Zahrady bývalého kláštera klarisek v Českém Krumlově

Lokace:
Bývalý klášter sv. Kláry se nachází v severní části Latránu. Vlastní konvent klarisek (Latrán č. p. 67) navazuje na soubor budov bývalého minoritského kláštera ( Minoritský klášter ve městě Český Krumlov) a sousedí s domem Latrán č. p. 77

Popis objektu:
Areál bývalého kláštera sv. Kláry v minulosti zahrnoval i soubor několika klášterních zahrad. Nádvoří bývalého konventu klarisek, bývalý rajský dvůr, dnes postrádá zahradní úpravu - tzv. rajskou zahradu. Původní podobu prostoru dnes napovídají pouze gotická pravoúhlá okna křížové chodby. Z původní, tzv. Horní panenské zahrady do současnosti zůstaly zachovány pouze dvě nerozsáhlé plochy zeleně, rozdělené komunikací mezi poštou a pivovarem: travnatý pás nad novoměstskou baštou a trojúhelníkovitá zahrada vložená mezi severovýchodní nároží konventu klarisek a roh kněžiště kostela Božího těla a P. Marie Bolestné. Z bývalé tzv. Dolní panenské zahrady, jež se nacházela na ploše dnešního parkoviště pod poštou a na přilehlých svazích, zůstala zachována pouze zelená plocha na svahu jihovýchodně od parkoviště. Svah nad parkovištěm je porostlý téměř kompaktně skupinami jehličnatých stromů a porosty náletových dřevin. U paty svahu se ojediněle vyskytují ovocné stromy - pozůstatek původního ovocného sadu. Vlastní plocha parkoviště je zpevněná plocha krytá asfaltem, bez ploch zeleně.

Chronologický přehled archivních pramenů:

Ve 40. létech 20. století zřídil Rudolf Říha na ploše bývalé zahrady klarisek zahradnictví.
V letech 1976 - 1977 vybudováno na ploše Dolní panenské zahrady parkoviště, zahradní úprava prostoru definitivně zanikla.

Stavebně historický vývoj:
Pro vznik zahrady klarisek mělo klíčový význam vytvoření nové fortifikace na severovýchodním předpolí českokrumlovského hradu v polovině 15. století Oldřichem z Rožmberka. Území zahrady bylo na západě ohraničeno hrází nově založeného zámeckého rybníka a na jihu budovami konventu kláštera klarisek, jež byly zapojeny do nového obranného systému města. Rozšířením Latránu na sklonku 16. století na sever, až do prostoru dnešní Budějovické brány, byla západní hranice zahrady klarisek dále potvrzena. V blízkosti dnešních domu č. p. 90 a 95 se nacházely klášterní rybníček a sádky (haltýř). Konvent kláštera sv. Kláry ve svém středu obsahoval rajský dvůr, sevřený křížovými chodbami ambitu. Čtvercová plocha rajské zahrady, jež se nacházela na ploše dvora, byla dle dobových zvyklostí nejspíše křížem cest rozdělena na čtyři shodné části. V průsečíku ramen kříže a současně ve středu zahrady byla situována zřejmě kamenná nádrž na vodu. Mimo vlastní konvent severním směrem se nacházely další zahrady, označované též jako tzv. panenské zahrady. Byly obehnány zdí a zřejmě od stavby nového opevnění Latránu po roce 1500 byly rozděleny městskou hradbou na dvě části. Horní panenská zahrada byla situována na vyvýšené terase mezi městskou hradbou a konventy klarisek a minoritů (linie městské hradby využívala terénní zlom v místě hrany staré říční terasy).

Dolní panenská zahrada zaujímala rozsáhlé ploché území bývalé říční nivy Vltavy, vymezené na jihu městskou hradbou od novoměstské bašty a dále obvodovými zdmi konventu kláštera klarisek, na západě hraničila s hrází bývalého zámeckého rybníka (zrušen v roce 1618 před očekávaným útokem stavovských vojsk). V 17. století dochází k zásadním změnám funkčního využití pozemků jihovýchodně od zahrady klarisek. Mezi lety 1625 až 1630 je přestavěna bývalá rožmberská zbrojnice na knížecí eggenberský pivovar. V roce 1769 byla dokončena stavba tzv. dolních knížecích rechlí naproti novoměstské baště. Stavbě skladu plaveného dřeva v sousedství padla za oběť část měšťanských zahrádek na levém vltavském břehu, dvě ledárny a zřejmě i část tzv. dolní panenské zahrady před městským fortifikačním příkopem. V důsledku knížecích hospodářských aktivit tak vzniká zárodek pozdější industriální zóny v této části města. Panenská zahrada byla v té době převážně užitkovou zahradou, hustě porostlou především ovocnými stromy - byla to zřejmě štěpnice, obehnaná zdí a vybavená pro odpočinek řeholnic dvěma altány.

