Hradiště z doby bronzové na Dívčím Kameni

Skalnaté návrší nad soutokem řeky Vltavy a Křemžského potoka bylo osídleno již od pravěku. Výrazná poloha skalního bradla, tyčícího se nad vltavským údolím, předurčila místo vzniku pravěkého hradiště - pravděpodobně důležitého strategického bodu na předpokládané komunikaci z Podunají do nitra Čech.

Současný stav poznání lokality umožnil dlouhodobý archeologický výzkum lokality, který provedl v 60. a 70. letech 20. století dr. J. Poláček z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Sondáž se soustředila především na severní svah hradního návrší (obr. 1). Pravěké nálezy se tu podařilo zjistit především ve splachových vrstvách, středověkých planýrkách a jen místy v původních pravěkých situacích. Nezávislý archeologický výzkum jádra středověkého hradu na vrcholu kopce, realizovaný dr. A. Hejnou z Archeologického ústavu v Praze, prokázal, že středověká výstavba zřejmě zcela zničila všechny starší sídlištní situace.

Ojedinělé nálezy zlomků keramických nádob dokládají osídlení návrší již v pozdní době kamenné - eneolitu (asi 4000-2000 před Kristem). Toto období je v jižních Čechách poznáno zatím jen málo a uvedené nálezy představují dosud jediný doklad osídlení tohoto stáří v regionu Český Krumlov.

Na přelomu starší a střední doby bronzové (okolo 1500 před Kristem) vzniklo v místech pozdějšího středověkého hradu hradiště. O jeho podobě, opevnění či zástavbě nevíme mnoho. Téměř s jistotou však můžeme předpokládat, že bylo opevněno, podobně jako řada soudobých hradišť v jižních Čechách (např. Vrcovice, Skočice či Nuzice). Nejvíce informací o životě obyvatel hradiště v místech pozdějšího hradu Dívčí Kámen nám poskytují nalezené předměty hmotné kultury. Právě kolekce nálezů z této lokality, dnes uložená v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, představuje jeden z nejpočetnějších souborů z přelomu starší a střední doby bronzové v jižních Čechách.

Jádro nálezového souboru tvoří zlomky keramických nádob (obr. 2-3). Jejich tvarové spektrum bylo na sklonku starší doby bronzové značně bohaté. Ke skladování potravin sloužily velké nádoby, tzv. zásobnice. Bohatě jsou v nálezech zastoupeny univerzálně použitelné hrncovité či tzv. amforovité tvary. Početné jsou také různé typy mís. Nápoje se pily z keramických koflíků. Jako dětské hračky mohly sloužit miniaturní nádobky. Z technologického hlediska představuje keramika z přelomu starší a střední doby bronzové doklad o značné zručnosti tehdejších hrnčířů (či hrnčířek). Nádoby byly formovány bez hrnčířského kruhu a jsou poměrně dobře vypáleny. Hrubší tvary mají často vnější povrch potažený drsnou vrstvou engoby, zamezující snadnému vyklouznutí z rukou. Naopak mísy, menší amforovité tvary či koflíky mají povrch dokonale vyhlazen až vyleštěn. Tato povrchová úprava naznačuje, že se tyto nádoby používaly spíše jako keramika "stolní". Výzdoba keramiky ze sklonku starší doby bronzové je dosti prostá. Nejčastěji se setkáváme s plastickou promačkávanou páskou a různými plastickými výčnělky - "pupky". Jen ojediněle se vyskytuje výzdoba rytá, někdy doplněná inkrustací (vhloubené linie vyplněny bílou hmotou).

Ve srovnání s jinými nalezišti pochází z hradiště na Dívčím Kameni mimořádně početná kolekce nekeramických nálezů. Většina z nich byla objevena při archeologickém výzkumu, některé soubory však byly nalezeny také samostatně. V roce 1946 byl na úpatí hradního návrší objeven depot (hromadný nález) bronzových náramků. Jejich přesný počet není dnes znám, dochovalo se však několik exemplářů. Jde o tzv. spirálovité náramky zakončené růžicemi (obr. 4), tedy ve své době velmi luxusní šperky. Další depot byl na severním svahu hradního návrší objeven v roce 1960. V keramické nádobě byly společně ukryty dvě bronzové sekerky, dva "manžetové" náramky a 250 jantarových korálů různých velikostí (obr. 5). Jantar byl zvláště v době bronzové velmi oblíben a sloužil k výrobě korálů a závěsků náhrdelníků. Tato surovina však musela být do střední Evropy importována od Baltského moře a byla ve své době velmi ceněna. Jantarové korále z Dívčího Kamene přestavují jeden z nejpočetnějších hromadných nálezů z českého území a depot je výmluvným dokladem dálkového obchodu, do kterého bylo nepochybně zapojeno i zdejší hradiště.

Také archeologický výzkum přinesl neobvykle rozsáhlý soubor bronzových předmětů či jejich zlomků. Jde o šperky (náramky, růžice prstenu), nářadí (sekery, šídla) či zbraně (dýky). Jedna z nalezených dýk má zachován zbytek dřevěného obložení bronzového listu přecházející v rukojeť. Dřevěné součásti bronzové industrie se dochovaly jen zcela výjimečně. Početnost bronzových předmětů z hradiště nepochybně odráží jeho mimořádný význam.

Nálezově výrazná je také kolekce výrobků z kamene. Velmi rozšířená byla ještě výroba silexových štípaných hrotů šípů (obr. 6), ukončujících na přelomu starší a střední doby bronzové dlouhou tradici výroby štípané industrie. Na sklonku starší doby bronzové vyznívá také tradice výroby tzv. broušené kamenné industrie, reprezentované především různými typy seker a sekeromlatů. V nálezové kolekci z Dívčího Kamene známe kromě funkčních exemplářů také několik miniatur. Tyto předměty neměly žádný praktický význam a lze je zařadit mezi nálezy se symbolickou či kultovní funkcí (obr. 7).

Z bezprostředního okolí hradiště na Dívčím Kameni neznáme zatím mnoho soudobých nálezů. V lesích u obce Třísov však byly zjištěny mohyly a z obsahu jedné z nich jsou zachovány bronzové spirálové terče, typické ozdoby oděvu ze sklonku starší doby bronzové. Představují-li však tyto mohyly místo posledního odpočinku obyvatel hradiště Dívčí Kámen, či souvisejí-li s nějakou další dosud neznámou osadou v okolí, zatím nevíme. Hradiště Dívčí Kámen však jistě nebylo izolované jak dokládají např. početné soudobé nálezy na Českobudějovicku. V téže době existovalo výšinné sídliště i ve Vyšném u Českého Krumlova.

Po zániku osídlení z přelomu starší a střední doby bronzové zůstala poloha staršího hradiště zřejmě několik staletí opuštěná. Ojedinělé zlomky keramických nádob dokládají lidskou přítomnost na tomto místě až ve starší době železné, v době halštatské (7. - 6. století před Kristem). Pak zřejmě zůstalo návrší pusté až do vrcholného středověku, kdy tu postavili hrad.

Přes početnou nálezovou kolekci víme o hradišti na Dívčím Kameni zatím dosti málo. Snad budoucí výzkumy více poodhalí, jakou roli tato lokalita v jihočeském pravěku hrála. Již dnes je však jisté, že šlo o hradiště mimořádného významu.

(jm)

Další informace :
Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov
Pravěké osídlení regionu Český Krumlov
Pravěká hradiště v regionu Český Krumlov
Hromadné nálezy (depoty) z doby bronzové v regionu Český Krumlov