Čertova stěna, pokusy o splavnění čertových proudů

V roce 1725 byl Schwarzenberky vyslán vedoucí prodeje dřeva Josef Holub, aby vypracoval nový návrh na splavnění Čertových proudů. Opět navrhl rozstřílení dalších balvanů a zřízení jezů, které by umožnily plavbu dříví nejen v polenech, ale i v celých vorech. K odstraňování balvanů došlo v roce 1759, kdy byla část řečiště v délce 400 sáhů (sáh = 1,9 metru) a šíři 4 až 5 sáhů úplně vyklizena pro plavbu. Dnes je to úsek mezi oběma loučovickými mosty. V těchto pracích se pokračovalo až do roku 1769 a na tyto úpravy se každoročně vynaložilo 400 až 800 zlatých. Jak píše v roce 1902 L. M. Ziethammer ve své knize "Šumava, kraj a lid": "Již roku 1766 byly dopraveny první vory ze Želnavského revíru do Loučovic, kde na polena byly rozřezány a tato Čertovou stěnou do Krumlova splavena".

V trhání balvanů a jejich vyklízení z řečiště Vltavy mezi Lipnem a kostelíkem svatého Prokopa se pokračovalo i později: "plavba provozovala se ještě roku 1784 skutečně". Všechna práce však byla marná, a tak byl pozván inženýr Josef Rosenauer, pozdější projektant a realizátor Schwarzenberského plavebního kanálu". Bylo to v roce 1780 a "Rosenauerovy návrhy nebyly uskutečněny, neboť Josef Adam Schwarzenberg (který práce inicioval) 17. února 1782 zemřel". Josef Rosenauer vypracoval projekt na zřízení kanálu, který měl opustit Vltavu u dnešní lipenské hráze a jeho trasa je téměř shodná s dnešní silnicí mezi hrází Lipno a Vyšším Brodem. Kanálem by bylo možné plavit vory, stavební dříví a polena. Současně by voda mohla pohánět i dvacet pil. Náklady byly vypočtěny na 73 tisíc zlatých. Kníže Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu sice projekt na jaře 1785 potvrdil a práce měly být zahájeny. Stavba však nebyla realizována pro nevyřešenou otázku pozemkových daní a po stavbě Rosenauerova plavebního kanálu již o ní nebylo uvažováno. O splavnění Vltavy pod Čertovou stěnou se naposledy uvažovalo po vichřici a polomech v roce 1870. Inženýr J. Deutsche navrhl "dvě stě dřevěných stupňů o výškách 40 až 70 cm". Náklad byl vypočten na 520 tisíc zlatých, ovšem pro finanční potíže nebyl proveden.

Využití vodní síly na prudkém spádu Čertových proudů se Vltava dočkala po roce 1750, kdy v místě dnešní "horní papírny" ve Svatém Prokopu byl vyšebrodskými cisterciáckými mnichy zřízen vodní hamr, v němž se kovaly lopaty a další kovářské výrobky. Druhý hamr v Čertových proudech stával v místě dnešní "dolní papírny" a patřil také vyšebrodskému klášteru. Součástí tohoto hamru býval po roce 1828 také mlýn. "Mlýnu se zde nedařilo a také hamr živořil, pravděpodobně však pro malou odbornost hamerníka, který měl štáfy a šífy o moc horší než horní hamerník". A tak byl nakonec vyšebrodský opat rád, že v říjnu 1884 mohl toto nevyužívané vodní právo prodat Ernestu Porákovi, který na obou hamrech postupně vybudoval celulozku a dva velké papírenské závody. Na počátku dvacátého století zde vznikla celá soustava vodních turbin, které využívaly vodního spádu Čertových proudů. Největší z nich byla "Spirova elektrárna Čertova stěna". Celá energetická soustava vodních turbin byla plně využívána až do dokončení stavby přehrady a hydrocentrály Lipno.

Vodní slalom je závod, jehož cílem je překonávat trať vytýčenou brankami na divoké vodě. Vhodné podmínky pro vodní slalom byly v roce 1954 objeveny v Čertových proudech. Mezinárodní závody ve vodním slalomu a sjezdu se zde konají pravidelně každý rok. V roce 1967 tady probíhalo mistrovství světa ve vodním slalomu; také v dnešní době, kdy se vodní slalom stal nejen olympijským sportem, ale i soutěží na umělých kanálech, je trať Čertových proudů pod lipenskou hrází považována za jednu z nejhezčích a nejtěžších na světě.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Vltava
Historie voroplavby v regionu Český Krumlov
Lipenská přehrada
Čertova stěna a Luč
Loučovický vodní slalom Čertovy proudy
Přírodní park Vyšebrodsko