Latrán č. p. 67

Latrán č. p. 67

Lokace:
Latrán č. p. 67

Popis objektu:
Jednopatrová budova o sedmi okenních osách v hladkém průčelí, členěném stuhovými šambránami, vpravo s průjezdem polokruhově klenutým. Hlavní budova je zaklenuta hřebínkovými renesančními klenbami s výsečemi. Přilehlá část jižního křídla klenuta plackami, přiléhá k neobvykle silné zdi v prodloužení brány do vnitřního klášterního areálu. Konec křídla vedle brány je samostatným starším celkem, v přízemí i vysokém patře oválně valeně klenutým. V průčelí s polovalbou jsou patrna starší okna - zřejmě střílny. Severní křídlo je jednotraktové s dodatečnou pavlačí na zděných pilířích. Ve dvoře je plochostropý přístavek. Budovy nejsou podsklepeny.

Stavebně historický vývoj:
Vývoj zástavby je velmi složitý. Nejstarší částí je patrně východní koncová část jižního křídla. Poloha a okna střílnového charakteru nasvědčují, že budova byla baštou. V období renesance došlo k nadezdění a zaklenutí. Tehdy již patrně existovaly budovy při ulici, z nichž se zachovaly klenuté prostory s hřebínky. K přestavbě do dnešního stavu pro účely kláštera došlo v poslední čtvrtině 18. století (v roce 1787). Dodatečně byla přistavěna pavlač severního křídla.

Jižní křídlo konventu, vývoj jižní a severní fasády objektu:
Ve středověkém období byl objekt vystavěn do úrovně 1. patra, patrně sloužil hospodářskému účelu, na jižní stěně byla zachycena hrubě hlazená omítková vrstva, z renesančního období byly zachyceny pouze fragmenty hlazené omítky. V barokním období po r. 1738 byl objekt upraven do současného stavu, hospodářské křídlo (bývalá sýpka) bylo upraveno pro obytné účely řádových sester.

Zřejmě už v tomto období byla také zrušena spojovací chodba ze zámku do klášterního kostela. Jižní i severní fasáda byly upraveny bílo-šedým barevným rozvrhem. V mladším období po zrušení kláštera v 1. polovině 19. století byla severní fasáda opatřena odstínem tělové základní plochy s bílými plastickými prvky a dále celoplošným zeleným a okrově-bílým nátěrem. V 70. letech 20. století proběhla úprava fasád s realizací režné povrchové úpravy omítek hlazené dřevem a s šedou barevností rámů otvorů a říms na severním průčelí a červenou barevností stejných prvků na jižním průčelí. V r. 2002 byl proveden vápenný nátěr opravené jižní fasády volně inspirovaný barokní nálezovou situací.

Jihozápadní křídlo, vývoj průčelí objektu:
Ze středověkého období byly na objektu (původně zřejmě domek vrátného) zachyceny na několika místech hrubě hlazené omítky. V renesančním období bylo průčelí objektu nově přetaženo hlazenou omítkou s proškrabanými okenními šambránami patrně v návaznosti na stavbu spojovací chodby ze zámku do klášterního kostela. V r. 1738 byla průčelí upravena do současné hmoty včetně vjezdové brany do kláštera bez zachyceného barevného členění. V klasicistním období proběhly výrazné změny fasády s realizací bílo-okrového barevného rozvrhu. Z mladších období již byly zjištěny pouze celoplošné hnědošedé, zelené, šedé, okrové nátěry.

Významné architektonické detaily:
Mimořádný význam má bývalá bašta latránského opevnění na východním konci jižního křídla.

Historie obyvatel domu:
Do kláštera klarisek, založeného asi už roku 1350, jímž objekt byl, přišly první jeptišky roku 1361 ze Slezska. Nadační listina pro tento klášter byla vystavena Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem z Rožmberka 24. 4. 1362. Klášter klarisek byl poměrně úzce spjat s  minoritským klášterem ve městě Český Krumlov, který s ženským klášterem sousedil a sdílel s ním i klášterní kostel Božího těla. Do klidného života kláštera bouřlivě zasáhly husitské války. V roce 1420 prchly českokrumlovské klarisky před tímto nebezpečím do hornorakouského Freistadtu. Poslední ránu klášteru zasadily josefínské reformy, v rámci nichž byl 5. 2. 1782 zrušen. V témže roce proběhla jednání o dalším využití klášterních budov. Objekt měl být napříště k dispozici vojenské posádce jako výchovný ústav. V roce 1786 padl návrh na zřízení kasáren v prostorách bývalého kláštera a o čtyři roky později se jednalo o jejich adaptaci na výchovný ústav pro chlapce a nemocnici pro infanterii. Od roku 1792 zde skutečně fungoval vojenský špitál, který snad byl v roce 1820 přeměněn na kasárna. Roku 1832 byly v objektu zřízeny byty pro knížecí úředníky a jejich vdovy. Obytným účelům slouží budovy bývalého kláštera klarisek i dnes.