Joan Brehms
(1907 - 1995) | divadelní architekt, scénograf |
Narodil se v Lotyšsku (Libava). Studoval na akademii výtvarných umění v Jeně a Erfurtu (1927) a na Bauhausu ve Výmaru. Působil v Polsku a Německu. V letech 1945 - 1978 byl šéfem výpravy Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V roce 1958 vyprojektoval první divadlo s otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově. V rámci Jihočeských divadelních festivalů využil v Českém Krumlově mnoha prostředí pro divadelní představení (Maškarní sál, II. nádvoří zámku). Zprovoznil také původní mašinerii v barokním zámeckém divadle, takže zde byla odehrána řada představení. Z jeho ostatních projektů bylo významné kyvadlové hlediště pro hrad Karlštejn, v roce 1969 navrhl polydimenzionální divadelní prostor s otáčivým jevištěm i hledištěm (patentováno v roce 1974, nerealizováno). Světová scénografická literatura jej řadí mezi nejlepší scénografy světa - hlavně díky projektu divadla s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.
Biografická data:
1907 |
5. 7. se narodil v Libavě (Liepaja, Lotyšská SSSR) v rodině lékaře |
1914-1916 |
na ruské frontě u otce ve vojenském lazaretu |
1917 |
v Petrohradě ve škole; po vypuknutí revoluce mezi bezprizornými a vojáky; na Marsovom poli viděl V. I. Lenina, pak odešel s rodinou do Finska (Antrea Kirkonkylla) |
1918 |
po utvoření Lotyšské republiky 18. 11. návrat rodiny do rodného města |
1919-1925 |
studium na gymnáziu zakončené maturitou; začal pracovat v místní školské divadelní skupině |
1925 |
začal studovat dějiny umění v Jeně, brzy přešel do Erfurtu na uměleckou akademii; o jeho divadelní snahy projevil zájem profesor-sochař Carl Melville |
1925-1926 |
při studiu pracoval jako volontér v Městském divadle v Erfurtě, docházel na přednášky profesora Waltra Gropia do Bauhausu ve Weimaru |
1927 |
16. 12. v Městském divadle v Lübecku měl první samostatnou scénografii hry F. Weedekinda "Probuzení jara"; tam se seznámil s prof. Unruhem, vydavatelem BTR, s nímž udržoval kontakt až do jeho skonu; v Bochumu se zúčastnil festivalu Shakespearových královských her a seznámil se se scénografem Joh. Schröderem; setkal se tam též s dramatikem G. Hauptmannem; jako výtvarník aranžér pracoval na I. Světové divadelní výstavě v Magdeburgu, kde poznal práce A. Appii, G. Graiga, Normana Bel Geddese a Waltra Gropii; v témž roce poznal amerického divadelníka Waltra Sinclaira z New Orleansu; seznámil se se scénografem A. Mahnkem a scénografem Traugottem Müllerem a s hudebním skladatelem E. Křenkem |
1928 |
v Libavě v Lotyšsku založil vlastní divadelní studentskou skupinu |
1929-1932 |
stal se scénografem Dramatického divadla v Rize; setkal se s Maxem Reinhardtem, který pohostinsky v Rize nastudoval roku 1931 Goldoniho "Sluhu dvou pánů" a roku 1932 Straussova "Netopýra" |
1932 |
scénografem Deutsche Bühne ve Wroclavi; zúčastnil se Světové divadelní výstavy ve Vídni, kde se seznámil s prof. Carlem Niessenem a prof. Josefem Gregorem; |
1933-1935 |
šéfem výpravy v Lobe Theater ve Vroclavi |
1935-1937 |
scénografem Slezského divadla v Briegu |
1937-1938 |
scénografem Městského divadla v Brandenburgu |
1938 |
s režisérem Bruno Harprechtem v Jižní Americe pohostinsky v Rio de Janeiru |
1938-1939 |
šéfem výpravy Dramatického divadla v Rize |
1939-1943 |
šéfem Městského divadla v Bydgoszczi |
1943-1945 |
šéfem výpravy ve Státním divadle v Gdaňsku; tam setkání s hudebním skladatelem H. Sutermeisterem |
