Matěj Aleš Ungar
(1622 - 1701) | zlatokorunský opat |
Po dosažení doktorátu
filosofie vstoupil roku 1654 do cisterciáckého řádu kláštera
ve Zlaté Koruně, roku 1656 ustanoven farářem v mariánském
poutním místě Kájov,
které patřilo od roku 1263 zlatokorunským cisterciákům. Zde poprvé
osvědčil své vynikající schopnosti. Opravil, zvelebil a rozšířil
chátrající faru a kostel a oživil zanedbanou Mariánskou úctu, jeho
strhující česká a německá kázání přitahovala velké množství
poutníků. Roku 1663 byl zvolen zlatokorunským opatem, ale i pak se
do Kájova často vracel, aby zde vykonal mariánskou pobožnost. Ve
Zlaté Koruně dokončil opravu klášterního kostela, znovuzřídil větší
část konventu (poničený klášter byl ještě dědictvím husitských
válek) a zvýšil klášterní důchody. Získal si velké zásluhy o
restituci klášterního majetku v boji s chtivými patrony kláštera,
Eggenberky.
Přes hrozbu tureckého nebezpečí a vysoké válečné daně se Ungarovi
podařilo udržet v klášteře vzornou kázeň. Za jeho správy byla Zlatá
Koruna vzorem všem klášterům v českomoravské cisterciácké
provincii. Zdejší mniši odcházeli do jiných cisterciáckých
klášterů, aby tam zastávali významná postavení (opat, probošt).
(jh)