Hrádek Pořešín

Lokace :
Zřícenina hrádku Pořešína se nachází na úzkém, hustě zalesněném ostrohu levého břehu řeky Malše, asi 7 km severně od města Kaplice.

Původ názvu :
Název hradu je odvozen od křestního jména Pořeša - znamená tedy tolik co Pořešův hrad či Pořešův dvůr (německy Poreschien).

Stavebně historický vývoj :
Hrádek Pořešín je zajímavou raritou v jihočeské hradní architektuře 14. století. Narozdíl od jiných hradů, které se pyšnily mohutnou obytnou věží, obklopenou palácovými stavbami, je klíčovým bodem obranných prvků Pořešína obalová zeď - plášťová hradba, příznačná zejména pro moravské hrady. Hradní zřícenina je nejlépe přístupná ze stejnojmenné vesnice starou, zřejmě hradní cestou, mírně klesající podél jeho jihozápadní části až k řece Malši. Vstup do vnitřní části hradu chránily kromě dvou předhradí ještě tři široké příčné příkopy, které umožňovaly vstup pouze ze severozápadu hlavní věžovou branou, jejíž zbytky jsou dosud viditelné. Přístupová cesta pokračovala ještě čtyřmi branami, umístěnými v plášťových hradbách jednotlivých předhradí. Zachovala se však pouze jediná, a to v druhém předhradí. Na protější straně ostrohu, se proti hlavní bráně vypínají zbytky jediné obytné budovy, dvoupatrového paláce, který byl příčnou zdí rozdělen na dvě části.

Z paláce stojí dnes pouze severovýchodní část, obrácena do nádvoří a boční zdi. Celá venkovní zeď i s plášťovou hradbou je zbořena. Také z ostatních křídel paláce zbyly jen trosky. Z dnes již troskami zasypaného přízemí je patrné, že pokoje v patrech byly přístupny z hradního nádvoří po dřevěné, dávno již rozpadlé pavlači a tvořily bezesporu hlavní obytné místnosti hradu. Tuto skutečnost dokazují i zbytky krbu na jihovýchodní boční stěně paláce. Nad hlavními pokoji bylo umístěno ještě několik menších komůrek.

Historie obyvatel objektu :
Hrad založil pravděpodobně Bavor III. ze Strakonic na přelomu 13. a 14. století. Již kolem roku 1315 postoupil Bavor pořešínské panství bratrům Vernéřovi, Rackovi a Přibíkovi z Vitějovic, kteří byli předky pánů z Pořešína. Podobně jako Bavorové měli i páni z Pořešína ve znaku střelu. Smrtí Markvarta z Pořešína počátkem 15. století vymřela přímá linie pořešínských vladyků a v majetek se uvázal jejich příbuzný Hroch z Maršovic. Kolem roku 1434 prodali jeho potomkové hrad Oldřichovi II. z Rožmberka. Oldřich se obával, aby se hradu nezmocnili kališníci, a proto jej poručil rozbořit. Od těch dob zůstala na Pořešíně na místě původního hradu pouze zřícenina.

Legendy a vyprávění :
Ohromný balvan nad řekou Malší má na vrcholu prohlubeň, ve které smývali krev raubíři sídlící na pořešínském hradě, aby vstoupili na hrad s čistýma rukama. Balvanu se říkalo krvavá mísa. Pán z Pořešína se svou loupežnickou tlupou přepadal kupecké vozy na obchodní cestě do Rakouska. Pověst praví, že po dobytí Pořešína byl loupeživý rytíř oběšen na plané hrušce, ale říkalo se také, že byl sťat u onoho balvanu a jeho hlava byla pohozena do prohlubně jako potrava krkavcům. Za své zlé skutky musí rytíř z Pořešína v noci obcházet trosky hradu. Jednou se pořešínský pasák vydal k rozvalinám hledat poklad. Zjevila se mu strašlivá ženská příšera a dala mu poučení jak vysvobodit zakletého rytíře a poklad najít. Když pasák měl už téměř celý strastiplný úkol za sebou, zaslechl hlas, který na něho volal, že má dobytek v žitě. Byl mladík dbalý povinností, takže zapomněl na své poslání a otočil se; v tu chvíli bylo všechno to tam a k vyzvednutí pokladu ani k vysvobození rytíře nedošlo. Zrušit kletbu mohly pak už jen děti, které byly kolébány v kolébkách vyřezaných ze tří lip ve vsi rostoucích. Nějaký sedlák sice zasadil v Pořešíně tři lípy, ale udělal z nich necky; takže rytíř z Pořešína čeká na své vysvobození dodnes.

(mh)