Pravěké sídliště v Novosedlech u Kájova

V roce 1994 se mezi obcemi Kladenské Rovné a Kájov, necelých 10 km západně od města Český Krumlov, stavěla nová silnice. Během stavby objevili archeologové asi 400 m severovýchodně od obce Novosedly pozůstatky několika sídlišť našich pravěkých předků (Obr. 2). V cca 25 m širokém pásu skryté ornice se v délce asi 180 m podařilo odkrýt celkem 86 zahloubených sídlištních "objektů" z doby bronzové a železné (Obr. 3). Archeologové Jihočeského muzea v Českých Budějovicích tu pod vedením Dr. Petra Zavřela v dubnu až červnu roku 1994 postupně prozkoumali celkem 57 větších reliktů pravěkých staveb a zařízení a 29 menších okrouhlých jamek - pozůstatků po sloupech. Ty možná původně nesly konstrukce zdejších pravěkých obytných domů.

Obr. 1

Na mapě regionu Český Krumlov jsou vyznačeny dosud objevené doklady keltského osídlení v 1. století před Kristem (podle P. Zavřela): červené body - pozůstatky keltských osad a ojedinělé nálezy keramiky; modrý kosočtverec - keltské oppidum Třísov; oranžový bod - poloha pravěkého sídliště v Novosedlech u Kájova. Kresba M. Ernée.

Sídliště z mladší doby bronzové (cca 1200-1000 před Kristem, stupeň HaA). Nejstarší na lokalitě zjištěné stopy osídlení - zahloubené sídlištní objekty - náležely příslušníkům knovízské kultury mladší doby bronzové. Šlo o 18 do podloží zahloubených jam různého tvaru a hloubky. Jejich původní funkci se prozatím blíže zjistit nepodařilo. Mohly sloužit například jako skladovací prostory - zásobní jámy. Nebo to mohou být tzv. hliníky - pozůstatky po těžbě hlíny. Hlína se používala jednak k omazávání proutím vypletených stěn obytných a hospodářských staveb, jednak například k výrobě keramiky. Zásobní jámy i hliníky nakonec většinou sloužily i jako odpadní jámy - k odhazování odpadků a nepotřebných věcí. Patrně tak se do jejich výplní dostala i většina nalezených předmětů, zejména zlomky keramických nádob. Našly se části velkých zásobnic s okraji zdobenými přesekáváním (Obr. 6 a 7 vlevo) i střepy misek a koflíků. Z dalších nálezů stojí za zmínku zlomky mazanice - vypáleného hliněného omazu stěn staveb.

Obr. 2

V zahloubeném objektu č. 17 (Obr. 5) se kromě téměř stovky střepů z keramických nádob podařilo odkrýt a zdokumentovat rozsáhlý kamenný zával. Jeho funkce je zatím nejasná - mohlo se jednat o pozůstatek nějaké stavební konstrukce, nebo o zbytek záměrně vytvořené plochy z kamenů, sloužící původně k nějakému výrobnímu či zpracovatelskému procesu. Mezi kameny závalu objevili archeologové také jedno kamenné drtidlo na obilí.

Sídliště z pozdní doby halštatské (cca 600-500 před Kristem, stupeň HaD). Také po sídlišti z mladší fáze starší doby železné se nám dochovaly především jámy různého tvaru a hloubky. Bylo jich celkem 12. Objekty se soustřeďovaly v západní části zkoumané plochy a sídliště původně pokračovalo i mimo ni. V prozkoumaných objektech se našly téměř výhradně střepy keramických nádob. I v okrouhlé zásobní (?) jámě č. 8 (Obr. 8) se našlo větší množství zlomků keramiky s výzdobou typickou pro toto období. Jako příklad nám poslouží mísa s ven vyloženým okrajem, prohnutým hrdlem a odsazeným tělem (Obr. 7 vlevo). Její povrch byl z obou stran tuhován, na vnější straně zdoben řadou kolků a na vnitřní ještě rytým ornamentem. Je jen škoda, že z původně tak krásné nádoby zbyly jen střepy.

