Historické varhany ve městě Český Krumlov

MP3 (101 kb), Real Audio (127 kB), WAV (1,12 MB)

Málokteré město jižních Čech je tak bohaté na hodnotné historické varhany jako Český Krumlov. Řada těchto nástrojů naplňuje svým zvukem architektonicky a umělecky jedinečné sakrální prostory řadící se ke skvostům gotiky a baroka.

Umělecky plodné prostředí renesančního rožmberského dvora umožnilo zde vyrůst i osobnostem v oboru hudebního nástrojařství. V kostele sv. Víta ve městě Český Krumlov již tehdy stály dvoje varhany. Bohužel, z díla nepochybně nejvýznamnějšího českokrumlovského renesančního varhanáře Tomáše Greviše, činného na přelomu 16. - 17. století, se kromě početných archivních zpráv nic nedochovalo.

Skutečně nejstarším nástrojem dochovaným v podstatě ve zcela původním stavu je ovšem nástroj varhanářů Nicolause Christeindla a Bernharda Wollerse z Českých Budějovic, ukrytý za hlavním oltářem českokrumlovského klášterního kostela Panny Marie a Božího Těla při Latráně ( Minoritský klášter ve městě Český Krumlov). Dvoumanuálový nástroj s 22 znějícími rejstříky pochází z let 1679 - 82 a v individualitě svých hlasů nese ještě poslední dozvuky renesanční doby, třebaže absencí pro renesanci typických jazykových rejstříků a decentním obsazením pedálu patří již do vyzrálého okruhu raně barokního jihoněmeckého varhanářství.

I ve varhanářství se v této oblasti vždy mísily vlivy přilehlého Horního Rakouska a pasovských dílen s domácími. Dokladem těchto vlivů jsou další pozoruhodné varhany, nacházející se na kruchtě nad vchodem do českokrumlovského chrámu sv. Víta jako chórový nástroj. Dokončil jej roku 1716 zatím neznámý stavitel, pocházející patrně z okruhu pasovské varhanářské dílny Egedacherů - alespoň architektonické a výtvarné prvky užité na skříni by tomu nasvědčovaly. Původně stával v již dnes zrušeném kostele sv. Jošta ve městě Český Krumlov a na své dnešní místo byl přenesen v období josefínských reforem díky osvícenému rozhodnutí tehdejší městské rady. Narozdíl od předchozích dvou nástrojů je zde povrch skříně v souladu s vrcholně barokní praxí již zdoben mramorováním v několika odstínech a řezbářská akantová výzdoba pojednána v leštěné běli. Vznikl tak působivý celek architektonicky umocněný převahou vertikální, do stran se rozvíjející linie, stavící oba manuálové stroje nad sebe do jediné skříně, jev to v jihočeském varhanářství té doby rovněž málo obvyklý. Zvukovou koncepcí a charakterem měkké intonace odrážejí tyto varhany jisté italizující vlivy, patrné i v rakouském varhanářství - např. disponováním výchvěvného rejstříku Piffara v hlavním stroji. Všechny dosud zmíněné nástroje byly v nedávné době pietně restaurovány nebo konzervovány restaurátory specialisty - Vladimírem Šlajchem z Borovan a Dušanem Doubkem z Jihlavy.

Ve sbírkách zámku Český Krumlov je dochován i malý přenosný pozitiv z počátku 18. století z dílny mirovického varhanáře Caspara Neumanna. Podobné nástroje byly v době barokní běžnou součástí kůrových inventářů a užívaly se zejména o poutních procesích. Dnes se jich na Českokrumlovsku zachovalo v různém stavu dochování už jen několik. Tyto varhany jsou dnes součástí I. prohlídkové trasy zámku Český Krumlov.

Ve druhé třetině 18. století na Českokrumlovsko zasahovala plodná dílna dačických Pantočků, z jejich tvorby se však v regionu nedochovalo nic. Podobu jejich snad největšího nástroje na hlavním kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově nám zachycuje již jen archivní fotografie z počátku století.

Od poloviny 18. století se tu prosadila varhanářská dílna Semrádů ze Sedlce. Práci Fridricha Ferdinanda Semráda nejlépe reprezentuje pětirejstříkový pozitiv z roku 1750 na kůru zámecké kaple sv. Jiří. Jeho zvuková koruna vrcholí ostrou terciovou mixturou, typickou i pro jeho další díla. Zvláštností nástroje je možnost zapojení všech rejstříků principálového sboru jedním tahem prostřednictvím důmyslného spojení rejstříkových páček a užití v regionu jinak neobvyklé lomené oktávy s dělenými půltónovými klávesami Fis, Gis.

V 19. století v Českém Krumlově působila varhanářská dílna Frantze Jentschkeho a posléze Franze Jüstela, udržující tradici klasického varhanářství až do závěru 60. let 19. století. S výjimkou varhan v Černici se však nástroje této dílny dochovaly vesměs mimo českokrumlovský region. Období tzv. varhanářského romantismu reprezentují především mohutné třímanuálové varhany Heinricha Schiffnera; pneumatické soustavy se 47 znějícími rejstříky z počátku našeho století v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, patřící dnes již také k významným hudebně historickým památkám své doby.

Řada nástrojů zde zmíněných zaznívá v letní sezóně při varhanních koncertech. Netradiční formu seznámení se šňůrou historických varhanních nástrojů představuje neformální akce "Organum hydraulicum" pořádaná každoročně varhanním interpretem Michalem Novenkem. Její účastníci plují na kánoích po řece Vltavě a navštěvují kostely s historickými varhanami na trase od Vyššího Brodu až po Zlatou Korunu a každý den na své trase završí stylovým varhanním koncertem v některém z kostelů při toku Vltavy. Tak docházejí některé z dosud opomíjených nástrojů svého oživení.

(zp)

Další informace:
Historie hudby ve městě Český Krumlov
Historické varhany v regionu Český Krumlov