Schwarzenberkové

Schwarzenberkové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody v českých zemích. V roce 1660 získali první české panství Třeboň. Původně se ovšem jednalo o německý šlechtický rod pánů ze Seinsheimu, který pocházel z Dolních Frank. Za zakladatele rodu je považován Erkinger (+1437), který na počátku 15. století koupil panství Schwarzenberg, které později dalo pojmenování tomuto šlechtickému rodu. Původním heraldickým symbolem rodu byly pouze stříbrné a modré pruhy. Další významnou osobností rodu byl hrabě Adolf, který v roce 1598 dobyl tureckou pevnost Raab. Na paměť tohoto činu získal do schwarzenberského znaku hlavu Turka, které havran či krkavec klove oko.

Zakladatelem rozsáhlého schwarzenberského panství v Čechách byl Jan Adolf I., který v roce 1660 získal panství Třeboň a v roce 1661 panství Hluboká. Za prokázané služby císaři byl v roce 1670 povýšen do knížecího stavu. Jeho syn Ferdinand nebývalým způsobem rozšířil rodová panství sňatkem s Marií Annou ze Sulzu. Sestrou Ferdinanda byla Marie Arnoštka z Eggenberku, rozená ze Schwarzenberku, která byla provdaná za Jana Kristiána I. z Eggenberku.

Jelikož se ze svého manželství nedočkali žádného potomka, přešel po smrti Marie Arnoštky v roce 1719 rozsáhlý eggenberský majetek na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenberku. Ten učinil z Českého Krumlova rezidenční sídlo rodu. Jeho syn Josef Adam ze Schwarzenberku se zasloužil o barokní přestavby českokrumlovského zámku, na kterém vybudoval dvůr, kde se dařilo umění. Jemu vděčíme za založení nového barokního zámeckého divadla.

Josefův syn Jan Nepomuk ze Schwarzenberku se zasloužil o hospodářský rozvoj celého panství. Zejména jeho šumavské části, neboť ze začal budovat Schwarzenberský plavební kanál. Jeho syny byli Josef a Karel, a podle rodové závěti z roku 1703 se tak v roce 1802 rozdělil rod Schwarzenberků na dvě větve - krumlovsko-hlubockou a orlickou. Zakladatelem větve krumlovsko-hlubocké (primogenitury) byl Josef ze Schwarzenberku, který za manželku pojal Pavlínu ze Schwarzenberku, rozenou z Arenberku. Zakladatelem orlické větve byl Karel I. Filip ze Schwarzenberku, který budoval kariéru diplomata a vojevůdce. Podle jeho strategického plánu proběhla i bitva proti Napoleonovi u Lipska v roce 1813.

Další pokračovatel krumlovsko-hlubocké větve, Jan Adolf II. ze Schwarzenberku, za výrazného přispění své manželky Eleonory ze Schwarzenberku, rozené z Lichtenštejna přestavěl zámek Hluboká v romantickém stylu. Tam také Schwarzenberkové přenesli z Českého Krumlova svou rodovou rezidenci. Adolfův bratr Felix ze Schwarzenberku působil v diplomatických službách jako vyslanec a v roce 1848 byl jmenován ministerským předsedou rakouské vlády.Druhý bratr, Bedřich ze Schwarzenberku, byl v roce 1850 jmenován pražským arcibiskupem. Větev krumlovsko-hlubocká vymřela v roce 1950 JUDr. Adolfem, za jehož života přešel majetek této větve v roce 1947 do vlastnictví státu.

(mj)