Široká č. p. 72
Široká č. p. 72
Popis objektu:
Jedná se o jednopatrový objekt s atikou a volutovým štítem, vrcholícím polokruhovým frontonem, se stopami několika stavebních etap. Poslední úprava domu byla klasicistní. V přízemí domu se nachází bohatě zdobený renesanční portál, dále jsou v přízemí dva dodatečně předělené prostory, uprostřed hloubky domu se nachází komora. Klenby všech prostor jsou zcela odlišné. Střecha objektu je hřebenem kolmo k uliční čáře. Krov objetu je původní renesanční, hambalkový. Ve dvoře objektu je terasa nad zbytkem staršího objektu.
Stavebně historický vývoj:
Nejstarší část objektu je gotická, čemuž neodporuje ani fakt, že první zmínka o objektu je z roku 1556. Existence domu v druhé polovině 16. století a dále ve století 17. je již nepochybná, neboť v této době byl dům přestavován. V roce 1630 patrně vznikl při jedné z přestaveb honosný portál. V roce 1630 vznikl zřejmě i krov.
Významné architektonické detaily:
- v přízemí domu se nachází bohatě zdobený renesanční portál
- valená klenba bez výsečí v zadním traktu, která je patrně gotická
Historie obyvatel domu:
Dům v roce 1515 koupil dům řezník Michal Hlospecen, který krátce předtím vlastnil později zaniklý dům na místě dnešního domu č. p. 71 (pivovar). Michal Hlospecen byl 40 let členem městské rady a zemřel v roce 1548. Byl to velmi zámožný muž a vlastnil ještě hospodářský dvůr v Rybářské ulici. Po Michalovi převzal dům i živnost jeho syn Kilián, který se stal dvorním řezníkem. Kilián byl roku 1556 obviněn v šenku zámeckým kuchařem Jeronýmem, že krade panské ovce. Tento spor se dostal až před Viléma z Rožmberka, který obě strany vyslechl a Kiliána od tohoto nařčení očistil. Kilián zemřel v roce 1577. Po smrti jeho ženy Magdaleny v roce 1580 dům koupil řezník Matyáš Muláček a od něj pak v roce 1598 stolař Šimon Schuchmacher. V roce 1600 dům získal krejčí Linhart Kampmüller a obýval jej až do roku 1628, kdy jej vystřídal kameník Kašpar. Od roku 1685 se v domě provozovalo ševcovské řemeslo, děděné v rodině Lamblů až do devadesátých let 18. století.