Radniční č. p. 27
Radniční č. p. 27
Popis objektu:
Dvoupatrový dům na hloubkové parcele s dvorním křídlem bez dvorku, hlavní budova má střechu sedlovou krytou šindelem. Uliční průčelí je klasicistní z konce 18. stol.
Stavebně historický vývoj:
Objekt středověkého původu, jak naznačuje zadní kamenný sklep i cihelné tvarovky vstupního portálu na dvorek. Výrazná renesanční úprava patrně na poč. 17. stol., z tohoto období zřejmě pochází klenba vstupní síně, trámové stropy světnice 1. patra a mezipatra, včetně interiérových dekorativních výmaleb (dnes stropy nahrazeny železobetonovými konstrukcemi). V 18. stol. byly kromě fasády upraveny některé interiérové prostory, např. zakrytí pohledových trámových stropů, předělení vstupní síně a patrně i nástavba 2. patra (viz též Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov).
Významné architektonické detaily:
- pozdně barokní průčelí s nástěnným obrazem sv. Ignáce z Loyoly
- kamenná ostění vstupů s výplněmi
- klenba vstupní síně
- fragment středověkého cihelného portálu na dvorek
- klenba horní síně s mohutným dýmníkem
- dosud dochované historické omítkové vrstvy obou světnic se zbytky dekorativní malířské výzdoby
- barokní zárubeň - světnice v 1. patře
Historie obyvatel domu:
Nejstarší písemná zpráva o domě z roku 1532 informuje o prodeji nemovitosti Dorotou Pirclovou pekaři Lukšovi za 210 kop grošů míšeňských. Od roku 1536 patřil dům již kupci Jiřímu Bonsamovi a o čtyři roky později taviči stříbra Sebaldu Mattighoverovi. Jeho syn Kryštof jej držel až do roku 1569, kdy se sem nastěhoval švec Wolf Pils, jenž dům vlastnil snad až do počátku 17. století. Od roku 1626 zde zastihujeme sladovníka Vavřince Stillera, kterého vystřídal další sladovník Matyáš Bernard. V roce 1663 se v domě objevuje mlynář Jiří Proissl nebo Promeissl. Od roku 1694 se v domě provozovalo pernikářské řemeslo, prvním pernikářem byl Jan Ott. Pernikář Ignác Stieber zde působil od roku 1833, poté v domě bydlel Kašpar Petzival. V roce 1928 zde byla zřízena cukrářská provozovna.
|