Historie mlýnů a pil v regionu Český Krumlov

Neodmyslitelnou součást života lidí ve středověku představovala pravidelná návštěva mlýna. Až do sklonku 16. století převažovaly svým počtem malé mlýny poddanské, které mívaly povětšinou pouze jediné mlýnské kolo a poměrně malý výkon. Větší panské mlýny, v jejichž čele stál vrchnostenský zaměstnanec požívající v agrární společnosti velké vážnosti, byly méně časté. Až do doby zahájení vrchnostenského podnikání a bohatší písemné dokumentace v polovině 16. století nelze o soustavě mlýnů na českokrumlovském panství říci nic bližšího. Jediný zdroj možných informací do budoucna představuje středověká archeologie.

Ze skrovných písemných zpráv z první poloviny 16. století vyplývá, že některé z panských mlýnů bývaly (podobně jako např. části vodních toků) zájemcům pronajímány (s půlroční vypovídací lhůtou) za pevnou sumu obvykle na 2-3 roky. Zvýšená výroba piva, a tím i stoupající nároky na evidenci pohybu poddanského obilí, přiměla rožmberskou vrchnost k rozsáhlé reorganizaci mlýnské sítě na celém českokrumlovském panství.

Této rozsáhlé akci, která trvala od roku 1589 do roku 1602, předcházela nebývale důkladná soupisová akce. Její výsledek nám dává první možnost nahlédnout do mlýnské struktury rožmberského dominia. Vyplývá z ní, že před rokem 1590 se na českokrumlovském panství mlelo v 94 oficiálně provozovaných mlýnech, které měly na 140 mlýnských kol a u nichž se nacházelo také 36 poddanských pil. Pouze 6 mlýnů tehdy patřilo rožmberské vrchnosti. Alespoň jediný mlýn stál tehdy jen v 17 rychtách (60 %) a lidé z ostatních rychet museli obilí ke mletí dovážet do rychet sousedních. Během let 1590-1602 byla většina (asi 73) poddanských mlýnů Rožmberky vykoupena a posléze zrušena. Zároveň byl vypracován přesný plán pro stavbu nových velkokapacitních panských mlýnů. Náročné přestavby starších lokalit a novostavby v panské režii řídili povětšinou italští stavitelé, pracující tehdy na všech panských stavbách včetně českokrumlovského zámku. Nejznámějším z nich byl Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu.

Na přelomu 16. a 17. století tak bylo přestavěno nebo nově vzniklo na 20 panských mlýnů a pil, které výrazně a na dlouhou dobu změnily "obilní politiku" vrchnosti. Tyto pozdně renesanční stavby, mající od tří do sedmi mlýnských kol (mezi největší patřil např. mlýn "Olšina" se sedmi koly či mlýn "Krumlovský" u bývalého zámeckého rybníka se šesti koly), vytvořily vedle velkých panských pivovarů jednu z nejvýraznějších dominant v krajině a přetrvaly nejen třicetiletou válku a celé 17. století. Kromě výše uvedeného mlýna "Olšina" u stejnojmenného rybníka a zámeckého krumlovského mlýna, lze zmínit například mlýn u Horní Plané, mlýn "Zátoň", "Matlův" mlýn u Slubice, mlýn poblíž Svéráze či "Moučkův" mlýn u Rájova nebo "Šemrlovský" mlýn u Chvalšin, "Hrbkův" mlýn nedaleko Brlohu, "Zikmundův" mlýn pod Křemží, "Rudlarův" mlýn u Mezipotočí, dva mlýny u Hořic ("Homrmíl" a "Renmíl") či mlýn "Březovický" a "Slonův" poblíž Březovíku.

(as)