Historie názvů ulic města Český Krumlov

Náměstí Svornosti:
První písemná zmínka se datuje do roku 1443, kdy bylo náměstí označováno pod pojmem rynek. Tento název se používal i v 16. a první polovině 17. století. Poté bylo náměstí přejmenováno na německé Ringplatz a pod tímto názvem je označované i v roce 1915. V současné době nese jméno náměstí Svornosti.

Horní ulice:
První písemná zmínka o Horní ulici se vyskytovala v roce 1511. Od 16. stol. do 1. pol. 17. století byla označována jako Horní ulice. Poté byla přejmenována německy na Obere Gasse a od roku 1909 - 1918 se nazývala Roseggergasse, na počest štýrského básníka Petra Roseggera. Poté byla opět přejmenována na Obere Gasse a dnes je známa jako Horní ulice.

Kostelní ulice:
První písemná zmínka o uličce pod školou se vyskytovala v roce 1543. V 16. století byla známa jako Domy pod školou nebo Domy pod kostelem. V 19. století se nazývala Kirchengasse. Od roku 1915 je známa jako Kirchengasse nebo Kostelní ulice.

Šatlavská ulice:
Od 16. století se tato ulice nazývala Domy za starým rathauzem (stará radnice náměstí č. p. 3), v 19. století pak Frohnfestgasse. V roce 1915 byla známa pod názvem Frohnfestgasse (Frohnvest = veřejné vězení). Od roku 1918 je uváděna jako ulice Šatlavská.

Radniční ulice:
V 16. - 17. století se nazývala ulice od Latránu na rynk nebo z rynku do Latránu jdouce, od 18. století do počátku 19. století Käsgasse. Od konce 19. století byla tato ulice známa pod názvem Rathausgasse až do roku 1915. Od roku 1918 je uváděna jako ulice Radniční.

Masná ulice:
Od 16. - 17. století se nazývala Domy u masných krámů ( Historie masných krámů ve městě Český Krumlov), v 19. století pak Fleischgasse. Pod tímto názvem byla známa i v roce 1915. Poté je uváděn název Masná ulice.

Kájovská ulice:
V 16. a v 17. století se domy poblíž č. p. 54 nazývaly Na louži, domy poblíž Kájovské brány č. p. 62 U Kájovské brány, v 19. století pak Gojauergasse. V roce 1915 byla známa jako Gojauergasse. Poté je známa jako Kájovská ulice.

Na louži:
Od počátku 16. století se objevoval tento název pro domy č. p. 54, 67, 68. Okolo roku 1900 se ulice jmenovala Dr. Nitscheplatz (na počest Dr. Friedrich Nitsche, notáře ve Vyšším Brodě, poslance a ctěného člověka své doby). V roce 1915 byla známa jako ulice Dr. Nitscheplatz. Od roku 1918 je uváděn název Na louži.

Panská ulice:
Do 18. století byla beze jména, v 19. století se nazývala Herrngasse. V roce 1915 byla známa jako Nossbergergasse (na počest Matyáše Nossbergera, místního velkého podporavatele chudiny). Po roce 1918 je známa jako Panská ulice.

Široká ulice:
V 16. - 17. století se nazývala Zadní ulice nebo Dolní ulice, od 18. století byla známa jako Breitegasse. Pod tímto názvem byla uváděna i v roce 1915. Poté je známa pod názvem Široká ulice.

Dlouhá ulice:
V 16. století byla někdy považována za pokračování Široké ulice (tj. Dolní či Zadní). V 18. - 19. století byla známa jako Langegasse. V letech 1902 - 1920 se nazývala Franz Khemeter Gasse ( na počest českokrumlovského starosty. Po roce 1920 je uváděna pod názvem Dlouhá ulice.

Soukenická ulice:
V 16. století byla nazývána Prostřední ulicí, v 18. - 19. století Tuchmachergasse. V roce 1915 byla známa stále jako Tuchmachergasse. Poté je uváděn název Soukenická ulice.

Parkán:
První písemná zmínka z roku 1443. V 16. století byl znám jako Parkán nebo Parkgraben, v 18. - 19. století jako Parkgraben, a to až do roku 1915. Poté je znám jako Parkán.

Na Ostrově:
Od 16. do 1. poloviny 17. století byl uváděn název Na Ostrově, v 18. století Am Werdl a v 19.století Am Wirtl. Roku 1915 byl znám jako Am Wirtl. Poté Na Ostrově.

Linecká ulice:
V 16. - 17. století známa jako Kájovské předměstí, v 18. - 19. století jako Gottesackergasse. V roce 1915 byla uváděna jako Linzerstrasse, nyní Linecká ulice.

Rybářská ulice:
V první písemné zmínce z roku 1528 byla uváděna jako Rybářská ulice, v 17. - 20. století střídavě Rybářská a Fischergasse. Roku 1915 byla známa pod názvem Fischergasse. Nyní je známa jako Rybářská ulice.

Plešivec:
Je městská čtvrť (předměstí) i ulice. Od 16. století byl nazýván jako Plešivec nebo Flechberg. Roku 1915 byl uváděn pod názvem Flössberg, nyní Plešivec

Latrán:
Je městská část i ulice. První zmínka byla zaznamenána v rožmberském urbáři ze 70. let 14. století. Střídavě byl označován jako česky Latrán nebo německy Latron.

Zámecké schody:
V 16. století nazývány Hofperk, v 19. století Schlosstiege a roku 1915 Hofstiege. Poté Zámecké schody.

Nové Město:
Název se objevuje od 15. století, německy Neustadt.

V jámě:
Název se objevuje od 16. století.

Klášterní:
Až do počátku 20. století neměla ulice samostatné jméno. Roku 1915 byl uváděn název Turkowitzergasse (na počest rakouského kněze, který sloužil také v Českém Krumlově a věnoval finance na podporu chudých studentů). Po roce 1918 je uváděn název Klášterní ulice.

(kol.)