Panská č. p. 16
Panská č. p. 16
Lokace:
Panská č. p. 16
Popis objektu:
Tato dvoupatrová nárožní budova, vystavěná ve svahu na rohu náměstí a Panské ulice, je krytá sedlovou střechou kolmou do náměstí. Klasicistní hlavní průčelí domu směrem do náměstí je zakončeno vysokým volutovým štítem, v přízemí vystupuje na nároží kamenný pilíř zrušeného loubí. Hlavní fasáda směrem do náměstí je zdobena znakem městské lékárny. Boční fasáda směřuje do Panské ulice. V zadním křídle v patře se nachází gotické okno. Vstup do interiéru je umožněn obloukovým kamenným portálem. Základní dispozice interiéru přízemí je dvoudílná. V přízemí a mezipatře jsou zčásti zachované pozdně gotické a renesanční klenby. Rozsáhlé sklepy jsou gotického původu a byly zaklenuty valenou kamennou klenbou.
Stavebně historický vývoj:
Původ budovy je gotický a sahá až do 14. století. Na současné parcele původně stály dva objekty, které byly sloučeny před rokem 1536. Z tohoto období pochází řada kleneb v interiéru domu, trámový strop světnice v prvním patře aj. Na počátku 17. století byl objekt přestavěn v renesančním duchu a opatřen loubím, ve 2. polovině 18. století byla budova zvýšena o druhé patro, loubí bylo zazděno a interiéry a průčelí domu získaly pozdně barokní ráz.
Významné architektonické detaily:
Průčelí domu
Historie obyvatel domu:
V roce 1424 dům patřil Janu Zautraverovi. Přes další majitele (Pavel Hoch, Ziga) se dům roku 1484 dostal do držení Petra z Rožmberka. Od něho dům roku 1495 koupil Matěj Puklík, a když zemřel, provdala se jeho vdova Voršila za Jana Krenauera z Haslachu, na něhož dům převedla. Ten ho roku 1526 prodal perníkáři Tomanovi a ten zase doktorovi Matesu Landauerovi. Dalším držitelem domu byl od roku 1545 krejčí Linhart Hirš. Po jeho smrti roku 1561 se jeho vdova Barbora provdala opět za krejčího - Martina Dimbera, který však zanedlouho zemřel, a tak došlo k Barbořině třetímu sňatku, tentokrát s krejčím Jakubem Neumeisterem. Ten však zemřel roku 1585 spolu se svým synem Kryštofem při morové epidemii. Zůstala po něm dcera Regina, která si do domu roku 1587 přivedla manžela Jošta Schmita, který byl - jak jinak - rožmberským dvorním krejčím. V polovině 17. století pak dům koupil soukeník a kramář Leonard Engelhard. Roku 1691 dům koupil člen Eggenberské kapely, knížecí dvorní a polní trumpetista Kristián Schmidt. Po roce 1721 byli pak vlastníky objektu povětšinou kupci a obchodníci.
