Mezolitické osídlení Lipna

Období mezolitu - střední doby kamenné (cca 8300 - 5500 před Kristem) - charakterizuje lovecko-sběračský způsob života. Lidé tehdy ještě nestavěli stálá, ale většinou pouze krátkodobá - sezónní sídliště. Živili se zejména lovem, sběrem bylin a žili v menších, mobilních skupinách, putujících za potravou nebo surovinami na mnohdy značné vzdálenosti. Jen výjimečně po nich proto nalezneme výraznější stopy, nenarazíme-li ovšem na častěji navštěvované místo, oblíbené pro hojnost potravy nebo výskyt cenných přírodních surovin.

Objev mnoha dosud zcela neznámých mezolitických lokalit v Dolnovltavické kotlině je velkou zásluhou zejména p. Zdeňka Petra a jeho přátel, kteří tu při poklesu hladiny lipenské přehradní nádrže v letech 1983-1985 na odkrytých březích nasbírali velké množství mezolitické štípané industrie. Výsledky jejich sběrů následně vlastními průzkumy ověřil a doplnil Dr. Slavomil Vencl z Archeologického ústavu ČSAV v Praze. Z celkem 15 poloh se postupně podařilo získat kolekci 2620 kusů nástrojů, jejich polotovarů, jader a velké množství výrobního odpadu z importované i místní suroviny. Objevené lokality leží v nadmořské výšce 723-725 m a představují první doklad mezolitického osídlení horského území v Čechách.

Z 15 zjištěných poloh s nálezy štípané industrie můžeme jen 5 nebo 6 považovat za doklady skutečných sídlišť. Ostatní nálezy pak svědčí spíše o intenzivním využívání zdejší krajiny mezolitickým obyvatelstvem. Dosud nejvýznamnější mezolitickou lokalitou v oblasti lipenské přehradní nádrže je lokalita Hůrka 4 (obr. 2 - oranžově v černém kruhu), ležící na dnešním ostrově - poloostrově (kóta 736 m.n.m.) asi 4 km jihovýchodně od městečka Horní Planá. Nápadnou ostrožnu při soutoku Vltavy s Ostřicí využívali lidé i později. O tom svědčí nález části broušeného nástroje i keramika z mladší nebo pozdní doby kamenné. Z Hůrky pochází celkem 2256 kusů mezolitické štípané industrie, což je 86% zlomků ze všech 15 nalezených lokalit. V souboru převládá výrobní odpad (cca 65%) a polotovary (cca 22%), dochovala se ale i řada jader (ukázky na obr. 5), jejichž otloukáním vznikaly nástroje (cca 7,5%), a také téměř 120 nástrojů samotných. Nejhojněji jsou zastoupena škrabadla (ukázky na obr. 3) a mikrolity - čepelky či hroty (ukázky na obr. 4). Spektrum surovin, používaných na lokalitě Hůrka 4 k výrobě nástrojů, je podle určení Dr. V. Nováka velmi rozmanité. Převládá importovaný kropenatý rohovec z Franckého Jury (cca 65%), z lokálních surovin (celkem 25%) pak prokřemenělé hadce (cca 11%), opály a různé druhy křemene.

Zjištění velmi intenzivního osídlení v relativně vysoko položené (cca 700-800 m.n.m.) a původně dosti široké i ploché kotlině dnešní lipenské přehradní nádrže má velký význam hned z několika důvodů. Lokality byly objeveny náhodně (při poklesu hladiny) pouze na přístupné severovýchodní straně přehradní nádrže (druhá strana ležela v hraničním pásmu). V oblasti můžeme proto předpokládat existenci mnoha desítek dalších nalezišť tohoto stáří. Jejich hustá síť svědčí o běžné dostupnosti a intenzivním dlouhodobém využívání zdejší krajiny. Mezolitické obyvatelstvo tu možná mohlo přežívat poměrně dlouho do mladších období - neolitu. Nejbližší doklady neolitického osídlení jsou známy z území města Český Krumlov (Pravěké a raně středověké osídlení na území města Český Krumlov), vzdáleného vzdušnou čarou sotva 20 km. Velmi pestrá druhová skladba kamenných surovin, používaných zdejšími mezolitiky k výrobě nástrojů, dokládá jak jejich důvěrnou znalost místního prostředí, podmíněnou dlouhodobým pobytem, tak obchodní styky na značné vzdálenosti. Kontakty směrem na západ prozrazuje nejčastěji zastoupený kropenatý rohovec z Franckého Jury, tak méně hojný deskovitý pruhovaný silex (pazourek) bavorského původu. To svědčí o naprosto běžném překračování Šumavy. Z českého vnitrozemí se naopak přinášel rohovec typu Český Kras (ze středních Čech) nebo křemenec typu Skršín (z Mostecka v severozápadních Čechách). Všechny zmíněné faktory dokládají velkou dynamiku zdejších relativně malých mezolitických lovecko-sběračských komunit, důkladnou znalost a intenzivní využívání regionu i rozmanité obchodní kontakty i na relativně velké vzdálenosti. Nevyřešenou otázkou prozatím zůstává vztah k nově příchozímu neolitickému zemědělskému obyvatelstvu, využívajícímu zejména níže položené oblasti vhodné k zemědělství.

Pro zájemce o hlubší poznání lokality doporučujeme seznámit se s publikací výsledků dosavadních průzkumů, kterou zveřejnil Dr. Slavomil Vencl v roce 1989 (Vencl, S. 1989: Mezolitické osídlení na Šumavě. Archeologické rozhledy XLI, 481-505). Článek obsahuje charakteristiky jednotlivých objevených lokalit, popisy nálezů a také bohatou obrazovou přílohu.

(me)

Další informace:
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Keltské oppidum Třísov