Kostel sv. Mikuláše v Rožmberku nad Vltavou

V Cechnerově Soupisu kulturních památek je uváděn rožmberský farní kostel jako kostel Panny Marie, což je však chybný údaj. Dle farní pamětnice zde byla plebánie již v roce 1150. Teoreticky je to možné; mohla to být dřevěná kaple nebo kostelík, který patřil k faře Zátoň. První písemný údaj o kostele v Rožmberku pochází až z roku 1277, kdy potvrdil biskup Jan nadání manželky Voka z Rožmberka na zdejší kostel a v oce 1279 Jindřich z Rožmberka odevzdal farní správu vyšebrodskému cisterciáckému klášteru.

Nynější kostel byl z velké části postaven v druhé polovině 15. století. V roce 1465 posvětil Sigmund Pirchan hlavní oltář a loď byla zaklenuta v roce 1480. Již v roce 1488, "byl kostel znovu zaklenut". Nejspíše se však jednalo o zaklenutí chrámové lodi. Dle zápisů vyšebrodského kláštera byla však klenba kostela v Rožmberku dokončena až v roce 1583. To se dle všeho týká klenutí nad presbytáři, kde jsou patrna dvě stavební období. Patky jsou založeny z konce 15. století a klenba, neorganicky na patkách sedící, jeví ráz nejposlednějšího období gotiky, v kterém se na venkově stavělo až do 16. století. Jako většina českých kostelů byl i farní kostel v Rožmberku od husitských dob do doby násilné rekatolizace po roce 1621 v rukou kněží pod obojí. V roce 1664 byl znovu vysvěcen vyšebrodským opatem Jiřím Windschuhem. Tehdy měl kromě hlavního oltáře i čtyři postranní: oltář Panny Marie, svatého Václava, svatého Štěpána a svatého Linharta. V roce 1762 byl hlavní oltář vyměněn za nový. V roce 1881 byl celý kostel zvenčí opracován, přičemž byla zničena většina kamenických značek.

V roce 1893 byly dány nové varhany a v roce 1900 zřízeny místo barokních nové postranní oltáře v gotickém slohu. Mezi severním bokem kněžiště a východní zdí kostela je vestavěna mohutná věž s točitým schodištěm. U obou bočních vchodů jsou předsíně, stejně jako u kněžiště, odkud je vchod na oratoř. Celá budova, kromě přístavku k oratoři, spočívá na kvádrové trnoži o skosené vrchní hraně, jež se na rozích prostupuje.

Ve výši 320 cm nad trnoží obíhá stavbu pásová římsa. Na jižní straně kněžiště je pod pásovou římsou mezi dvěma pilíři fresková malba představující smrt Panny Marie o velikosti 340x180cm. Pochází z počátku 17. století a zdobila hrobku Schreinerů. Šest opěráků podporuje zdi kněžiště; dva jsou kolmo na zdi a čtyři paprskovitě kolem závěru. Věž se zvedá na čtvercovém půdorysu o délce stran 790 cm do výše hlavní římsy, která je 30,5 m nad zemí. Věž je třípatrová a střecha, přerušená uprostřed každé strany vikýři, v nichž jsou ciferníky hodin, dosahuje výše 45,5 metru. Na východním rohu věže je nad trnoží nápis "W 1413". Jižní vchod do kostela má profilaci z konce 13. století. Předsíňka severního vchodu do kostela obsahuje zbytky freskové malby Krista na kříži z počátku 17. století o velikosti 120x160 cm.

Okna v kněžišti jsou čtyři s ostěním o jednom prutu s kružbami. Jedno okno pochází ze 14. století a zbývající tři pozdně gotická z konce 15. století. V lodi jsou čtyři okna. První okno na jižní straně od kněžiště má dva pruty, zbývající po jednom prutu. Vnitřek působí velmi příznivě výškovými poměry a bohatými klenbami; dojem ruší neorganické připojení kleneb na starší patky. Kněžiště je 900 cm široké a 14,5 metru dlouhé. Je 12 m vysoké, hvězdové, s podvléknutými žebry, jež v půdoryse tvoří tři hvězdy sestavené z oblouků. Na jedné klenbové patce je znak s pětilistou rožmberskou růží.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Rožmberk nad Vltavou
Církevní dějiny regionu Český Krumlov
Církevní objekty v regionu Český Krumlov
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Vyšším Brodě