Fanny Greiplová

"PIRLINGU, ty milé městečko, jak jsem tě měl vždy rád! Ale kdo by si byl kdy pomyslil, že se mi staneš tak drahý! Jak se rozraduje mé srdce, kdykoliv vzpomene na tvou krásu: jak půvabně ležíš ve své samotě na sametově zeleném vrchu a tvé bílé domy shlížejí dolů k řece, svlažující své břehy a pospíchající pod tvým dřevěným mostem, na kterém stojí červená věžička s obrazem svatého Jana. Buď mi ode dneška požehnán a pozdraven na věky věkův." Tak vzpomíná básník Šumavy Adalbert Stifter v jinotaji na svůj Frymburk v knize Z kroniky našeho rodu. Není se čemu divit, vždyť Frymburk bylo místo jeho celoživotní nenaplněné lásky k Fanny Greiplové.

Fany se narodila jako jedna ze čtyř dcer bohatého obchodníka 28. června 1808 ve Frymburku. Asi by se o ní nemluvilo a nepsalo, kdyby její bratr Mathias nepozval o prázdninách 1826 svého kamaráda a přítele ze studií Adalberta Stiftera do výstavného domu na frymburském náměstí. Dům stával v místech, kde je dnes dům číslo 74. Až do velkého požáru, který zachvátil Frymburk 7. srpna 1856, byl Greiplův dům jedním z nejvýstavnějších nejen ve Frymburku, ale i v širokém okolí. Jeho barokní štít se vysoko vypínal nad ostatní domy a ukazoval, že zde bydlí bohatý obchodník, který má své obchody i ve Vídni a v Terstu. Student Adalbert tehdy nevěděl, zda bude malířem nebo přírodovědcem. Zaujala jej však černooká Fanny, sestra přítele Mathiase, k níž vzplanul prudkou a horoucí láskou. Tehdy napsal: "Já oněch dnů do věčnosti nezapomenu, byly to nejkrásnější z celé mé studenské doby."

Fanině matce Terezii mladíkovo vzplanutí neušlo, ale zároveň si uvědomovala, že nemajetný student, jež se jí zdál i povahově rozkolísaný, neví, zda má studovat práva, která by mu zajistila poměrný blahobyt, nebo umění, jež ho lákalo svou volností. O prázdninách o rok později přijíždí Adalbert Stifter opět za svou Fanny ke Greiplovým a z tohoto pobytu se zachoval jeho obraz "Frymburk a zřícenina Vítkova Hrádku". Je malován z míst, kde dnes u zátoky u Lipna stojí nové řadové domky a kde se říká "Na rybízárně". Z borového hájku u ohrady pastviny na obraze vystupuje farní kostel svatého Bartoloměje, ještě s červěnou bání, zřícenina Vítkova Hrádku, ale i barokní štít výstavného domu Greiplových.

Naposledy básník spatřil Fanny při svatbě svého frymburského kamaráda Schifflera s Marií Blechingerovou, která byla Fanninou přítelkyní. Povšiml si slz na tváři své milované a domníval se, že by mohl znovu získat její lásku. Napsal dívce dopis, který však zůstal bez odpovědi, stejně jako tři předcházející. Nikdy již pak Stifter nespatřil svou "nevěstu ideí", která se v jeho díle stala sestrou nesmrtelných básnických milenek. Osmnáctého října 1836 se Fanny vdala za komorního sekretáře Josefa Fleischhandela do Welsu a za tři roky po svatbě zemřela při porodu i se svým dítětem.

Když později navštívil básník se svou manželkou Frymburk a ubytoval se v domě Greiplových ve dvou pokojích obrácených k západu, kde trávil své studenské prázdniny, byl přijat velmi vlídně. Prožil zde chvíle, které tak dojímavě vepsal do závěrečných stránek Lesního poutníka. Příběh lásky básníka Šumavy Adalberta Stiftera s Fanny Greiplovou připomíná dnes jen náhrobní deska rodičů Greiplových na zdi kostela směrem k převozu.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Adalbert Stifter
Frymburk