Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov
Lokace
Latrán
č.p. 6, bývalý kostel sv. Jošta
Popis objektu
Dvoupatrová budova bývalého kostela sv. Jošta se strmou sedlovou
střechou krytou prejzy a pětipatrovou věží s bání zakončenou
lucernou. V průčelí do ulice Latrán vystupují z omítky žulové
renesanční opěráky. Nad jedním z vchodů je prázdný výklenek, kde
dříve stála socha Madony z roku 1678.
![]() |
![]() |
Stavebně historický vývoj
Na tomto místě stávala původně kaple nebo kostelík sv. Jošta,
založený před rokem 1334 Petrem I. z
Rožmberka, jenž byl součástí rožmberského panského špitálu
(Latrán č.
p. 13). Na tuto budovu upomínají dochované gotické konstrukce a
detaily (západní průčelí kostela, vrchol původního štítu zachovaný
v půdním prostoru sousedního domu Latrán č. p. 2, západní vstupní
lomený portál patrný z přilehlé chodby téhož domu). Po roce 1546
přešel kostel patrně pod patronát Anny
Rožmberské z Rogendorfu a po její smrti roku 1562 Vilém z
Rožmberka, Annin syn, kostel i s důchodem již špitálu nevrátil.
Roku 1596 zahájil Petr Vok z
Rožmberka renesanční přestavbu chrámu, již vedl architekt
Domenico
Benedetto Cometta z Eckthurnu. Tato přestavba kostel podstatně
proměnila. Měl podobu nesymetrického dvoulodí s kruchtou nad užší
jižní lodí. V roce 1598 byl kostel, nově zasvěcený sv. Trojici,
věnován krumlovským protestantům. V souvislosti se sílícím přílivem
německého, převážně nekatolického obyvatelstva do města se zde již
před polovinou 16. století konala kázání v němčině. Kostel však
využívali i členové Jednoty bratrské, jejímž velkým stoupencem byl
i Petr Vok z Rožmberka. Od listopadu 1598 zde tedy k velké
nelibosti pražského arcibiskupa kázal evangelický kněz Andreas
Baudisius, ale již v roce 1599 byl odvolán. O rok později císař
Rudolf II. Habsburský zakázal nekatolické využívání kostela. Když v
roce 1601 zemřela Kateřina z Ludanic, manželka Petra Voka z
Rožmberka, která byla luteránského vyznání, spočinuly krátce její
tělesné ostatky právě v tomto kostele, než byly převezeny do
rožmberské rodinné hrobky v klášteře Vyšší Brod.
Po odchodu posledního
Rožmberka z Českého Krumlova do Třeboně byl v roce 1602 kostel
předán místním jezuitům pro německá kázání. Roku 1615 (1621?) byl
chrám opět zasvěcen sv. Joštu a sv. Anežce jako "Německý kostel".
Až do zrušení svého řádu v roce 1773 vedli správu kostela jezuité,
poté byla převedena na prelátský farní úřad. Za josefinských
reforem byl kostel roku 1787 zrušen a uzavřen. Veškeré kostelní
zařízení bylo dáno k dispozici jiným kostelům na Českokrumlovsku.
Tak odsud zmizely také zvony z konce 16. století, jeden byl dán do
Hodňova, druhý do Slavkova. Zvon v Hodňově byl dílem zvonaře
Brikcího z Cinperka a vznikl v roce 1590 na Kratochvíli,
pravděpodobně na objednávku Viléma z Rožmberka, jehož znak se na
něm nachází. Druhý zvon, odvezený do kostela ve Slavkově,
pravděpodobně také pocházel z dílny Brikcího z Cinperka a byl ulit
ve stejném roce. Bohužel padl za oběť velkému požáru v roce
1817.
