Tkalcovský cech ve Vyšším Brodě

Ve staré německé kronice Vyššího Brodu se píše: "Z užitkových rostlin se zde kromě obilovin výborně daří lnu, jehož pěstování sahá až do nejstarších dob." A právě tato věta mě vedla k cestě za historií tkalců ve Vyšším Brodě. Len se vyséval obvykle na úhor, v květnu nebo začátkem června, a dozrával asi za třináct týdnů po osevu, což je pro krátké šumavské léto dostatečné. Již v roce 1506 je v sídle panství, v Rožmberku, privilegiem ustanoven cech tkalců, kam nepochybně patřili i tkalci vyšebrodští. V roce 1531 se připomíná první tkadlec i v nedalekých Studánkách. Počet tkalců ve Vyšším Brodě zřejmě stále stoupal, a tak 10. července 1568 vydal vyšebrodský opat Johann se souhlasem Viléma z Rožmberka privilegia pro samostatný cech tkalců ve Vyšším Brodě. Privilegium má celkem třicet ustanovení. Prvé zní: "Dva přísežní mistři řemesla zaručí, že celé řemeslo jich bude poslušno a bude se řídit řádem. Kdo chce u nich být mistrem, ten má mít dobré zákazníky, má být zbožný a počestně narozený a má své řemeslo řádně vykonávat, předloží list o narození a o vyučení a přislíbí, že k udržení cechu bude zachovávat jeho řád. Má také zaplatit tři kopy a deset funtů vosku. Osvobozeny od toho jsou jen mistrovy děti, jež se narodily ve Vyšším Brodě a jejich vdovy."

V dalších bodech se upřesňuje, jak se má mistr chovat, jak mezi znesvářenými mistry sjednat smír, hovoří se zde i o pokutách do cechovní pokladny. Zajímavé jsou články osm, devět a deset. Říká se v nich: "Kdo ztratil přízi nebo ji prodal a nedostál slovu, ten má řemeslo zanechat do té doby, až se s lidmi vyrovná. Kdo nedělá dobrou práci nebo kdo za lehkou práci žádá cenu jako za těžkou, ten bude potrestán. Kdo bude přistižen při krádeži, ten budiž z cechu vyloučen." Jak jednoduché, ale jasné věty, které nedávají dvojí výklad. Každý, kdo chtěl utkat plátno, si většinou přinesl vlastní přízi a zaplatil za práci. V roce 1562 napsal Petr Ondřej Mattioli ve svém Herbáři, jinak bylináři velmi užitečném: "Tkadlec len nejprve snuje na snovadlo, souče na cívky a učině sobě vosnovu i outek. Ten vosnovou potom navíjí skrze brdlo na vratidlo a přisukuje, někdy vesele s prozpěvováním, někdy s hněvem i sápáním, s láním i na ženy naříkáním, a tak se již ten len na plátno utká." Jak se to zdá po přečtení jednoduché. Ale jak se dovídáme z tkalcovského privilegia Vyššího Brodu, "kdo by se chtěl vyučit řemeslu, ten má mít dobré doporučení, že se zbožně a počestně narodil a mistrovi přislíbil, že se chce po čtyři roky učit. Má také složit záruku pěti kop a zaplatit šest funtů vosku. Když se učeň vyučil, pak má jít na dva roky na vandr, dříve než se stane mistrem."

Zvláštní skupinu tkalců představovali nejlepší tkalci. Ve vyšebrodském privilegiu tkalců se říká: "Kdo by z tkalců uměl ubrusy, cvilinky, golče všelijakých dílem v čtyřšichtě a tříšichtě brzo dělati, aby dělal obci ke cti a sobě k užitku." Téměř doslovné znění je i v Řádu měst rožmberských pro Třeboň, Lomnici a Veselí z roku 1519. Šlo s největší pravděpodobností o specializované tkalce, kteří dovedli tkát různé vzorované tkaniny v keprových a atlasových vazbách, které jsou uváděny v historických pramenech.

První primátor Vyššího Brodu, který byl vyšebrodským primátorem od roku 1608, se jmenoval Simon Malschinger, "provozoval rozsáhlý obchod plátencký" a mezi jeho zákazníky byl i poslední Rožmberk Petr Vok, jak dosvědčuje objednávka z 10. listopadu 1610. Dalšími známými vyšebrodskými tkalci z roku 1620 jsou Bartl Thoman a Michael Leitgeb. V berní rule z let 1652 až 1656 je téměř u všech vsí a samot na Vyšebrodsku poznámka "plátnem a předivem se živí." Vizitační komise, která ukončila na vyšebrodském panství svou činnost 27. října 1653, uvádí ve Vyšším Brodě jedenáct tkalců, a po jednom ve vesnicích Hradový, Slupečné a Studánky. Mezi majiteli domů jsem našel v roce 1653 devět jmen tkalců a v roce 1712 deset jmen tkalců. Zajímavý údaj je i u vyšebrodského faráře Martina Nacha z roku 1599, o placení desátků na této faře: "Sedlák Gregor z Petřejova odváděl deset snopů lnu a jednoho kohouta. Ve vesnicích Bystrá a Kamenná též každý sedlák jeden sýr, krmenou husu a dva, případně jeden snop lnu."

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Historie cechu a řemesel v regionu Český Krumlov
Historie cechu a řemesel ve městě Český Krumlov
Historie hospodářství v regionu Český Krumlov
Vyšší Brod