Kašna na náměstí v Českém Krumlově

První zmínka o zavedení vody na náměstí v Českém Krumlově se poprvé objevuje v požárním a policejním řádu, který dal pro českokrumlovské měšťany vypracoval v dubnu roku 1388 Jan z Rožmberka. Tehdy byla nádrž na vodu ještě dřevěná, jak vyplývá i ze zprávy z roku 1443, kdy Oldřich II. z Rožmberka napomíná krumlovské měšťany za špatný stav vodovodu i nádrže: "A když jsú vodu vedli tak, jakož v městských kněhách psáno stojí, ale aby to ještě učinili do sv. Jiří, a v tom čase dobrý srub byl udělán pod pranéřem, kdež mi postaviti kážem, a před tím srubem koryto dobré, ješto koně z něho píti budú".

Kamennou kašnu dostalo město až v 16. století. Stalo se tak koncem 70. let, kdy byla stará nádrž nahrazena novou. Zprávu nám o tom zanechal Václav Březan v Životech posledních Rožmberků: "1577. Toho roku v městě Krumlově Českým kašna na rynku počala se stavěti z obecných nákladů". Voda přitékala do kašny z městského rybníka na Horní Bráně, odkud byla vedena potrubím v Horní ulici.

Kromě kašny byly na náměstí od 16. století haltýře, t.j. nádrže s protékající vodou na uchovávání živých ryb. Haltýře zde fungovaly až do konce 17. století.

Kašna z konce 16. století zůstala na svém místě až do roku 1844. Tehdy byla mnohem jednodušší než dnes. Půdorys tvořil mnohoúhelník (patrně osmiúhelník). V jejím středu stál jednoduchý kamenný sloupek, ze kterého voda vytékala čtyřmi trubkami. Sloupek na svém vrcholu zdobil jehlan. Roku 1843 byl zjištěn zchátralý stav kašny a proto bylo rozhodnuto že se zruší a místo ní se zbuduje nová u morového sloupu v horní části náměstí. Přestavba tehdy stála radnici 1643 zlatých a provedl ji kameník Josef Hauber z Plešivce. V této podobě můžeme shlédnout kašnu na náměstí dodnes.

Kamenná šestiboká kašna obklopuje morový mariánský sloup, postavený v letech 1714-1716 na památku ukončení epidemie moru, jež v letech 1680-1682 zachvátila město. S tím souvisí i tematika sochařské výzdoby sloupu, kterou tvoří především sochy protimorových patronů a ochránců města. Sochy sv. Václava, sv. Víta, sv. Jana Evangelisty, sv. Judy Tadeáše v horní řadě a sv. Františka Xaverského, sv. Šebestiána, sv. Kajetána a sv. Rocha v řadě dolní jsou dílem pražského sochaře Matěje Václava Jäckela, stejně jako socha Panny Marie, situovaná na vrcholu sloupu. (Historie sochařství v regionu Český Krumlov).

(ds)