Masná č. p. 128

Lokace:
Masná č. p. 128

Popis objektu:
Budova je jednopatrová s hladkým průčelím, které ve své nižší části, obrácené do Radniční ulice, vrcholí atikou se dvěma terakotovými vázami. Na fasádě se nachází malovaný ciferník hodin, restaurovaný v roce 1987. Dispozice přízemí je dvoutraktová, v celém rozsahu valeně klenutá. V patře je klenuta pouze schodišťová síň uprostřed, ostatní místnosti po obou stranách jsou plochostropé.

Stavebně historický vývoj:
Dům je gotického původu, doložen nejpozději na počátku 16. století. Fasáda do Radniční ulice byla upravena klasicistně. V roce 1987 byla fasáda obnovena.

Vývoj fasády bočního průčelí objektu:
Zatímco na hlavním uličním průčelí do Radniční ulice, výrazně upraveném kolem r. 1844 po zboření Vnitřní brány Vnitřního Města, nebyly zjištěny podstatnější nálezy ze starších období, vyjímečná nálezová situace byla zachycena v průčelí bočním. Ve středověku byl objekt vystavěn už do úrovně 1. patra s povrchovou úpravou plochy hrubou omítkovou vrstvou s hlazenými omítkovými rámy kolem okenních otvorů. V mladším období proběhla úprava přední části bočního průčelí spojená s celoplošným šedým nátěrem a s novým rámováním okenních otvorů černými linkami.V rané renesanci byly v nové omítkové vrstvě proškrabány rámy okenních otvorů, v pozdním renesančním období průčelí vyzdobila omítková vrstva rozvrhu kvádrové sgrafitové bosáže s iluzivně vykrojenými rohy.

Okenní proškrabané šambrány byly obohaceny o rostlinný motiv. V barokním období již byly na stávající omítkové vrstvě postupně provedeny pouze barevné úpravy: bílo-zelené, bílo-okrové, bílo-červené. V období klasicismu byl objekt zřejmě v návaznosti na změny hlavního průčelí v celém rozsahu opatřen celoplošným zeleným a později růžovým nátěrem. Vývojové fáze omítek v hlavním průčelí byly zafixovány restaurátorem a přeomítnuty, obě průčelí byla opatřena vápenným nátěrem ve dvou odstínech zelené. V českém prostředí analogii sgrafitového rozvrhu s barokním dekorem neznáme.

Významné architektonické detaily:
Dvě terakotové vázy na atice

Historie obyvatel domu:
První známou majitelkou domu byla Markéta Křížková, kterou v roce 1524 vystřídal jistý Linhart. Od roku 1530 patřil dům Hansi Woldnarovi, po němž jej převzala Uršula Kreidenwiessová nebo Waldnerová. Do roku 1573 zde bydlel jirchář Michal Helbing a poté do roku 1596 sedlář Mates Schmider. V letech 1606 - 1621 vlastnil dům mlynář Pavel Maurer, poté zde krátce zastihujeme Erasma Gampoleho a ještě v roce 1621 se sem nastěhoval Jan Netting. Od roku 1640 v domě zastihujeme řezníka Eliáše Preybische, který je od roku 1641 již uváděn jako majitel domu č. p. 151 v Horní ulici. V letech 1642 - 1668 zde žil švec Baltazar Stimb a po něm do roku 1677 Pavel Forko. Jemu byl dům prodán i s kotlem na prádlo a na pálení kořalky. Dalším vlastníkem domu byl Ondřej Matuna, mlynář na Parkánu, a od roku 1682 se zde setkáváme s Matyášem Placedou. V roce 1713 se v domě objevuje šňůrkař Matyáš Dorn a v letech 1720 - 1732 pak mydlář Josef Dicatana. Roku 1742 přichází po Matouši Osiniovi jirchář Josef Simerl. V roce 1753 zde krátce pobýval obchodník Florián Habensteuer a ještě v témže roce se majitelem domu stal mlynář Adalbert Raab. Po dvou letech ho vystřídal hodinář Jan Mikuláš Heinemann a od roku 1797 zde bydlel kožešník Josef Thaller. Také další majitel domu v letech 1802 - 1822, Jan Linko, byl kožešník. Poté dům přešel do vlastnictví ovocnářů Víta a Terezie Jechových, které následoval od roku 1834 Jan Pöschko.