Latrán č. p. 2

Lokace:
Latrán č. p. 2

Popis objektu:
Jednopatrová nárožní budova u řeky a Lazebnického mostu má třikrát lomené průčelí do ulice Latrán a nepravidelný půdorys. První patro je ve střední části vysazeno na kamenných konzolách, mezi nimiž bývaly nástěnné malby. Dnes je odkryt pouze fragment jedné z nich po pravé straně. Na lomení průčelí jsou zrcadlově zobrazeni dva vzpínající se koně. Na straně u řeky je pavlač.

Stavebně historický vývoj:
Dům je patrně až renesančního původu a byl přistavěn mezi kostel sv. Jošta (viz Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov), bránu a hradbu latránského opevnění (viz Historie bran a opevnění města Český Krumlov). Bývalá hradba tvoří zadní průčelí domu a v přízemí má sílu 100 cm. Průčelí bylo upraveno kolem poloviny 19. století po zboření Latránské brány. Tehdy byla pravděpodobně pozměněna i dispozice.

Významné architektonické detaily:
Pozoruhodný je zazděný portál směřující do sousedního objektu bývalého kostela sv. Jošta. K témuž původně gotickému kostelu patří také dodatečně nadezděný kamenný štít zachovaný v půdním prostoru domu č. p. 2. Cenné jsou rovněž místnosti v přízemí, klenuté oválně valenými klenbami s výsečemi, úzká oválně valeně klenutá chodba a sklepy s kamennými valenými klenbami.

Historie obyvatel domu:
Prvním známým majitelem domu byl asi po polovině 16. století jirchář Hans Prökl, jehož v roce 1572 vystřídal Mikuláš Früauff. O dva roky později zde zastihujeme blíže neznámého ševce Linharta. Od roku 1582 patřil dům sedláři Jiřímu Khöbemu, po němž se sem v roce 1614 nastěhoval sedlář Kašpar Wolf, který nejméně ve dvacátých letech 17. století pracoval i pro českokrumlovský zámek. Syn Vít se držel otcovského řemesla a když asi v roce 1652 zemřel, převzala dům jeho vdova Mariana. Ta se znovu provdala za sedláře Bartoloměje Schmidta, jenž vlastnil dům až do roku 1682. V tomto roce jej koupila českokrumlovská obec a o sedm let později prodala jircháři Jeronýmu Lansserovi. Po jeho synovi, jircháři Erasmovi, dům získal v roce 1711 kožešník Jan Jiří Kellner. Kožešnické řemeslo se zde provozovalo až do padesátých let 18. století.