Široká č. p. 82
Široká č. p. 82
Popis objektu:
Jedná se o původně dvoupatrový dům s vysokou sedlovou střechou, který je směrem do ulice členěn dvěma okenními osami, směrem k řece pouze jednou okenní osou. K zadnímu průčelí přiléhá původně klasicistní přístavek, přestavěný roku 1898 do podoby věže se stanovou střechou. Stavba sousedí s domem Široká č. p. 85.
Stavebně historický vývoj:
Budova č. p.82 bývala původně polovinou někdejšího středověkého panského mlýna ze 14. století, oddělené od západní části mlýnským náhonem. Etapizace gotických stavebních prací zatím uniká poznání. Roku 1558 dala dům renesančně přestavět a ozdobit štítem (část budovy se štítem je dnes součástí č. p. 85) Anna Rožmberská z Rogendorfu. Další pozdně renesanční úpravy proběhly v letech 1608 - 1611. Roku 1686 prodělal rozsáhlou rekonstrukci. Patrně okolo roku 1850 se zvýšilo dnešní č. p. 82 o patro.
Vývoj fasády objektu:
Z pozdně středověkého období byla zachycena hrubá omítka základní plochy. Pod fabionovou římsou probíhal malovaný vlys z obdélníků rámovaný černou a červenou linkou, okenní otvory byly orámovány červenými linkami s diagonálami v rozích. Z barokního a klasicistního období nebyly zjištěny žádné stavební úpravy. Kolem poloviny 19. století bylo na objekt nastavěno druhé patro, nově byly upraveny otvory, barevné řešení: zeleno-okrové.
|
|
V r. 2000 byla provedena úprava uličního průčelí s proražením dalších dvou okenních otvorů, pozdně středověká výzdoba nebyla překryta. Barevná úprava byla provedena v zeleno-okrovém rozvrhu s inspirací v klasicistní barevnosti s opticky i technologicky nevhodným silikátovým nátěrem.
Významné architektonické detaily:
Dochované původní gotické zdivo do úrovně prvního patra
Historie obyvatel domu:
Jedná se pravděpodobně o nejstarší jádro mlýna "pod hradem", zmíněného již v listině Petra I. z Rožmberka z roku 1347. Až do roku 1596 byl mlýn poddanským. V uvedeném roce jej Petr Vok z Rožmberka daroval městu. Jako sladový je mlýn označován v historických pramenech z roku 1528. Později byl rozdělen provozně na mlýn a koželužskou valchu. Městskou radou byl v letech 1608 - 1611 (spolu s č. p. 80) stavebně upraven. V roce 1782 si sladový mlýn č. p. 82 ponechala obec ve své režii. Sloužil výhradně pro provoz městského pivovaru. Po roce 1857 byl asi změněn opět na moučný mlýn.