Obr. 3

Sídliště z pozdní doby laténské (cca 1. polovina 1. století před Kristem, stupeň LtD). Doba závěru keltského panství - doba existence keltských oppid - je na lokalitě zastoupena nejvíce, a to jak co do počtu a kvality prozkoumaných objektů, tak co do množství nálezů. Pozdní době laténské náleželo celkem 23 větších zahloubených objektů, které byly téměř rovnoměrně rozloženy po celé zkoumané ploše. Keltské sídliště nepochybně pokračovalo i mimo zkoumanou plochu, a to patrně všemi směry, a zaujímalo plochu několika hektarů.

Mezi jamami různé velikosti, tvaru i původní funkce se podařilo prozkoumat také pozůstatky unikátní a relativně dobře dochované hrnčířské pece - objekt č. 79 (Obr. 9-12). Pec je také jediným objektem na lokalitě, jehož původní funkci se podařilo jednoznačně určit. Hrnčířská pec odkrytá na sídlišti v Novosedlech u Kájova patří k typu vertikálních dvoukomorových pecí s kruhovým roštem a dvěma vzduchovými kanály. Podobné pece byly na českých laténských sídlištích zřejmě docela běžné. V jižních Čechách se však jedná o první nález tohoto druhu. V destrukci pece bylo nalezeno téměř 240 keramických zlomků (ukázky na obr. 12), což je 10% veškeré keramiky z výzkumu. Kromě hrnčířství provozovali keltové také přadláctví, které dokládají nálezy hliněných přeslenů.

Keltské sídliště v Novosedlech u Kájova patřilo patrně k zázemí keltského oppida Třísov (Obr. 1). Mohlo však těžit i z výhodné polohy při s stezce směřující údolím říčky Polečnice k jihu do Podunají.

Sídliště v Novosedlech u Kájova je nejjižnějším a díky značné nadmořské výšce 560-570 m také jedním z nejvýše položených pravěkých sídlišť v Čechách. Jeho odkryv v roce 1994 byl i prvním takto rozsáhlým moderním výzkumem pravěkého sídliště v regionu Český Krumlov. I přes značnou nadmořskou výšku leží jinak sídliště v příhodné poloze na mírném jihovýchodním svahu poblíž říčky Polečnice. Periodický zájem pravěkých osadníků o příhodnou polohu dokládá nejen osídlení z několika pravěkých období, ale také výskyt velkého množství pravěké keramiky na okolních polích. Sídliště stávalo na ploše mnoha hektarů. Relativně velké sídliště dokládá intenzivní osídlení této části regionu Český Krumlov patrně v průběhu celého mladšího pravěku a obývání příhodného místa v zemědělsky ještě relativně využitelné krajině při komunikaci, která nepochybně již od pravěku podél říčky Polečnice probíhala.

Sídliště v Novosedlech u Kájova nepatří mezi nejbohatší v jižních Čechách. Kromě běžných jam různých tvarů a velikostí, jejichž původní funkce zůstává v řadě případů nejasná, je jediným opravdu zajímavým objektem keltská hrnčířská pec. Dokládá výrobu keramiky přímo na sídlišti. Z dalších řemesel máme doloženu výrobu tkanin a výskyt zrnotěrky v objektu z mladší doby bronzové prokazuje také zemědělské využívání okolních polí k pěstování obilí. Nezvyklá je především absence zvířecích kostí, které bývají na pravěkých sídlištích hned po keramice druhým nejpočetnějším druhem nálezů.

Sídliště v Novosedlech u Kájova náleží ke skupině pravěkých osad a pohřebišť v nejhustěji osídlené oblasti v regionu Český Krumlov - na Chvalšinsku, Boleticku a Kájovsku. Několik jich objevil a částečně prozkoumal již před druhou světovou válkou chvalšinský učitel Karl Brdlik. Sídliště v Novosedlech je z nich zatím nejjižnější, nejvíce vysunuté do uzavírajícího se údolí říčky Polečnice.

Obr. 12

Pro zájemce o hlubší poznání lokality doporučujeme seznámit se s publikací výsledků archeologického výzkumu z roku 1994, kterou zveřejnil jeho vedoucí Dr. Petr Zavřel v roce 1998 (Zavřel, P. 1998: Předstihový výzkum sídliště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a pozdní doby laténské v Novosedlech u Kájova, okres Český Krumlov. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 11, 7-51). Článek obsahuje detailní popisy jednotlivých prozkoumaných objektů i nálezů a také bohatou obrazovou přílohu.

(me)

Další informace:
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Keltské oppidum Třísov