V roce 1790 krumlovská městská rada objekt prodala v dražbě za
1245 zlatých měšťanu Kašparovi Koutnému. Věž přešla do vlastnictví
obce. Koutný objekt obratem prodal dvěma společníkům, obchodníkovi
Klementu Pöschlovi a kloboučníkovi Karlu Neumüllerovi, kteří jej
přestavěli na měšťanský dům s várečným právem. Při přestavbě v
letech 1790 - 1791, které předcházela v roce 1765 úprava průčelí a
vrcholu věže, byl zbořen presbytář a na jeho místě byl zbudován
trakt nástupní chodby. Nově byly vyhloubeny sklepy a byla zvýšena
úroveň přízemí. Roku 1802 získal celý objekt Karel Neumüller a
přestavěl jej na kasino s výčepem a tanečním sálem v patře. Tehdy
byl také postaven přístavek terasy na straně u řeky. Po roce 1900
byl objekt využíván výhradně jako obytný dům. Kolem roku 1920 zde
zřídila prodejnu firma Baťa a roku 1938 byl na straně k řece
vybudován sklad pro obchod jízdními koly a motocykly. Roku 1937
bylo upraveno severní průčelí do ulice.
![]() |
![]() |
|
|
||
![]() |
![]() |
Přes všechny tyto přestavby se dochovaly některé prvky původního gotického kostela. Kromě již zmíněného gotického průčelí, lomeného portálu a štítu lze v přízemí při řece nalézt původní hřebínkové klenby podkruchtí a ve druhém, původním patře se zachovaly původní klenby chrámu se štukovými žebry. Ve sklepě jsou patrny původní sokly pilířů.
![]() |
![]() |
![]() |
Vývoj jižní fasády lodi a věže:
Ze středověké fáze nebyly zachyceny žádné nálezy. Radikální
přestavbou v renesančním období byl objekt proměněn na nesymetrické
dvoulodí, nově byla postavena čtyřpatrová věž. Jižní průčelí
rozčlenily dvě řady oken nad sebou s rámováním paspartami. Dolní
okna měla kamenné ostění se středním sloupkem rozdělujícím každý
otvor na dvě části s hrotitým ukončením.
![]() |
![]() |
Horní otvory bez kamenických prvků byly ukončeny cihelným segmentovým záklenkem. Plochy omítek s hrubším povrchem byly hlazeny hranou lžíce, barevný nátěr nezjištěn, na některých místech byly zachyceny fragmenty okru a červeného odstínu. V barokním období zřejmě v souvislosti s přestavbou sousedního špitálu v letech 1708 - 9 byl kostel nově omítnut a opatřen celoplošným šedým ? nátěrem. V pozdním baroku (v roce 1756) bylo nastavěno 5. patro věže se zdobným ukončením pilastrů kompozitními hlavicemi a štukovými maskarony.
![]() |
![]() |
![]() |
Věž jako dominantní panoramatický prvek špitálního areálu byla rozčleněna šedo-bílým rozvrhem, jižní průčelí lodi zůstalo v celoplošném nátěru bez tektonického členění. Po zrušení kostela v r. 1787 byl objekt přestavěn na byty, jižní průčelí bylo nově upraveno přízemní přístavbou, pavlačemi, do rozměrných kostelních okenních otvorů byla vestavěna dvojice sdružených oken. Sedlovou střechu s renesančním krovem pročlenily dva mohutné komíny. Jižní stěna lodi byla nově omítnuta s postupně realizovanými celoplošnými nátěry, okrovým, šedým, zeleným.
![]() |
![]() |
Věž byla zřejmě ponechána bez úprav. Ve 2. polovině 19. století byly sjednoceny horní dvojice okenních otvorů jižní stěny lodi na větší otvory se segmentovými záklenkem. V r. 1924 byla provedena celková oprava průčelí s šedo-bílým tektonickým rozvrhem. Oprava fasád v letech 1998 - 99 se inspirovala předválečnou opravou, šedo-bílý rozvrh byl doplněn okrovým a červeným nátěrem drobných detailů horní části věže. Průčelí věže s inspirací předchozími barevnými rozvrhy bylo natřeno silikátovým nátěrem, loď nátěrem vápenným.
Současné
využití
Značková konfekce Otavan, Bolero
Restaurant, RDH Ladislav Homolka, Alfatex móda spol. s r.o.,
Museum marionet
(mko)