KKK

Dva loučovické kostelíky

Dělí je od sebe jen Vltava a často se traduje, že byly postaveny současně, v polovině 14. století. O jejich založení se vypráví pověst, která byla otištěna v českobudějovickém časopise Budivoj na konci 19. století. Říká se v ní, že dva Rožmberkové milovali jednu šlechtičnu. Zatímco jeden byl na křižácké výpravě, druhý se šlechtičně tak dlouho dvořil, až byla svatba. Jakmile se první bratr vrátil z křížové výpravy a dověděl se o svatbě, vzplál zlostí; když se oba pak setkali "u Lúčovic", pozvedli proti sobě meče. Když bratrovražedný boj zuřil nejsilněji, tu se najednou ozval z nebes hlas: "Smiřte se, vždyť jste bratři !" Oba se ulekli, zastyděli, padli si do náručí a na památku usmíření se rozhodli, že každý z nich postaví na jednom břehu Vltavy kostelík, který zasvětí svému patronu, svatému Prokopu a svatému Theobaldu.

Kostelíky sv. Prokopa a Oldřicha u Loučovic, rytina, Karel Liebscher, 1868

Skutečnost však byla "úplně jiná". V roce 1220 povolal Vítek z Prčic do Přídolí benediktinského faráře Bohuslava ze Zátoně. Žádal jej, aby mu poskytl rady při osidlování krajiny. Zátoňská fara patřila klášteru Sázava. Za radu a službu dal Vítek faráři Bohuslavovi "kapli ve Frymburku a les Drahun", jež ještě ve 20. století patřil k zátoňské faře. A právě v lese Drahun, na levém břehu Vltavy v Čertových proudech, postavil páter Pisker dřevěný kostelík, či spíše kapli svatého Prokopa, aby "držel čerty na řetězu." V benediktinském klášteře v Sázavě jsou další dva doklady o loučovickém kostelíku svatého Prokopa. Okolo roku 1250 je připomínka o založení kaple sv. Prokopa na Vltavě nad Zátoní, tedy v dnešních Loučovicích. Až do 29. května 1305 patřila k frymburské faře. Toho dne převádí Jindřich z Rožmberka frymburskou farnost k rakouským premonstrátům ve Schläglu, ale les s kostelíkem nechává v péči benediktinů. Důkazem toho je nadání papeže Klementa V. z 13. prosince 1310, kde se píše i o kapli sv. Prokopa v lese Drahun.

Když v roce 1259 udělili Vítkovci novému cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě nadání, věnovali jim především "klášterní les", který byl v darovací listině ohraničen pravým břehem Vltavy a zemskou hranicí. Ještě v následujícím století to byla pustá krajina s neprostupným hlubokým lesem. Jen na vrcholu, kterému se dnes říká Uhlířský, se usadilo několik klášterních uhlířů. Nejbližší trvalé osídlení v klášterním lese bylo na staré zemské stezce v Kapličkách. Na levém břehu Vltavy, v rožmberském panství, byla nejblíže dnešní Dvorečná, která se tehdy jmenovala Twarožná.

Kostelík sv. Prokopa (zal. 1250) na levém břehu Vltavy v Loučovicích, foto: Lubor Mrázek

Několik desítek metrů od kaple svatého Prokopa na pravém břehu Vltavy vysvětil 31. října 1361 pražský biskup Petr z Krbava kostelík svatého Theobalda, původně zřejmě také dřevěný, který dnes známe jako kostelík svatého Oldřicha. Současně vysvětil i okolí kostelíka jako místo nového osídlení. Svatý Theobald je patronem uhlířů, a tak se naskýtá domněnka, že zde mělo být místo pro trvalé osídlení uhlířů. Již 16. listopadu 1361 byly uděleny novému kostelíku odpustky, vázané pouze na návštěvu. První dům v jeho blízkosti vznikl ale až v roce 1450 - byla to klášterní rybárna. V době stavby rybárny byl kostelík již ve špatném stavu, a proto byl nahrazen kamennou stavbou. Ta byla dokončena až v roce 1489. I nový kostelík obdržel od několika římských kardinálů odpustky. Tehdy se sice ještě nazýval kostel sv. Theobalda, ale současně byl zasvěcen i svatému Oldřichu, patronu rybářů, jenž má svátek ve stejný den jako svatý Prokop.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Loučovice
Církevní dějiny regionu Český Krumlov
Církevní objekty v regionu Český Krumlov
Vltava