Poslední Rožmberk Petr Vok z Rožmberka
Petr Vok z Rožmberka se
narodil 1. října 1539 Anně
Rožmberské z Rogendorfu a Joštovi III. z Rožmberka. Po otcově
smrti v roce 1539 se vladařem rožmberského panství a poručníkem
Joštových potomků stal Petr V. z Rožmberka. Podle jeho nařízení
byly Anně její děti odebrány a Petr Vok trávil dětství u své tety
Anny Rožmberské z Hradce na zámku v Jindřichově Hradci. Po smrti
Petra V. v roce 1545 se Anna opět ujala výchovy svých dětí a
vrátila se zpět do Českého Krumlova. Názorové dozrávání Petra Voka
bylo ovlivněno luteránským duchem, který s sebou do Čech přinesla
první manželka jeho staršího bratra Viléma z
Rožmberka Kateřina Brunšvická, což vedlo k tomu, že Petr Vok
opustil tradiční rodovou katolickou víru. První politické
zkušenosti získával na dvoře budoucího českého krále Maxmiliána
Habsburského. Na pozvání Viléma Oranžského podnikl Petr Vok v
závěru roku 1562 kavalírskou cestu do Nizozemí a Anglie, kde byl
přijat královnou Alžbětou I. Tato studijní cesta velmi zásadně
ovlivnila politické a náboženské dozrávání dospívajícího Petra
Voka. Za rezidenční sídlo si zvolil zámek Bechyni, který nechal
renesančně přestavět po italském vzoru. Na přestavbách bechyňského
zámku se podílel i italský stavitel Baldassare Maggi z Arogna či
malíři Gabriel de Blonde a Bartoloměj Beránek - Jelínek, kteří
působili také ve službách bratra Viléma z Rožmberka. V únoru 1580
uzavřel Petr Vok sňatek s Kateřinou z Ludanic, jejíž citové a
psychické zdraví bylo značně podlomeno, neboť jako sirotek byla
nucena přihlížet sporům o rodové dědictví.
Vlády nad rožmberským
panstvím se Petr Vok ujal až po smrti staršího bratra Viléma v roce
1592. Jelikož se ze svého manželství s Kateřinou z Ludanic nedočkal
žádného potomka a protože zadlužení aristokratického rodu nebylo
zanedbatelné a tlaky věřitelů sílily, byl vladař nucen zásadním
způsobem řešit majetkové záležitosti svého rodu. Již v roce 1596
prodal poslední Rožmberk některá okrajová panství jako Bechyni či
Stráž. O rok později postoupil svému synovci Janu Zrinskému
ze Serynu panství a hrad Rožmberk a po své smrti také Třeboň a
Vyšší Brod, neboť nechtěl, aby tato tradiční rodová panství přešla
do cizích rukou. Petr Vok sice nesl myšlenku na odstoupení rodové
rezidence těžce, ale nakonec 24. října 1601 přistoupil ke schválení
definitivní smlouvy o prodeji českokrumlovského panství císaři
Rudolfovi II.
Habsburskému. Poslední Rožmberk opustil Český Krumlov až po
smrti své manželky Kateřiny z Ludanic v roce 1602. Jeho novým
rezidenčním sídlem se stal zámek v Třeboni; zde strávil zbytek
svého života.
Petr Vok se narozdíl od
svého bratra Viléma příliš nevěnoval politické kariéře, zato po
celý život rozvíjel svoji sběratelskou vášeň. Vybudoval rozsáhlou
rožmberskou knihovnu, jejíž správou byl pověřen knihovník a
archivář Václav
Březan. Poslední diplomatickou aktivitou Petra Voka bylo
vyřešení svízelné situace v roce 1611, kdy do Čech vtrhla vojska
pasovského biskupa a dobyla Český Krumlov, kde se utábořila, čímž
značně zpustošila celé okolí. Petr Vok byl nucen pasovská vojska
vyplatit.
Petr Vok z Rožmberka zemřel 6. listopadu 1611 na zámku v Třeboni a jeho tělo bylo uloženo do rožmberské hrobky v klášteře Vyšší Brod.
(mj)
![]() |
![]() |