Novoměstská zahrada v 17. století

Chronologický přehled archivních údajů o vývoji zahrady:

• 1601 - Novoměstská zahrada spolu s celým českokrumlovským panstvím přešla do majetku císaře Rudolfa II.
• 1602 - Malíř Bartoloměj Beránek ozdobil malbami domeček pro zpěvné ptactvo. Podle něho narýsoval plán a vytvořil návrh podobné ptáčnice pro císaře Rudolfa II. v Praze.
• 1603 - Nový zahradník Medard Vobr oznamuje císařské komoře, že je zahrada velmi zpustlá.
  
• 1607 - Mříže ptačích klecí natíral malíř Abrahám Pejchal, bratr Bartoloměje Beránka-Jelínka
• 1613 - Zahrada "na větším díle jest rozličným kvítím, růží, vínem... (osázena}. Štěpů naskrovně."
• 1614 - Inventář zahrady:
  dům zahradníka
  "lusthauz se zahradním nářadím" ("hrncův velkých hliněných polívaných na koření 26") viz domek u vstupní brány naproti domu dvorního zahradníka ( Latrán č. p. 26 Nové Město)
  oranžerie (2 kamna, 28 skel v oknech, 12 okenic dřevěných dvojitých s panty
  "vrata velká s háky a panty.. kde se do zahrady jede... "
  "foglhauz" (3 dveře, 3 okna s mosaznými mřížemi, 1 kamna, 5 skel v oknech)
  kašna kamenná
• 1622 - Českokrumlovské panství přechází na Jana Oldřicha z Eggenbergu.
• 1623 - takto označen - lusthauz, další lusthauz (býv. ptáčnice), naposled zmíněna kašna
• 1654 - Zahradník Matyáš Ländl sepsal rostliny v zahradě pěstované. Kromě již v 16. století běžně pěstovaných květin seznam uvádí muškáty, plaménky, krokusy, tulipány, narcisy. Z užitkových plodin je výslovně uváděna vinná réva a kukuřice. Ve skleníku byly uchovávány ibišek, myrhovník. mučenka, aloe a opuncie.
• 1668 - V tomto a následujícím roce nechala kněžna Marie Ernestina ze Schwarzenbergu postavit z cihel grottu (umělou jeskyni) při západní ohradní zdi zahrady. Stará zeď, která tu stála, byla odstraněna.

Stavebně historický vývoj:
V období, kdy novoměstská zahrada spolu s českokrumlovským panstvím patřila císařské komoře (do roku 1622), nepřineslo po stránce umělecko-historického vývoje mnoho nového. Koncept zahrady, dovršený za Petra Voka z Rožmberka, byl respektován. Archivně doložené úpravy, prováděné v zahradě, spočívaly spíše v údržbě a opravách stávajícího vybavení zahrady. Ze zpráv je patrný pokles odbornosti a úrovně zahradnických prací.

V období po převzetí českokrumlovského panství královskou komorou nebyla zřejmě v této zahradě zajištěna náležitá péče. Bohatství inventáře z 25. srpna 1602 kontrastuje se sdělením nového zahradníka M. Vobra, že je zahrada zpustlá. Zdá se, v zimním období 1602 / 1603 postrádala zahrada odborné vedení. V dalších letech se situace částečně zlepšila, rovněž zahradní stavby jsou udržovány. Inventáře uvádějí v zahradě stavby, které vznikly ještě za Rožmberků ("lusthauz se zahradním nářadím", oranžerie, vrata = vstupní brána, "foglhauz", kašna kamenná). Výše citovaná zpráva z roku 1613 zpochybňuje opodstatněnost pěstování některých dřevin (vinná réva nedozrává, marhaníky granátové neplodí apod.). Zahrada v té době sloužila především k vypěstování zeleniny pro zámeckou kuchyni. Noví majitelé, knížata z Eggenbergu, užívali Novoměstskou zahradu jako svou dvorní zahradu. Drobné zahradní stavby z ještě rožmberské fáze zahrady postupně dožívají Zaniká ptáčnice a kamenná kašna. Pěstování zahradních i skleníkových rostlin doznává opět rozmachu. Z období vlády prvních dvou generací knížat z Eggenbergu (Jana Oldřicha 1622 až 1634 a Jana Antonína 1634 až 1649) není zpráv o podstatných úpravách Novoměstské zahrady. Změna nejen pro tuto zahradu, ale i pro českokrumlovskou zámeckou rezidenci (jíž byla součástí) nastala se začátkem vlády knížete Jana Kristiána z Eggenbergu (1641 - 1710) v roce 1664. Nedaleko od zahrady byla v tomtéž roce přestavěna stará rožmberská sýpka ( Latrán č. p. 33) staviteli P. Spinettou a C. Casalem na míčovnu - jako výraz "obrozené antické touhy po kráse a zdatnosti těla". V roce 1666 se kníže žení s Marií Ernestinou ze Schwarzenbergu (1649 - 1719). Třebaže v prvních letech žili převážně ve Vídni, nechává kněžna v roce 1668 stavět v zahradě umělou jeskyni - grottu.

Nejstarším známým vyobrazením prostoru Novoměstské zahrady je veduta Českého Krumlova zpracovaná kombinovanou technikou (dřevo, papír, sláma, lepeno jako koláž) někdy mezi lety 1665 - 1670. V té době ještě manýristická zahrada je na vedutě předvedena jako prostor vymezený ohradními zdmi mezi bývalou rezidencí - panským domem Anny z Roggendorfu ( Latrán č. p. 27) na východě a domem dvorního zahradníka (Latrán č. p. 26 Nové Město) na západě. Zhruba na hlavní ose zahrady blíže k panskému domu znázorněna stavba s kopulovitou střechou - zřejmě lusthauz vzniklý přestavbou bývalé ptáčnice. Další v té době archivně doložené stavby (oranžerie, grotta, lusthauz) a rovněž jakékoliv znázornění porostů stromů na vedutě chybí. Zdá se, že plocha zahrady je členěna do pravidelných záhonů. Zeď pobřežní zahrady (tzv. Anniwarterovské) poškozena - veduta dokládá její provizorní vyspravení palisádou z kůlů.

Na počátku 70. let se knížecí manželé stále více začínají zdržovat na zámku v Českém Krumlově, který od roku 1673 přebudovávají. Zlom ve vývoji Novoměstské zahrady nastal se záměrem knížecích manželů Jana Kristiána z Eggenbergu a Marie Ernestiny ze Schwarzenbergu založit dnešní zámeckou zahradu na návrší západně od zámecké rezidence. Tato "nová dvorní zahrada" (jak bývala zpočátku jmenována) vznikla mezi lety 1678 až 1683. Určitou dobu byly obě zahrady užívány jako dvorní (ve smyslu okrasné) současně. S tím, jak byla nová dvorní zahrada nad zámkem dobudovávána, přestává být její předchůdkyně využívána. Novoměstská zahrada začíná ztrácet charakter okrasné "dvorní" zahrady. Stává se již napořád zahradou užitkovou. Nicméně i v této době probíhá v zahradě intenzivní pěstební zahradnická činnost včetně provozování několika skleníků a pařenišť.

Další informace:
Novoměstská zahrada za vlády Rožmberků
Novoměstská zahrada v 18. a 19. století
Novoměstská zahrada - stavební objekty a vegetace