Hromadné nálezy (depoty) z doby bronzové v regionu Český Krumlov

Hromadné nálezy (depoty, poklady) patří bezesporu k nejatraktivnějším pravěkým nálezům. Jde o soubory úmyslně uložených (ukrytých) předmětů, které ve své době představovaly mnohdy značný majetek. Za důvody k jejich ukládání se považují především neklidné poměry, válečné nebo jiné nebezpečí a obavy o odcizení předmětů. Některé depoty pokládáme za sklady obchodníků nebo řemeslníků (např. kovolitců), kteří si schované zboží z nějakých důvodů již nikdy nevyzvedli. Rekonstruují se podle nich směry obchodních cest, původ surovin nebo místa řemeslnických dílen. Poklady lidé ukládali i z kultovních důvodů - jako oběti nejrůznějším božstvům a duchům. Několik hromadných nálezů bronzových předmětů - depotů z doby bronzové - nebo jejich částí se našlo také v regionu Český Krumlov.

Obr. 1 Na mapě regionu Český Krumlov jsou vyznačena místa nálezů depotů z doby bronzové: 1 - Havalda u Chvalšin; 2 - Dívčí Kámen; 3 - Hořice na Šumavě; 4 - Český Heršlák; 5 - Vítkův kámen; 6 - Slavče; 7 - Kosov; 8 - Plavnice u Kamenného Újezda. Kresba M. Ernée.

Největším z nich je bezesporu hromadný nález 165 měděných žeber ze starší doby bronzové v Havaldě (Hochwald) u Chvalšin (mapa č. 1) v roce 1904. První z žeber vyoral v říjnu toho roku na svém poli, ležícím cca 700 m severovýchodně od Havaldy, obecní radní Josef Bürger. Následně se při kopání v místě nálezu našlo vedle většího kamene 164 dalších žeber. Některá se později ztratila, větší část (postupně 116 kusů) zakoupilo muzeum v Českých Budějovicích a několik se jich dostalo i do muzea v Českém Krumlově. Masivní žebra o celkové váze kolem 35 kg představovala ve starší době bronzové značný majetek. Jedná se patrně o sklad obchodníka s mědí, který převážel tuto drahocennou surovinu z alpských ložisek, ve kterých se těžila a zpracovávala, do Čech. Ukrytý náklad si však již nikdy nevyzvedl. Depot ale s největší pravděpodobností zakopal poblíž cesty, po které se do Čech ubíral.

Obr. 2		Obr. 3

Snad pozůstatkem dalšího depotu stejného stáří je bronzová hřivna, nalezená při stavbě dráhy České Budějovice - Linec těsně u rakouských hranic v Českém Heršláku (mapa č. 4). Ve starší době bronzové bylo uloženo i několik depotů v bezprostředním sousedství hranic regionu Český Krumlov. Je to jednak depot bronzových žeber ze Slavče (mapa č. 6), nalezený v lomu Matěje Trouba na východním úpatí vrchu Kluk přibližně v 90. letech 19. století, a dále dva hromadné nálezy bronzových nástrojů a šperků z Kosova (mapa č. 7; obr. 4 vpravo) a Plavnice (mapa č. 8; obr. 4 vlevo) u Kamenného Újezda. Na východní straně rybníka Čekanov u Kosova se na bronzové předměty narazilo při kopání výkopu v roce 1894. V hloubce asi 50 cm se našlo 5 hřiven, 8 náramků ze svinutého plochého drátu, 9 jednoduchých náramků a terč - falera (obr. 4 vpravo). Předměty byly posléze darovány muzeu v Českých Budějovicích. V Hamerském lese jižně od Plavnice nalezli bronzové předměty již na jaře roku 1885 dělníci při kácení letité borovice. Depot obsahoval 4 bronzové sekery, bronzové dláto, spirálový náramek a 4 bronzové jehlice (obr. 4 vlevo).

Obr. 4

Výjimečnou pravěkou lokalitou v regionu Český Krumlov je hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni (mapa č. 2). Také v jeho areálu se našlo několik hromadných nálezů - depotů z přelomu starší a střední doby bronzové. Nejbohatším a nejzajímavějším z nich je nález z roku 1960 - 2 bronzové sekery, 2 "manžetové" náramky a 250 jantarových korálů uložených v keramické nádobě. Jantarové šperky se do Čech dostávaly zejména z pobřeží Baltského moře a jsou významným dokladem dálkového obchodu. Již o 14 let dříve, v roce 1946, se na jiném místě hradiště nalezl depot několika spirálových náramků zakončených růžicemi (obr. 5). Jejich počet není dnes přesně znám, zdá se však, že byly nejméně tři.

Obr. 5

Také příslušníci mohylové kultury střední doby bronzové ukládali do země depoty bronzových předmětů. Z regionu Český Krumlov známe takový hromadný nález prozatím pouze jediný. Nalezli ho dělníci při kopání zeminy nad usedlostí čp. 94 v Hořicích na Šumavě v červenci roku 1948 (mapa č. 3; obr. 6-9). Jde o tzv. depot zlomků (obr. 6) - rozlámaných předmětů - sloužící patrně jako sklad suroviny. V depotu z Hořic na Šumavě najdeme části téměř dvaceti předmětů - 6 jednoduchých náramků s rytou výzdobou (obr. 9), 2 ploché náramky se spirálovými růžicemi na koncích a rytou výzdobou (obr. 7), jehlice s pečetítkovou hlavicí, s terčovitou hlavicí a s hlavicí svinutou v očko (obr. 8), dále zlomky dvou srpů, 5 zlomků bronzového drátu a část čepele dýky nebo meče. Depot z Hořic na Šumavě datujeme do stupně BC, do horizontu depotů Plzeň Jíkalka. Předměty jsou dnes uloženy v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Krumlově, v jehož expozici je také můžete vidět. Také místem, kde později vyrostlo městečko Hořice na Šumavě, probíhala již v pravěku komunikace vedoucí z Čech k jihu do Podunají. Po ní putoval i majitel zlomků bronzových předmětů, jehož skrýš se podařilo objevit až po téměř čtyřech tisícovkách let.

Obr. 6

Ve střední době bronzové byly odlity také dva meče, nalezené v roce 1883 před vstupem do zříceniny hradu Vítkův kámen (mapa č. 5). Meče tu byly uloženy s největší pravděpodobností teprve ve středověku - jako obětina.

(me)

Další informace:
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni