Dlouhá č. p. 92

Lokace:
Dlouhá č. p. 92

Popis objektu:
Jednopatrový rozsáhlý objekt s klasicistním průčelím,s podélně orientovanou sedlovou střechou, zadní část domu je kryta pultovou střechou.

Stavebně historický vývoj:
Objekt je středověkého původu. Z doby renesanční úpravy je dochován přízemní pravý prostor se dvěma poli hřebínkové klenby a také klenba sklepa. V barokním období byla zřejmě upravována fasáda - stuhový žulový portál je datován 1668. V období klasicismu byla upravena fasáda, nově řešena chodba za schodištěm do patra a horní síň. V této době byly upraveny také zadní přízemní prostory pro hospodářské využití. V sedmdesátých letech 20. století byly prostory v patře i v přízemí předěleny příčkami. V roce 1993 byly přízemní prostory opět upraveny pro obchodní využití.

Významné architektonické detaily:

renesanční hřebínkové klenby přízemního prostoru
sklepy s renesančními kamennými klenbami a oblázkovou dlažbou
trámový strop s jednoduchým záklopem v zadním přízemním prostoru
několik druhotně osazených dveří se zdobnými závěsy
v zadním průčelí částečně patrné úseky hradby

Historie obyvatel domu :
Prvním známým majitelem domu byl od počátku 16. století sladovník Jan, zvaný Šenhansl, který zemřel v roce 1517. Po něm se zde usídlil řezník Zikmund, jenž také užíval příjmení Šenhansl a ve druhé polovině dvacátých let 16. století zasedal v městské radě. V roce 1548 zemřela Zikmundova manželka Kateřina a o tři roky později Zikmund předal dům zeti Michalovi, který se oženil s jeho dcerou Maruší. Michal však zemřel v roce 1552 a v domě se pak vystřídalo několik majitelů. V roce 1567 to byl Řehoř Scheringharl, v roce 1571 Pavel Reichenpacher, v roce 1574 Adam Perger a koncem sedmdesátých let 16. století Ondřej Kvasnička, od něhož dům v roce 1579 koupil Jiří Kunsteter (Gunstetter). Ani ten zde dlouho nepobyl, již v roce 1581 prodal menší část svého domu kožešníku Tomanu (Tomáši) Höslingerovi, který z ní vytvořil dnešní dům číslo 91, a podstatnou část směnil se sladovníkem Jiřím Landsknechtem. Landsknecht se domu také brzy zbavil, v roce 1584 zde zastihujeme Ondřeje Hrachovce, jenž dům v témže roce prodal kuchaři Janu Kotmanovi, známějšímu pod příjmením Kocián. Kuchař Kocián zemřel v roce 1607 a zanechal vdovu Reginu a sirotka Alenu. Snad až do roku 1654 pak dům patřil Matyáši Proškovi. Od roku 1654 byl majitelem domu švec Jan Kocián a v letech 1660 - 1694 pak jirchář Jeroným Lansser, jenž poskytoval své služby i českokrumlovskému zámku. Poté se do domu nastěhoval varhaník Josef Egger a v roce 1698 jej vystřídal jirchář Martin Osimus. O dalších vlastnících domu v 18. a 19. století nemáme dosud přesnější informace.