Zaniklá farnost Kapličky
V bývalém hraničním pásmu bylo takových obcí mnoho. Farnost Kapličky (Capella - Kapellen) u Vyššího Brodu je připomínána již v nejstarším českém urbáři z roku 1278. V tomto roce již odevzdávala vyšebrodskému cisterciáckému klášteru 780 vajec a 60 sýrů. Ležela na "antigua via", tedy na "staré cestě," která vedla z Pasova přes rakouský Helfenberg do Vyššího Brodu. Z etymologie názvu "Capella" vyplývá, že zakladatelem kaple jako centra budoucího osídlení mohl být nejspíše Vok z Rožmberka a osada byla předána klášteru až po několika letech existence. Po skončení druhé světové války byli odsunuti Němci a Kapličky již nikdy nebyly doosídleny. Například v roce 1930 zde žilo 2.536 obyvatel a v roce 1947 se píše, že ve farnosti Kapličky je 160 Čechů a 40 Němců. Na počátku padesátých let začala být budována "železná opona" a s ní přišla i demolice obce. K poslednímu odstřelu došlo 4. června 1959. To byl odstřelen kostel... Co se dělo mezi lety 1278 a 1959?
15. září 1377 přišel do Kapliček první známý farář z vyšebrodského kláštera. Kostelík svatého Jana a Pavla byl postaven v Kapličkách na vrcholu kopce v nadmořské výšce 950 metrů v místech, které mapa označuje jako Stranwaldské polesí. V roce 1530, kdy prováděl vyšebrodský cisterciácký klášter soupis svého majetku, byly Kapličky uváděny jako rychta, sídlo správy rozsáhlého území mezi pravým břehem Vltavy a hranicí s horním Rakouskem. K rychtářství Kapličky patřilo v roce 1530 dvanáct obcí a 71 selských usedlostí, z toho v samotných Kapličkách třináct, přičemž v dnešních Loučovicích byl jediný grunt. Dvacátého prosince 1574 byly Kapličky a celá rychta zbaveny odúmrtí, tedy obyvatelé mohli svůj majetek svobodně dědit. O pět let později, v roce 1579, je zachycena první písemná zpráva o sklárně v Kapličkách a v roce 1587 je zde písemně doloženo založení školy.
Velké nebezpečí a ohrožení přišlo v letech 1713 a 1714, kdy řádil v okolí Kapliček mor. Obec Kapličky vytvořila hlídky, jež měly zabránit vstupu cizích lidí. Jsou známa jména Ch. Thannera a A. Nägela, kteří za morové hlídky dostali plat deset krejcarů. Zajímavá zpráva pochází z roku 1723, kdy soud v Praze projednával spor mezi vyšebrodským klášterem a obcí Kapličky. Hlavním důkazem byl robotnický deník. Podle zápisů posílali sedláci z Kapliček na robotu děti a starce, kteří byli na robotu slabí, "a přesto dostávali robotnický chlebíček". I když v celém mocnářství byla oficiálně zrušena robota v roce 1775, v Kapličkách došlo k jejímu zrušení až v roce 1786 a robotní daně byly zrušeny až 19. srpna 1803. Vraťme se ještě ke škole v Kapličkách. V dřevěné budově byl přistavěn chlév, kde měl učitel krávu a kozu. Také kostelík byl postupně rozšiřován. V roce 1643 byly vysvěceny tři postranní oltáře a k nim v roce 1790 přibyl nový hlavní oltář Panny Marie.
Ke konci 19. století byl starý kostel zbourán a postaven nový, který se stal dominantou obce. Plány kostela v novorománském slohu zhotovil inženýr Karl z Vyššího Brodu a 11. června 1896 byl kostel vysvěcen. Trojlodní stavba dosahovala 23 metrů délky a téměř 12 metrů šířky. Ve věži vysoké padesát metrů byly umístěny čtyři zvony. Hlavní oltář z polychromovaného dřeva vyřezal tyrolský řezbář Riffesser. Uprostřed oltáře byly sochy svatého Jana a Pavla, kterým byl kostel zasvěcen již od roku 1377. Postranní oltáře pocházely ze 17. století a byly převezeny z vyšebrodského kláštera. Věžní hodiny zhotovil hodinář Johann Krammer a kovář Wenzel Hutter z Kapliček. Nejstarší zvon byl z roku 1590, další známý zvon z roku 1618. Kostelnictví v Kapličkách patřilo od roku 1854 až do roku 1946 rodině Hutterů, kteří bydleli v domě číslo 17. Rod Hutterů současně vykonával i funkci hrobařů na místním hřbitově.
V obci Kapličky platilo tak zvané "přírodní právo", což znamenalo, že každý majitel statku musel povinně dodat zadarmo statkáři, který vyhořel nebo jej postihla jiná pohroma, dřevo na střechu nebo slámu. Poštovního spojení se Kapličky dočkaly v roce 1898. Truhlář Karel Hutter v tu dobu nosil dvakrát týdně poštu z Kapliček do Vyššího Brodu a zpět. Po něm převzal donášku jeho syn a v roce 1940 byla v Kapličkách zřízena poštovna. Spolek hudebníků existoval v Kapličkách již před rokem 1900 a v roce 1905 zde byla otevřena hudební škola. Na počátku 19. století tu také působil Spolek hasičů, který vlastnil dvoukolový a čtyřkolový hasičský vůz. V roce 1927 přišel do Kapliček jako řídící učitel Gerard Bitzan. S jeho jménem je spojena nejen modernizace školy, ale i rozvoj značení turistických cest v širokém okolí. Gerard Bitzan spolu se svými žáky vyznačil mimo jiné turistickou cestu z Vítkova Hrádku přes Kapličky na rakouský Sternstein. V roce 1927 se v Kapličkách začalo i pravidelně hrát ochotnické divadlo a v roce 1934 byl založen tělocvičný spolek. Ukončeme však povídání o zaniklé obci Kapličky optimisticky. Je naděje, že se sem život zase vrátí. Je naděje, že čtvrtý červen 1959 nebude posledním dnem historie obce.
(fs)
Další informace:
Historie
regionu Vyšebrodsko
Zaniklá
farnost Rychnůvek
Církevní
objekty v regionu Český Krumlov
Vítkův
Hrádek
Loučovice
Zaniklé
obce a osady na Vyšebrodsku