Latrán č. p. 77

Lokace:
Latrán č. p. 77, hotel "U města Vídně"

Popis objektu:
Dům "U města Vídně" je rozsáhlým komplexem, jehož hlavní budova při ulici má průčelí zdobené sgrafitovými psaníčky, šambránami, ornamentálními pásy s rostlinnými motivy a plastickými bosami. Nad jedním z oken prvního patra můžeme vidět pětilistou růži, nad jinými pak letopočet 1561 a iniciály WH. Levá část, oddělená svislou přímkou, má sgrafitovou výzdobu s odlišnými motivy. Je zde také průjezd. Z pravého krátkého průčelí je na konzole a sloupku na výšku prvního patra vysazen arkýř. Vpravo ve dvoře se nachází přízemní, vzadu pak třípatrová budova. Obě jsou novodobé.

Stavebně historický vývoj:
Počátky domu je možno hledat ve středověku. Parcela se nalézala v blízkosti původní latránské brány (viz Historie bran a opevnění města Český Krumlov). Sklepy a přízemní hlavní budovy jsou gotického původu. Kolem roku 1561, jak nasvědčuje letopočet a monogram WH na fasádě, proběhla asi renesanční přestavba. Bylo nově zaklenuto celé přízemí a nově vybudováno první patro, patrně s řezanými stropy a možná i malbou. Druhé patro bylo v období renesance snad atikou. V roce 1799 byl dům včetně průčelí po požáru klasicistně upraven. Druhé patro v současné podobě vzniklo roku 1873. Další úpravy proběhly po roce 1883 a roku 1893. V letech 1929 - 1931 byla na místě staršího křídla postavena třípatrová hotelová budova s křídlem kuchyně. Roku 1934 byl vyzdvižen nový krov a podkroví. Sgrafita odkryl a restauroval roku 1939 českokrumlovský malíř Adolf Jobst.

Vývoj průčelí objektu:
Podle nálezů hrubě hlazených omítek lze předpokládat, že ve středověku objekt zasahoval do úrovně 1. patra. V renesanci došlo k navýšení o atikové patro, část průčelí byla nově přezděna s plastickým rozčleněním pilastry a kordonovou římsou. Levá snížená část s výzdobou valbově jehlancovými sgrafitovými poli snad díky shodné výšce a návaznosti sgrafitového rozvrhu tvořila jeden celek se sousedním objektem Latrán č. p. 78.

Patrové okenní otvory byly zvýrazněny rostlinným dekorativním rámem, plochu mezi nimi vyplňovala sgrafitovaná dekorativní váza s květinami. Pravá vyšší zdobnější část průčelí s řadou drobných dekorativních motivů včetně datace vzniku renesanční fasády 1561 byla zřejmě ukončena atikou. Lze předpokládat, že původně byly bosované pilastry ukončeny hlavicí, na které navazovala korunní římsa.

Bosovaná kordonová římsa, jako podnož plastických pilastrů byla původně o cca 30 cm výše než je současný stav. Patrně v raně barokním období bylo průčelí barevně rozčleněno bílo-šedým rozvrhem bez jakékoliv další omítkové úpravy na sgrafitovaný povrch fasády. V mladším barokním období bylo průčelí s použitím renesančních pilastrů rozčleněno vysokým pilastrovým řádem s ukončením stávající korunní římsou, parter členilo kvádrování, popř. pásová bosáž. V klasicistním období po požáru v r. 1798 proběhly zřejmě pouze menší úpravy dekorativních prvků fasády. Po celoplošných nátěrech v předválečném období (okrový a šedý nátěr) byla v r. 1939 prezentována stávají renesanční průčelí s dílčími úpravami v poválečném období.

Oprava fasády byla provedena v r. 2001, 2002. Přes upozornění na vyjímečnost průčelí s jedinečným souborem původních sgrafitových abstraktních polí, jejichž analogii v Čechách neznáme, nebyla opravě fasády věnována dostatečná pozornost, opravy a rekonstrukce sgrafitových polí nebyly prováděny původní technikou. Proškrabané plochy sgrafitových polí byly nelogicky opatřeny silikátovým okrovým nátěrem, takže základní výtvarný záměr sgrafita založený na kontrastu bíle natřené hlazené plochy a proškrabané režné plochy se téměř neuplatňuje.

Významné architektonické detaily:
Objekt náleží k předním památkám renesančního měšťanského stavitelství v Českém Krumlově. Kromě již zmíněných gotických sklepů a renesanční fasády je pozoruhodná složitá dispozice prvního patra. Výtvarně nejhodnotnějším prostorem je místnost v levé části, s rovným stropem, arkýřem klenutým bohatou hřebínkovou hvězdicovou klenbou, při hlavním průčelí kolem oken se segmentovými lichými arkádami, které spočívají na polokruhových a čtvrtkruhových sloupech. Sousední prostor při ulici má křížovou hřebínkovou klenbu, v další místnosti na levém okraji dispozice jsou při zdech kolmých k průčelí segmentové liché arkády a bohatě profilované štukové pole na stropě.

Historie obyvatel domu:
První písemná zmínka o domě pochází až z roku 1565, majitelem byl tehdy jistý Hans Wasserhansl, jehož syn, pekař Hans, zde žil ještě v prvním desetiletí 17. století. Cena nemovitosti činila roku 1611 430 kop grošů míšeňských. V letech 1655 - 1778 dům vlastnila pekařská rodina Porthů. Nalézal se zde chlebový krám. Roku 1798 objekt vyhořel, ale pekárna nadále sloužila svému účelu. V roce 1870 požádal majitel Tomáš Soukup o povolení přestavby domu "U města Vídně" pro "účelnější vybavení zájezdní hospody". Roku 1929 přikoupil Jiří Kerschbaum tři samostatná křídla vedlejší budovy bývalého kláštera klarisek. V letech 1929 - 1931 pak vznikla hotelová novostavba.