1945 |
po uzavření všech divadel odešel z Gdaňsku, přihlásil se a byl přijat jako dobrovolník a tlumočník do Rudé armády a s touto přišel přes Slovensko do Čech a do Č. Budějovic |
1945-1979 |
stal se šéfem výpravy Jihočeského divadla v českých Budějovicích a vyvíjel aktivitu jako divadelní architekt |
1945 |
jako scénograf připravil pásmo "Revoluce", sám jéj inscenoval v sokolovně, bez rampy, opony, bez portálového rámu |
1946 |
navrhl inscenaci Aristofanovy "Lysistraty" před českobudějovickou sokolovnou |
1947 |
připravil s K. Konstantinem inscenaci Shakespearovy komedie "Sen noci svatojánské" na fontáně a schodech v zámecké zahradě v Českém Krumlově |
1948-1957 |
deset let zkoušel různé formy divadelního projevu v přírodě; navrhl přírodní divadla - Třeboň, Vodňany, Milevsko, Strakonice, Vimperk aj.; navrhoval kulturní domy s divadelním zařízením, zkoušel kruhové a jiné formy divadla; scénicky řešil prostory v továrních halách (Parta brusiče Karhana), na venkově v JZD (Slepice a kostelník) s ředitelem K. Konstantinem |
1958 |
navrhl inscenaci Weisenbornovy komedie "Lofter" s režisérem O. Haasem na experimentálním principu: otáčivé hlediště, scéna bez rámu, rampy, opony, v jednotném nerozděleném prostoru v zámeckém parku v českém Krumlově - premiéra 9. 6. 1958 |
1962 |
navrhl projekt nové divadelní budovy pro Č. Budějovice |
1963 |
realizoval dvojhlediště se zrušením portálu a opony při inscenaci Shakespearova "Zkrocení zlé ženy" s režisérem M. Fridrichem v Jihočeském divadle |
1965 |
realizoval kruhové divadlo v Rajské zahradě dominikánského kláštera v Č. Budějovicích s režisérem Z. Míkou; v květnu se účastnil mezinárodní diskuse na téma Jeviště-člověk-technika, v Essenu (NSR), záznam z této diskuse otištěn v časopise Darstellungplustechnik 1966 č. 2; účastnil se setkání divadelních architektů ve Vichy (Francie) |
1967 |
účastnil se divadelního festivalu v Zürichu (Švýcarsko) |
1968 |
navrhl a realizoval kyvadlové dvojsměrné divadelní zařízení na Karlštejně |
1974 |
se souborem Divadla na Vinohradech, Praha účastnil se div. zájezdu do Mexika |
1977 |
vytvořil otáčivé hlediště v uzavřeném prostoru ve staré divadelní budově v Č. Budějovicích pro inscenaci Weisenbornova "Loftra" |
1979 |
získal patent na projekt polydimenzionálního divadelního zařízení v přírodě |
1980 |
přijal výzvu SURPMO Praha ke spolupráci na projektu rekonstrukce zámeckého barokního divadla v Českém Krumlově, jehož pohybovou mašinerii už roku 1959 obnovil pro představení divadelního festivalu |
1982 |
vytvořil projekt variabilního kruhového divadla pomocí pěti přenosných tribun, na něm též jako scénograf pracoval |
1985 |
vytvořil koncepci využití polydimenzionálního principu pro divadlo v uzavřeném prostoru, se všemi známými divadelními formami (zatím nerealizovaná) Od roku 1945 spolupracoval v českém divadle s režiséry: K. Dostalem, K. Konstantinem, K. Jernekem, M. Seemanem, O. Haasem, M. Macháčkem, Zd. Míkou, M. Fridrichem, E. M. Bergerovou, J. Ryšavým, I. Švandovou, J. Hurtem, St. Kopeckým a dalšími. Jako výtvarník hostoval v Ostravě, Praze, Plzni, Opavě, K. Varech, Teplicích, Kladně, Jihlavě, Liberci, Uherském Hradišti, dále v Meiningenu v NDR, v Toruni, PLR. V roce 1968 bylo Joanu Brehmsovi za jeho záslužnou práci uděleno státní vyznamenání "Za vynikající práci". 2. 8. 1985 byla mu udělena medaile Za zásluhy o budování okresu Český Krumlov. |
(hj)