Purkrabí hradu Rožmberk

Purkrabí hradu Rožmberk vojensky nejen hájil samotný hrad, ale i celé "rožmberské zboží". Na hradu Rožmberk až do 16. století byla velmi skrovná stálá vojenská posádka. Ve dne byli na předním horním hradě dva pěší a vrátný, na věži dva pěšáci a na dolním hradě čtyři pěší a vrátný. V noci hlídali hlásní a sice čtyři na předním a šest na dolním hradě. V hlídání hradu Rožmberk se střídalo sedm občanů z obce Babí, šest z Hořipného, po pěti z Březí a Hlásného, čtyři z Březovic, tří z Machnatce a dva z Bělé. Vedle toho byl purkrabí povinen i vedením hospodářství, za jehož výsledek odpovídal vrchnosti. Pro vedení rejstříků měl k ruce hradního písaře. Spravoval i podhradí a všechny poddané. Dle rožmberského urbáře z roku 1498 patřilo k hradu Rožmberk mimo městečka Rožmberk i dalších 27 obcí a dvorů této rychty.

Purkrabí měl dbát, aby veškeré hospodaření na panství neslo užitek a aby rožmberská komora dostávala příjem z výnosu. Dalším jeho úkolem bylo vydržování hradní posádky a dohled na ni. S purkrabím se uzavírala smlouva, která ho zavazovala k plnění povinností a zaopatřování čeledi, vrchnost k vyplácení stanovené odměny. Obě strany byly vázány roční výpovědní lhůtou. Smlouvy pro všechna rožmberská panství byly sestavovány podle stejného schématu. Obsahovaly vždy údaj o sumě peněz, jež má být purkrabímu ročně vyplácena, jakož i počet osob, které se mají vydržovat z výše uvedené sumy, dále naturálie a jiné výhody přiznané purkrabímu. Často byl přílohou i inventář hradu.

Purkrabí pečoval nejen o to, aby se jeho pánu škoda nestala, ale také, aby se poddaným "spravedlivě a po právu dálo". Když jednou purkrabí Jan z Vlsic seděl s konšely v pivnici a měřil, kolik šenkýřka piva nalévá, zjistil, že když měla dáti pintu, dala sotva tři žejdlíky a když měla dáti tři žejdlíky, bylo v korbelu sotva půl pinty. A tak šenkýřku na hradě potrestal. Rožmberský purkrabí Sudek měl před rokem 1532 za 194 kop grošů pražských pečovat i o tucet členů posádky rožmberského hradu. Byl mezi nimi i písař, kterému musel mimo stravy dávat i seno pro koně. Z naturálních dávek mu náležel desátek vajec z frymburské rychty, mláto z Horního Dvořiště, Rožmitálu a Myšlan, sýry z desátku, výnos dědin a dvora v Metlici s příslušenstvím, lovy zaječí a výnos potoka Vltavice a dříví k topení z lesa Tomensperg. V roce 1556 se ve smlouvě stanoví plat šedesát kop grošů míšenských, počet osob není uveden. K vedeným naturáliím přibývá 50 džberů žita a sto džberů ovsa, výnos všech pozemků u zámku patřících k tamějšímu dvoru a podíl na úročních platech.

Dlouho byl purkrabím na hradě Rožmberk Alexandr Štol z Grynperka. Zakoupil statek v městě Rožmberk, kde přebývala i jeho dcera Žofie. Byla asi hodně klevetivá, a tak v roce 1580 za pomluvu Lva z Kolichreitu a jeho sestry Markéty musela zaplatit pokutu sto kop grošů českých a ani otec purkrabí jí nemohl pomoci. Instrukce pro purkrabí z roku 1556 stanovila, aby byl purkrabí denně přítomen při otevírání hradu. Překvapivé je, že v létě to bylo ve tři a v zimě ve čtyři hodiny ráno. Purkrabí musel být přítomen i každodennímu zavírání hradu, což bylo v létě v 19 a v zimě již v 18 hodin. Podle tohoto pokynu purkrabí dohlížel na vrátné a hlásné. Jeho denní povinností bylo projít hrad, zkontrolovat jeho stav a dohlédnout na stravování čeledi. S kuchmistrem měl čeledi vydávat maso a při stolování měl dbát na rozsazení stolovníků. Sám nesměl zasednout ke stolu dříve, než všichni dostali řádně jídlo. Také kontroloval zda byl chléb dán na stůl až po zasednutí čeledi a zda bylo předloženo jen stanovené množství vína. Zakazovalo se mu vodit ke stolu hosty nebo to trpět ostatním. Jeho dohledu podléhala též úprava jídel a po skončení jídla měl dát pozor, aby nikdo neodnášel s sebou nedojedené zbytky. Takovýto přestupek měl trestat "věží". Tedy vězením ve věži. Purkrabí také dohlížel, aby se v zimě netopilo více, než bylo nezbytně třeba. Důvodem byla nejen snaha po šetření dřívím, ale také nebezpečí požáru. Mezi úkoly purkrabího patřil i dohled na pekaře a chlebného. Na jaře "při dlouhých dnech", měl purkrabí s lovčím, šafářem a porybným objet lesy, určit dříví pro panství a nařídit robotu. Také mlynář mu měl denně podávat zprávu, co se semlelo a dalo na hrad.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Rožmberk nad Vltavou
Hrad Rožmberk nad Vltavou
Rožmitál
Horní Dvořiště