Závišův kříž ve vyšebrodském klášteře
Jeden z Vítkovců,
ctižádostivý Záviš z Falkenštejna, se oženil s vdovou po králi
Přemyslu Otakaru II., Kunhutou, vzbouřil se proti králi Václavu
II., a ten jej nechal 20. srpna 1290 popravit pod hradem Hluboká
nad Vltavou. Záviš je pohřben v kapitulní síni vyšebrodského
kláštera. Antonín Cechner píše: "Blíže levé strany jest v
dlažbě žulová deska, zdobená třemi pětilistými růžemi, pod níž dle
tradice prý pochováno jest tělo Záviše z Falkenštejna". Hlava
uložena dle téhož pramene do levé zdi. Náhrobní nápis Závišova
hrobu četl ještě Bohuslav Balbín. Nemohu zde necitovat Ladislava
Stehlíka z jeho Země zamyšlené: "V kapitulní síni jsem hledal místo
posledního odpočinku Záviše z Falkenštejna. Jeho zlehčenou mrtvolu
přenesli tenkrát mniši vyšebrodští z hlubocké louky do svého
kláštera, tělo pochovali vedle opatů a hlavu zazdili někde ve
výklenku této síně. Měli k tomu své důvody. Manžel královnin jim
dal dar hodný štědrosti vskutku královské. Vysoký stříbrný kříž,
těšící se jistě oprávněné světové pověsti". V roce 1290 věnovali
Vítek a Vok z Krumlova vyšebrodskému
klášteru "ku spasení duše Záviše z Falkenštejna tři
vesnice".
Závišův kříž je nejvzácnějším kusem vyšebrodského klášterního pokladu. Praví se o něm, že ho dostal Záviš z Falkenštejna z bývalého pokladu uherských králů při své druhé svatbě se sestrou Ladislava Uherského. Je to dvouramenný byzantský kříž 70 cm vysoký a 28 cm široký. Původní kříž byl vysoký 445 milimetrů. Hořejší příčné břevno má 235 mm a dolní 280 mm. Všechna ramena jsou na koncích rozvinuta v trojlistou francouzskou lilii. "Skvělá nádhera této památky vrcholí v soustavě drahokamů a obrovských perel, rozložených ve skupinách na koncích i po celé délce břeven tak, že jejich velikost a barevná souhra odpovídají požadavkům symetrie". Později byla připojena noha a soška Krista.
Původní kříž je poset 44 drahokamy a 166 perlami - Antonín Cechner uvádí, že perel je 174. Zhotoven je ze stříbra, na němž jsou položeny lístky arabského zlata. Devět emailových medailonů kryje relikvie. Na každém medailonu je zobrazeno poprsí světce, jehož jméno je řecky připsáno: Georgius Paulus, Thomas Georgcos, Petrus, Ionnes, Theologus, Demetrius a Athanasius. Karel Chytil uvádí, že "jednotlivá břevna i jejich průsečíky nesou celkem 11 emailů byzantského původu ze století asi 10 až 13". Přední i zadní strana se od sebe liší stylem zpracování. Kříž patří jak hodnotou užitých materiálů, tak úrovní uměleckého zpracování k nejpřednějším památkám svého druhu v České republice. Dodatečně přidělaná stříbrná pozlacená noha o průměru 28 cm je zdobená 39 drahokamy a 31 vltavskými perlami.
Roku 1810, kdy se stát ocitl ve finanční tísni, "musel klášter zlatou sošku Kristovu s kříže snít a odvésti ji do mincovny, aby se z ní nadělalo něco dukátů". Odevzdat museli i původní podstavec kříže. Teprve v polovině 19. století dostal Závišův kříž dnešní stříbrnou pozlacenou neorokokovou nohu s drahokamy a vltavskými perlami. Podle zprávy "Kroniky rožmberské" Jakuba Novohradského a Mikovce kříž věnoval klášteru sám Záviš. "Závišův kříž býval nošen v čele procesí na žerdi ve Vyšším Brodě i v Krumlově, neboť obsahoval dřevo pravého Kristova kříže". Vosel podotýká, že tento Závišův kříž věnoval klášteru roku 1412 Jindřich III. z Rožmberka, což je pravděpodobnější. Když byl veškerý majetek kláštera 14. října 1949 zestátněn, stal se překrásně zdobený kříž Záviše z Falkenštejna součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Po listopadu 1989 a návratu cisterciáckých mnichů do svého kláštera ve Vyšším Brodě se s nimi vrací i Závišův kříž.
(fs)
Další informace:
Historie
regionu Vyšebrodsko
Přední
Výtoň
Církevní
dějiny regionu Český Krumlov
Vyšší
Brod
Klášter
Vyšší Brod