Historie návštěv panovníků ve městě Český Krumlov

Korunované hlavy v Českém Krumlově

Nedávnou návštěvu dánské královny v Českém Krumlově komentoval jeden televizní reportér slovy, že posledním králem, který pobýval v Českém Krumlově před dánskou královnou Markétou II., byl český král Václav IV. při svém zajetí v roce 1394. Toto zcela pomýlené tvrzení je třeba uvést na pravou míru. Mladý muž, z jehož úst ona informace vyšla, pravděpodobně netušil, že pobyt Václava IV. na českokrumlovském hradě v roce 1394 byl naopak první doloženou návštěvou, byť nedobrovolnou, korunované hlavy v Českém Krumlově.

Nejprve něco málo k pozadí Václavova zajetí. Neklidná a nedobrá situace, která se vytvořila v českém státě na přelomu 14. a 15. století pod vlivem stále více upadajícího způsobu vlády Václava IV., vyústila v otevřený konflikt mezi králem a panskou jednotou (představiteli vyšší šlechty), soustředěnou kolem moravského markraběte Jošta, Václavova bratrance. Čeští páni neváhali vztáhnout na svého krále ruce a 8. května 1394 ho zajali v Králově Dvoře u Berouna. Václavův mladší bratr Jan Zhořelecký chtěl krále osvobodit pomocí vojenské síly, proto panská jednota v čele s Jindřichem z Rožmberka odvezla Václava IV. z Pražského hradu do Horních Rakous na starhemberský hrad Wildberg, jehož zříceniny jsou vidět při silnici ze Studánek do Lince. V průběhu cesty z Prahy na Wildberg pobyl Václav IV. také určitou dobu na českokrumlovském hradě, sídle Jindřicha III. z Rožmberka.

V této souvislosti je třeba objasnit jeden ze zakořeněných omylů, vážících se k českokrumlovskému hradu. Odedávna se tvrdí, ovšem zcela neopodstatněně, že krále Václava IV. v Českém Krumlově věznili v tzv. Václavském sklepě, který byl v létě roku 1994 zpřístupněn široké návštěvnické veřejnosti. Není možné zjistit, z čeho toto nesmyslné tvrzení vycházelo, lze jej pouze popřít. Především: král, byť zajatec nemohl být zavřen ve vězení, ale pobýval, dobře střežen v obytných místnostech hradu. Dále: Václavský sklep byl v minulosti ve své dolní části sklepem zásobním, v horní části byl starý zámecký pivovar. Vězení bylo tenkrát v prostorách mohutné věže, která se tyčila nad horním hradem v úrovni čtvrtého nádvoří až do 80. let 17. století.

Václav IV. ovšem stejným způsobem navštívil Český Krumlov ještě jednou. V roce 1402 se celá situace opakovala. Krále zajali 6. března 1402 v královském domě na Starém Městě v Praze a odvezli ho na hrad Schaumburg v Horních Rakousích, přičemž cesta vedla přes Český Krumlov patřící Jindřichu z Rožmberka. Při druhém Václavově zajetí vedl celou akci jeho bratr Zikmund, který Václava na cestě do zajetí doprovázel, tudíž také přespal na českokrumlovském hradě. Tak to máme již druhého krále, tentokrát uherského, v letech 1436 - 1437 také českého.

Na další panovnickou návštěvu potom Český Krumlov čekal až do roku 1538, kdy jeho zdi poctila císařovna a česká královna Anna, manželka Ferdinanda I. Vztah královny Anny k tehdejšímu rožmberskému vladaři Joštovi a k jeho manželce Anně Rožmberské z Rogendorfu byl úzce osobní. V roce 1530 iniciovala královna sňatek Jošta z Rožmberka s členkou svého fraucimoru Annou z Rogendorfu.

4. prosince 1553 navštívil Český Krumlov císař a český král Ferdinand I. při své cestě na říšský sněm do Augsburgu. Patrně zde přespal.

V lednu roku 1562 přenocoval na českokrumlovském hradě jako osobní host Viléma z Rožmberka český král Maxmilián II., když cestoval z Lince do Prahy.

Počátkem září roku 1562 přespal v Českém Krumlově spolu se svou manželkou Marií Španělskou král Maxmilián II. při cestě z Lince do Čech. Návštěva královského páru s početným doprovodem vedla Viléma z Rožmberka k nabídce, že přenechá Maxmiliánovi celou českokrumlovskou rezidenci k dispozici a sám s rodinou odjede na své jiné sídlo. Maxmilián ho však písemně ujistil, že této oběti nebude zapotřebí, že se tam všichni vejdou.

Maxmilián II. pobyl v Českém Krumlově ještě jednou, ovšem pouze jako nebožtík. Maxmilián zemřel náhle v Řezně 12. října 1576, a protože měl být pohřben v Praze, vezli jeho mrtvé tělo do Čech. Z Řezna dopravili rakev lodí po Dunaji do Lince, kde na ni čekal slavnostní doprovod, jehož členem byl také Vilém z Rožmberka. Otcovo mrtvé tělo doprovázel nový český král a císař Rudolf II. Habsburský spolu se svou matkou, královnou - vdovou Marií. Poněvadž bylo třeba zařídit v Praze vše potřebné pro Maxmiliánův pohřeb, cestoval Rudolf s matkou rychleji nežli rakev, kterou předal na starost svým mladším bratrům. Rudolf II. přespal na Českém Krumlově 16. a 17. prosince 1576. Rakev s Maxmiliánovým tělem a doprovodem arciknížat dorazila do Českého Krumlova až 31. ledna 1577.

Další návštěvu v Českém Krumlově vykonal Rudolf II. ve dnech 19. - 21. července 1578. Byla to jeho poslední zdejší návštěva, přestože v letech 1601- 1612 Český Krumlov vlastnil.

V letech 1612 - 1619 navštívil Český Krumlov několikrát císař a český král Matyáš, který ho zdědil po svém bratru Rudolfu II.. Matyášovy zřejmě častější českokrumlovské pobyty se odrazily i v jednom ze zámeckých inventářů, kde čteme o "světnici velké fraucimorské, v níž Jeho Milost císař bejti ráčil". Císař Matyáš Habsburský zde pobýval se svou manželkou Annou Tyrolskou.

V červnu roku 1652 projížděl Českým Krumlovem císař a král Ferdinand III. s početnou družinou; pro její zaopatření potravinami muselo být na území českokrumlovského panství dáno k dispozici 11 vozů a 70 koní.

Další plánovaná královská návštěva v Českém Krumlově se neuskutečnila. V létě roku 1732 měl Český Krumlov na pozvání Adama Františka ze Schwarzenberku navštívit císař a král Karel VI.. Velkolepé přípravy na tuto návštěvu se však ukázaly jako zbytečné, protože na honu v Brandýse nad Labem císař Karel VI. Adama Františka ze Schwarzenberku postřelil, a ten zranění 11. června 1732 podlehl.

Dne 2. září 1847 navštívil Český Krumlov arcivévoda František Josef, který se v následujícím roce stal císařem a českým králem. Ještě je možné uvést návštěvu korunního prince Rudolfa v roce 1871.

(ak)