Eggenberkové

Eggenberkové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody v rakouských i českých zemích. Do Čech přišli ze Štýrska během třicetileté války v 17. století.

Českokrumlovský zámek získal Jan Oldřich z Eggenberku v roce 1622 od císaře Ferdinanda II. za prokázané služby a finanční výpomoc. Jeho syn Jan Antonín I. z Eggenberku se účastnil roku 1638 diplomatické cesty do Vatikánu, při které papeže Urbana VIII. informoval o volbě nového římského císaře. K této cestě si dal zhotovit tzv. zlatý kočár, který je dnes součástí expozice zámku Český Krumlov. S českým prostředím se sžil až Antonínův syn Jan Kristián I. z Eggenberku, který si zvolil českokrumlovský zámek za své rezidenční sídlo. Proto se rozhodl, že nechá zámek barokně přestavět. Na jeho dvoře se dařilo umění, hudbě, divadlu, malířství i architektuře. Jelikož se ze svého sňatku s Marií Arnoštkou ze Schwarzenberku nedočkal žádného potomka a protože štýrská větev rodu rovněž vymřela na počátku 18. století, přešel veškerý rozsáhlý eggenberský majetek na jejich nejbližší příbuzné - na Schwarzenberky. V jižních Čechách vlastnili řadu dalších panství jako Prachatice, Netolice, Vimperk, Chýnov, Orlík či Zvíkov. Od roku 1625 razili vlastní eggenberské mince.

(mj)