Archeologický výzkum domu č. p. 15 na náměstí Svornosti

Dům čp. 15 na náměstí Svornosti patří bezpochyby k nejstarší zástavbě ve městě. I když jméno jeho prvního majitele známe teprve z roku 1459, stál na tomto místě měšťanský dům se zahloubeným sklepem v průčelí již koncem 13. století. Původně byl asi roubený, snad na kamenné podezdívce. Ještě v gotice ho však jeho obyvatelé několikrát přestavěli. Už ve 14. století byl však alespoň v úrovni sklepů a přízemí vybudován z lomového kamene pojeného maltou. Z té doby se dochoval sklep v levé části průčelí, za sklepem zbytky arkád, otevřených tehdy do později zastavěného dvorka, z něhož je dnes také sklep, a možná i další sklep v pravé zadní části přízemí.

Archeologický výzkum v interiéru domu provedli pracovníci Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově v souvislosti s jeho rekonstrukcí na přelomu let 1993/94. Ve sklepích a přízemí objektu prozkoumali 7 sond s celkovou plochou 50m2. Nejzajímavější a zároveň nejdůležitější archeologické situace objevili v sondě č. 7 v pravé přední části přízemí. Archeologové tu zdokumentovali několik vývojových fází výstavby domu v 2. polovině 13. a v průběhu 14. století. Základní rozvržení přední části domu - v levé části sklep, v pravé nepodsklepené přízemí - se ale dochovalo od 13. století až dodnes.

Po nejstarší stavbě (na obrázku fáze A) se nám dochovala dusaná, tvrdě ušlapaná hliněná podlaha v nepodsklepené části přízemí. Fáze stavby, ke které patřila, zanikla požárem ještě ve 13. století. Podlahu totiž překrývala 5-10 cm silná tmavá spáleništní vrstva obsahující početný soubor keramických zlomků výhradně z tohoto období. Již v té době byl v levé části průčelí zahlouben sklep. Měl patrně roubenou konstrukci stěn (podobně jako sklep v průčelí domu čp. 20 v Panské ulici) a trámový strop.

Obr 2. - Sklepení domu v průběhu výzkumu. V pozadí vidíme původní arkády, pozůstatek nejstarší kamenné fáze stavby (fáze B). Arkády byly ve středověku otevřeny do dvora v zadní části parcely domu. Foto Michal Ernée.		Obr. 5 - Dusaná hliněná podlaha nejstarší fáze domu (fáze A) ze 2. poloviny 13. století. Foto Michal Ernée.

Dusaná podlaha byla porušena při výstavbě severní obvodové zdi sklepa, jejíž korunu i s kapsou pro stropní trám se podařilo při výzkumu odkrýt (na obrázku fáze B). Po zániku nejstarší stavby (nebo její části) nezůstala exponovaná parcela na náměstí jistě dlouho nevyužita. První doloženou kamennou fázi domu (fáze B) tedy můžeme předpokládat již koncem 13. nebo na samém počátku 14. století.

Ještě v témže století byl sklep znovu přebudován. Jeho plochý trámový strop byl stržen a nahrazen dodnes dochovanou valenou kamennou klenbou (na obrázku fáze C).

Obr. 3 - Půdorys domu čp. 15. na náměstí Svornosti s vyznačením gotického zdiva sklepů a přízemí i jednotlivých archeologických sond. Kresba Michal Ernée.		Obr. 4 - Tři vývojové fáze výstavby přední části domu čp. 15 na náměstí Svornosti ve 2. polovině 13. - 14. století. Fáze A (nahoře) - výhradně dřevěná konstrukce, roubený sklep s plochým trámovým stropem, roubené přízemí; fáze B (uprostřed) - zděný sklep s plochým, dřevěným trámovým stropem, zděné přízemí; fáze C (dole) - celokamenný sklep i přízemí, sklep zaklenut valenou kamennou klenbou. Kresba Michal Ernée.

V jedné z kulturních vrstev, které se na ploše domu vytvořily ve 13. století, se jako starší příměs vyskytl keramický zlomek z nádoby zdobené jemnou vícenásobnou tzv. "hřebenovou vlnicí". Zlomek datujeme do 9. nebo 8. století a v době výzkumu se jednalo o první doklad osídlení plochy pozdějšího města před polovinou 13. století ( Pravěké a raně středověké osídlení na území města Český Krumlov).

Bezesporu unikátním nálezem, souvisejícím s nejstaršími fázemi existence domu, je zlomek reliéfně zdobené dlaždice z pálené hlíny. Dlaždice zdobená motivem orlice vznikla patrně ještě před koncem 13. století. Podlahy sestavované z reliéfně zdobených (někdy i glazovaných) dlaždic známe spíše z klášterního či panského prostředí. V výskyt takového nálezu v měšťanském domě musíme považovat za překvapivý.

Ze základového vkopu patrně v baroku přestavované severní obvodové zdi domu pochází velký soubor zeleně glazovaných renesančních kamnových kachlů. Kamna, která se podařilo kresebně rekonstruovat, byla vyrobena v 16. století a jsou hezkým příkladem otopného zařízení - standardního vybavení každé renesanční měšťanské domácnosti.

Další neočekávaný objev se archeologům podařil ve sklepení domu. V severozápadním rohu jeho levé zadní místnosti se pod podlahou z pálených dlaždic skrýval půdorys zaniklé pece, jak se později ukázalo pekařské. Archeologické nálezy kladou dobu fungování a zániku pece do období raného novověku. Mezi rokem 1459 a koncem 17. století byli pekaři mezi majiteli objektu jedinými řemeslníky, kteří ke své práci mohli takové zařízení využít. V letech 1536-1540 tu žil pekař Kunc. Od roku 1540 pak pekař a dlouholetý krumlovský radní Mates Plankl. Po jeho smrti (1576) převzal dům i pekařské řemeslo jeho syn Vilém a provozoval ho dále až do roku 1599. Jeho smrtí také éra pekařů v domě čp. 15 na náměstí Svornosti končí. Pec tedy vystavěl a používal některý z majitelů domu mezi léty 1536-1599. Za jednoho z dalších majitelů domu (písař a obchodník s vínem) pec asi záhy přestala plnit svoji funkci a byla zbořena.

Pekař Mates Plankl byl po své smrti v lednu roku 1576 pohřben na hřbitově u kostela sv. Víta. Ve zdi Kaplanky ( čp. 159 v Horní ulici) se dodnes dochovala jeho žulová náhrobní deska. Reliéfní polopostava vousatého muže na ní drží pekařské cechovní znamení. Možná se na nás dívá právě Mates Plankl, muž, který s největší pravděpodobností pekl v peci a sedával u kachlových kamen, jejichž pozůstatky archeologové objevili v interiéru domu čp. 15 na náměstí Svornosti, který mu kdysi patřil.

(me)

Další informace:
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov
Archeologický výzkum středověkého města Český Krumlov