Zajímavým dokladem o podobě dolní panenské zahrady je spis a přiložený plán z roku 1764 (uložen v Státním okresním archívu v Českém Krumlově). Spis se týká žádostí majitele domu Latrán č. p. 78 o možnost pokácení pěti vzrostlých lip, jež rostly v zahradě klarisek před okny uvedeného domu a stínily jej (dům od roku 1764 patřil českokrumlovskému patricijskému rodu Pinskerů, kteří starší původní dům v téže době nechali přestavět na výstavný městský rokokový palác). Plán zachycuje zástavbu v okolí zahrady klarisek, v zahradě samé je kromě uvedených lip zakresleno pouze málo podrobností - obvodové zdi a náznak porostu stromů. Skromné vybavení zahrady a její prostota byla zřejmě dána typem řeholního života tzv. druhého řádu sv. Františka. Stavební vývoj klášterních zahrad kláštera sv. Kláry byl uzavřen jeho zrušením v roce 1782. Zahrady po zániku své původní funkce získaly převážně užitkový charakter.

Indikační skica k Stabilnímu katastru Českého Krumlova od Josefa Langweila z roku 1827 znázorňuje na ploše Dolní panenské zahrady dva zděné altány. Pro podobu Horní panenské zahrady v druhé polovině 19. století je cenná projektová dokumentace stavby ležáckých sklepů knížecího pivovaru z roku 1867 (uložena ve Státním okresním archívu v Českém Krumlově, stavební spis Latrán č. p. 27). Na výkresu situace stavby je zakreslen starý stav - průběh oplocení zahrady včetně znázornění typu plotu, průběh hradby s přistavěným altánem a situací v okolí novoměstské bašty. Horní panenská zahrada byla značně poškozena jednak zbořením městské hradby, stavbou nové pivovarské lednice v roce 1867 a zřízením příjezdové komunikace do pivovaru v roce 1871.

Na regulačním plánu Českého Krumlova z let 1892-1896 je Panenská zahrada dosud komunikačně izolována. Je tvořena ovocným sadem a volnými travnatými partiemi.

Na počátku 20. století začíná proces poškozování historicky vzniklého stavebního fondu v okolí zahrady klarisek. Doposud intaktně uchovaný urbanisticky originální soubor předměstského osídlení chátrá. Negativní změny jsou patrné i ve vlastní zahradě klarisek. Stavební objekty zahrady (ohradní zdi, altány apod.) pomalu pustly, stejně jako historická obytná zástavba v okolí zahrady. Přesto ale nedošlo k zásadní změně urbanistické struktury této okrajové části osídlení Latránu.

Po roce 1918 je severní část zahrady využívána pro pěstování zeleniny, na ostatní ploše zahrady byl ovocný sad. Rozsah zahrady zůstává nezměněn. Hlavní cesta v zahradě (severo-jižní osa) ústí v proluce mezi domy Latrán č. p. 90 a Latrán č. p. 92 - dříve uzavřený prostor zahrady je tak komunikačně lépe dostupný.

Plán Českého Krumlova z doby kolem roku 1930 ukazuje již zpřístupněnou bývalou zahradu klarisek. Severní část zahrady je již využívána pro pěstování zeleniny.

Po roce 1945 je na ploše bývalé zahrady klarisek provozováno zahradnictví Rudolfa Říhy. Po znárodnění zahradnictví byl provozovatelem OPS Č. Krumlov (tzv. zahradnictví pod poštou). V souvislosti se záměrem zřízení "Památníku osvobození" na místě parkoviště v Jelení zahradě (který byl ale jako "Památník bojů a vítězství nad fašismem" situován do Městského parku) bylo v roce 1975 rozhodnuto o vybudování náhradního parkoviště pro 120 až 175 osobních automobilů na ploše zahradnictví pod poštou. Do kolaudace parkoviště v roce 1977 byla na ploše zahradnictví (bývalé Dolní panenské zahrady-celkem) skryta ornice, zbourány ohradní kamenné zdi, kolny a vybudováno parkoviště. Destrukce zahrady svědčí o skutečnosti, že na plochy bývalých klášterních zahrad nebylo nazíráno jako na integrální součást komponovaného klášterního areálu jakožto celistvého architektonického souboru, nebo alespoň z konzervátorského hlediska byly považovány za jeho nejméně důležitý segment. Vzhledem ke skutečnosti, že vlastní hmotná podstata (půdní profil, vegetace, zdi, stavební objekty a cestní síť) zanikla, nenávratně z velké části zanikla rovněž historická a památková hodnota lokality. Plocha parkoviště byla zmenšena ražbou městského kolektoru a přístavbou pošty (dokončena v roce 1992). V souvislosti se záměrem zřízení obchodní zóny "Ambit" v prostorech bývalé Porákovy továrny na zpracování grafitu (později areál OSP Ć. Krumlov) bylo MÚ Č. Krumlov zadáno zpracování studie ověřující možnost využití dnešního parkoviště pod poštou pro vybudování několikapatrových garáží a umístění dalších komerčních aktivit.

Významné architektonické detaily:

• pravoúhlá gotická okna s kamennými pruty křížové chodby v bývalém klášterním konventu
  

Současné využití zahrad:
Nádvoří konventu (bývalý rajský dvůr) slouží jako dvorek činžovního domu. Pozůstatky horní panenské zahrady jsou užívány jako soukromé zahrádky a dále tvoří vegetační doprovod komunikace pošta - pivovar. Spodní plochá část bývalé dolní panenské zahrady slouží v současnosti jako parkoviště osobních vozidel, je využívána především v letní turistické sezóně. Svahy nad parkovištěm vytváří pohledovou kulisu podél jeho okraje.