Církevní znaky v regionu Český Krumlov

V českokrumlovském regionu se můžeme setkat se znaky opatů dvou významných cisterciáckých klášterů - klášter Zlatá Koruna a klášter Vyšší Brod.

Církevní heraldika se začala odvíjet od světské, s kterou má společný štít, nad nějž však místo přilby, klenotu a hodnostní pokrývky umisťuje odznaky moci duchovní - klobouky se šňůrami a třapci, kříž, mitru a berlu. Oba druhy odznaků najednou mohou užívat pouze biskupové, kteří jsou zároveň světskými knížaty. Biskupové a jiní preláti, jimž byla infule (mitra) propůjčena na základě zvláštního papežského privilegia (např. opaté), kladli nad štít na heraldicky pravou stranu infuli, na opačnou stranu biskupskou berlu. Biskupové ji nosí se závitem obráceným ven na znamení, že vykonávají jurisdikci na svém území, opaté (podobně jako ostatní preláti) směrem k infuli, protože jejich jurisdikce se vztahuje jen na půdu kláštera. Tato ustanovení však nebyla důsledně dodržována. V církevní heraldice se nachází více výjimek než v heraldice světské, protože nepodléhala přísnému dohledu heroltů.

Církevní znak se získává příslušností k církevní komunitě, nabytím vyšší církevní hodnosti a papežským udělením. Volba znaku při nabytí církevního úřadu byla ponechávána především na vůli nositelů. Mnohý si k církevnímu znaku, který býval umístěn buď v srdečním štítku nebo v 1. poli, připojoval i rodový erb, jenž pak zvyšoval lesk a často i komplikoval beztak složité heraldické poměry. Jen prostí členové mnišských řádů nemohli mít erb, protože jim to nedovolovala přísná řehole. České kláštery většinou nemají erby a pečetě, protože užívají znaky své řehole, k nimž někdy přibírají obraz klášterního chrámu, což je i případ zmíněných klášterů.

Znak Pachmanna (1661-1668), opata kláštera ve Zlaté Koruně
Znakem zlatokorunského kláštera byla černá trnová koruna ve zlatém štítě. Je to vlastně mluvící znamení, protože původní název kláštera byl Svatá trnová koruna (Sancta spinea corona). Motivy samotné trnové koruny se nalézají na klenbě lodi bývalého klášterního kostela. Zlatokorunští opaté si někdy do jednoho pole svého znaku pokládali trnovou korunu na kříž.

Znak Bohumíra Bylanského, posledního opata kláštera ve Zlaté Koruně
Jeho znak je v bývalém klášteře několikrát proveden ve štuku i v malbě.
Popis znaku: V 1. poli kříž s trnovou korunou zabodnutý do draka - upomínka na mateřský klášter svatý Kříž (Heiligenkreuz) v Rakousku, odkud přišli první cisterciáci do dosud neosídlené a divoké krajiny a založili zde klášter Svatá (později Zlatá) Koruna. Ve 2. poli zobrazena P. Maria, patronka cisterciáckého řádu a všech cist. řádových kostelů, tedy i zlatokorunského. Ve 3. poli pelikán krmící svá mláďata vlastní krví - symbol Kristovy oběti na kříži za lidstvo. Ve 4. poli stojí na zlaté korunce jeřáb se zvednutým spárem, v němž drží kámen - symbol bdělosti: kdyby jeřába přemohl spánek, kámen by upustil a tím by se probudil. Spojení jeřába s korunkou jistě znamená opatovu bdělost nad svěřeným klášterem. Na srdečním štítku položeným na kříži jsou vidět dvě sepjaté ruce držící váhy, nad nimiž je Boží oko - symbol práva zlatokorunského konventu na svobodnou volbu opata, která se konala v každém cisterciáckém opatství. Písmena MORS na koncích kříže jsou kryptogramem jednoho z pěti nejstarších cisterciáckých klášterů Morimundus ve Francii, z něhož byly filiačně odvozeny všechny české i moravské řádové domy. Opatské hodnostní znaky (infule a berla) jsou zde zobrazeny v předpisovém postavení, jen závit berly by měl směřovat k infuli.

Cisterciácký klášter Vyšší Brod
Znak opatů kláštera Vyšší Brod se skládá ze čtyř polí. Jedno pole je vyhrazeno vládnoucímu opatovi, v druhém se nachází gotické písmeno H (Hohenfurth - německý název kláštera) někdy propojené s písmenem A (Altovadum - latinský název kláštera), ve třetím se nalézá francouzská lilie, upomínající na zemi vzniku řádu, a ve čtvrtém lze spatřit pětilistou růži, poukazující na erbovní znamení zakladatelského rodu Rožmberků.

Další informace:
Církevní znaky ve městě Český Krumlov

(jh)