Poslední Rožmberk Petr Vok z Rožmberka

Petr Vok z Rožmberka se narodil 1. října 1539 Anně Rožmberské z Rogendorfu a Joštovi III. z Rožmberka. Po otcově smrti v roce 1539 se vladařem rožmberského panství a poručníkem Joštových potomků stal Petr V. z Rožmberka. Podle jeho nařízení byly Anně její děti odebrány a Petr Vok trávil dětství u své tety Anny Rožmberské z Hradce na zámku v Jindřichově Hradci. Po smrti Petra V. v roce 1545 se Anna opět ujala výchovy svých dětí a vrátila se zpět do Českého Krumlova. Názorové dozrávání Petra Voka bylo ovlivněno luteránským duchem, který s sebou do Čech přinesla první manželka jeho staršího bratra Viléma z Rožmberka Kateřina Brunšvická, což vedlo k tomu, že Petr Vok opustil tradiční rodovou katolickou víru. První politické zkušenosti získával na dvoře budoucího českého krále Maxmiliána Habsburského. Na pozvání Viléma Oranžského podnikl Petr Vok v závěru roku 1562 kavalírskou cestu do Nizozemí a Anglie, kde byl přijat královnou Alžbětou I. Tato studijní cesta velmi zásadně ovlivnila politické a náboženské dozrávání dospívajícího Petra Voka. Za rezidenční sídlo si zvolil zámek Bechyni, který nechal renesančně přestavět po italském vzoru. Na přestavbách bechyňského zámku se podílel i italský stavitel Baldassare Maggi z Arogna či malíři Gabriel de Blonde a Bartoloměj Beránek - Jelínek, kteří působili také ve službách bratra Viléma z Rožmberka. V únoru 1580 uzavřel Petr Vok sňatek s Kateřinou z Ludanic, jejíž citové a psychické zdraví bylo značně podlomeno, neboť jako sirotek byla nucena přihlížet sporům o rodové dědictví.

Vlády nad rožmberským panstvím se Petr Vok ujal až po smrti staršího bratra Viléma v roce 1592. Jelikož se ze svého manželství s Kateřinou z Ludanic nedočkal žádného potomka a protože zadlužení aristokratického rodu nebylo zanedbatelné a tlaky věřitelů sílily, byl vladař nucen zásadním způsobem řešit majetkové záležitosti svého rodu. Již v roce 1596 prodal poslední Rožmberk některá okrajová panství jako Bechyni či Stráž. O rok později postoupil svému synovci Janu Zrinskému ze Serynu panství a hrad Rožmberk a po své smrti také Třeboň a Vyšší Brod, neboť nechtěl, aby tato tradiční rodová panství přešla do cizích rukou. Petr Vok sice nesl myšlenku na odstoupení rodové rezidence těžce, ale nakonec 24. října 1601 přistoupil ke schválení definitivní smlouvy o prodeji českokrumlovského panství císaři Rudolfovi II. Habsburskému. Poslední Rožmberk opustil Český Krumlov až po smrti své manželky Kateřiny z Ludanic v roce 1602. Jeho novým rezidenčním sídlem se stal zámek v Třeboni; zde strávil zbytek svého života.

Petr Vok se narozdíl od svého bratra Viléma příliš nevěnoval politické kariéře, zato po celý život rozvíjel svoji sběratelskou vášeň. Vybudoval rozsáhlou rožmberskou knihovnu, jejíž správou byl pověřen knihovník a archivář Václav Březan. Poslední diplomatickou aktivitou Petra Voka bylo vyřešení svízelné situace v roce 1611, kdy do Čech vtrhla vojska pasovského biskupa a dobyla Český Krumlov, kde se utábořila, čímž značně zpustošila celé okolí. Petr Vok byl nucen pasovská vojska vyplatit.

Petr Vok z Rožmberka zemřel 6. listopadu 1611 na zámku v Třeboni a jeho tělo bylo uloženo do rožmberské hrobky v klášteře Vyšší Brod.

(mj)