KKK

Historický vývoj českokrumlovských zahrad a parků v období vlády knížat z Eggenbergu v letech 1622 - 1719 (období manýrismu a nástupu baroka)


Zhruba od roku 1618 až do přelomu čtyřicátých a padesátých let 17. století nebyly zahrady nad zámkem pravděpodobně řádně obdělávány a udržovány. Ležely totiž těsně před novými opevňovacími valy, při jejichž budování je zřejmě poškodili, nebo zničili. Zdejší tři panské zahrady byly během třicetileté války citelně poškozeny. Nedostatek údržby dokládá údaj k roku 1641, kdy bylo opravováno oplocení ze strany k řece Vltavě. Lusthauz pocházející z roku 1555 však válečné útrapy bezpochyby přežil, protože je obdivován ještě jezuitou Bohuslavem Balbínem za jeho krumlovského pobytu v letech 1664 - 1666 jako "italico opere" a "perelegans". Z této charakteristiky letohrádku lze s jistou dávkou opatrnosti vyvozovat, že byl výstavný a ztvárněn v renesančním stylu.

Plán Českého Krumlova, kolorovaná kresba cca 1700, Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov

Neklidné období třicetileté války uvrhlo město Český Krumlov do vleklého hospodářského úpadku, nastartovaného již po roce 1601, kdy zámeckou rezidenci opustil dvůr Petra z Rožmberka. První známky oživení a pokračování stavebně historického vývoje města se objevují až čtvrt století po konci třicetileté války a jsou spojeny s aktivitami českokrumlovských jezuitů. Po stavbě semináře sv. Josefa, vybudovaného v letech 1650 - 1652, přikročili k výstavbě regulérní letní rezidence (1662). Výstavné čtyřkřídlé sídlo (č. p. 55) bylo od počátku doplněno okrasnou zahradou. Zdmi ohrazený areál byl od roku 1663 chráněn před povodněmi nově vybudovanými hrázemi.

Zásadní změnu do souboru českokrumlovských panských zahrad přinesl až začátek vlády knížete Jana Kristiána z Eggenbergu (1641 - 1710) v roce 1664. Stará rožmberská sýpka Latrán č. p. 33 je přestavěna na míčovnu. V roce 1666 se kníže žení s Marií Ernestinou ze Schwarzenbergu (1649 - 1719}. Třebaže v prvních letech žili převážně ve Vídni, nechává kněžna v roce 1668 stavět v Novoměstské zahradě umělou jeskyni - grottu. Na počátku 70. let se knížecí manželé stále více začínají zdržovat na zámku v Českém Krumlově, který od roku 1673 přebudovávají. V roce 1678 začínají uskutečňovat záměr založení nové dvorní zahrady} na návrší západně od zámku - z části na území bývalé rožmberské zahrady. Určitou dobu byly obě zahrady užívány jako dvorní (ve smyslu okrasné) současně. S tím, jak byla nová dvorní zahrada nad zámkem dobudovávána, přestává být její předchůdkyně, Novoměstská zahrada, využívána jako zahrada dvorní, ale stává se zahradou kuchyňskou, sloužící k pěstování zeleniny a ovoce pro knížecí dvůr.

Plán zámecké zahrady z doby okolo 1710, SOA Nová dvorní zahrada (t.j. dnešní zámecká zahrada) ve své první vývojové fázi od roku 1678 až do stavby letohrádku (v roce 1690) představuje zahradu vzniklou pod vlivem v té době ve střední Evropě doznívajícího manýrismu. Koncept založení zahrady (autorem patrně Jakub de Maggi) je příkladem velmi hodnotné, myšlenkově a kompozičně sevřené zahradní dispozice. Za inspirační zdroje je možno považovat italské manýristické zahrady a také zahrady nizozemské, v českém prostředí zprostředkovávané již v období vlády Rudolfa II. např. Vredemanem de Vries. Zajímavá je skutečnost, že velmi krátce po založení zahrady byla dosud čistá manýristická dispozice pozměněna vložením prvku letohrádku. Jeho excentrické umístění v organismu zahrady a vytvoření nové architektonické osy s vazbou na krajinu lze považovat za doklad nástupu barokního pojetí tvorby zahradního prostoru v českokrumlovských zahradách. Nicméně základní kompoziční schéma českokrumlovské zámecké zahrady zůstalo díky své jednoduché geometrické skladbě v zásadě nezměněno.

Veduta města v pohledu od jihu, pocházející z doby mezi 1665 až 1670 zachycuje nejen historickou zástavbu města, ale podává i zajímavé informace o rozsahu a podobě českokrumlovských zahrad. Veduta je důležitým pramenem především pro poznání vývoje urbanistické struktury III. vltavského meandru. Dokumentuje sice poněkud naivním způsobem, ale často až dokumentárně věrohodně rozsah zastavění a parcelaci území, podobu mnoha stavebních objektů a také existenci ohradních zdí, vymezujících jednotlivé zahrady. Zaznamenává i takový detail jako zahradní domek na terasách v blízkosti střelnice. Z veduty je patrné, že v 3. čtvrtině 17. století zahrady a zemědělsky využívané plochy výrazně spoluurčovaly celkový vzhled území Plešiveckého předměstí, ale i Nového města. V prostoru dnešní Linecké ulice byla předměstská zástavba tvořena skupinou dvorců, za nimiž na svazích ležely rozlehlé zahrady.

Výřez z intarzované veduty města, zachycující zahrady na předměstí Plešivec, okolo 1670, Zámek Č. krumlov, autor: anonym

V 2. polovině 17. století začíná vrchnost věnovat stále větší pozornost také užitkovým zahradám "na Plášti", nalézajícím se na území dnešního zásobního zahradnictví správy českokrumlovského zámku. Byla zde zřízena v letech 1678 - 1683 zahradní skladiště a další provozní místnosti zahradnictví. Roku 1686 zde byly vysazeny pomerančovníky přivezené z Pasova. V roce 1692 zde byl založen vinohrad - vysazeno 150 sazenic vinné révy, dovezených z knížecích vinohradů v rakouském Senftenbergu.

Historická fotografie poutního areálu na křížové hoře, okolo 1900, SOkA, autor: neznámý V podobě městské krajiny Českého Krumlova se v té době začíná projevovat zvýšený mariánský kult. Vzniká poutní cesta k poutnímu kostelu P. Marie v Kájově. Rovněž Kalvárie na výšině o nadmořské výšce 619 m na jihovýchodním okraji města byla oživena bílou siluetou centrální osmiboké kaple, obklopené "pevnostním" prstencem ambitu (kaple na Křížové hoře ve městě Český Krumlov). Raně barokní zjitřená senzibilita si nemohla nevšimnout poutavosti tohoto místa, které skýtalo nevšední výhled do daleké krajiny, ale zvláště na pitoreskní stísněné středověké město s protipólem pyšné kulisy panského sídla. Kapli dal postavit kníže Jan Kristián z Eggenbergu podle plánů Jana Dominika Spazzi roku 1709. Na kapli se později zapojuje řada 12 kapliček jednotlivých zastavení, které sem vystupují přímo z města.

Další informace: