Kapitulní síň vyšebrodského kláštera

Vyšebrodský klášterní komplex spolu s přilehlými budovami není dílem jednolité stavební práce. Z písemných zpráv naopak vyvstává obraz postupného a dlouhotrvajícího budování tohoto komplexu budov. Za nejstarší část je pokládána sakristie, která leží ve východním křídle konventu mezi kostelem a kapitulní síní. Její stavba, jak zjistil J. Čechura, měla původně dvě patra, podobně jako kaple Andělů strážných ve Zlaté Koruně. V původním stavu se zachovalo jen přízemí, které nyní slouží jako sakristie kostela. Ta byla původně samostatným kostelíkem. Šlo zde nejspíše o kapli opatskou, která před dokončením východní části sloužila i pro celý konvent. Vzhledem k umístění lze předpokládat, že po dokončení východní části kostela měla funkci armaria, které bývalo v cisterciáckých klášterech zpravidla takto situováno.

Funkčně nejvýznamnějším a zároveň i architektonicky nejcennějším prostorem je kapitulní síň, položená po jižním boku sakristie. Prostor kapitulní síně hrál v životě vyšebrodského cisterciáckého kláštera významnou úlohu. Denně se zde konala shromáždění všech mnichů, byly zde předčítány řádové regule a konala se zde důležitá jednání včetně volby opatů. Opat zasedal při východní stěně proti vstupu a po stranách seděli členové konventu dle své hodnosti. Světlo proniká do nitra kapitulní síně od východu třemi okny. Střední okno je kruhové s bohatým kružbovým obrazem, který vychází z rozetových oken francouzské katedrální gotiky klasického období. V porovnání s rozměry kapitulní síně je rozeta ve Vyšším Brodě velká a zaujímá podstatnou část výšky zdi. O to je nápadnější a působivější. Umístění kruhového okna ve východní zdi kapitulní síně souvisí s faktem, že před ním zasedal opat kláštera.

Je zřejmé, že tvůrce kapitulní síně znal styl severofrancouzské gotiky, jež je plný architektonických i zdobných hříček a nápadů. V období, kdy byl založen vyšebrodský klášter a kdy vyrůstaly jeho nejstarší stavby, začaly do českých zemí pronikat odezvy tohoto stavebního stylu, které se projevovaly ve formách naturalistického dekoru, okenních kružeb, ale i v utváření vyšších skladebních celků. Kořeny slohového výrazu nejstarší části vyšebrodského kláštera byly hledány v umění Hesenska, které velmi živě asimilovalo podněty severofrancouzské gotiky.

Již zmíněnou formou klenebního systému patří kapitulní síň ve Vyšším Brodě v dějinném vývoji české architektury k nejpozoruhodnějším stavbám tohoto typu. Zaznamenáváme zde výrazné zdrobnění a proměny forem, slohový posun je tu zřetelně patrný. Nápadná je zejména křehkost, jemnost a subtilita všech článků. Tím se tato architektura nejvýrazněji odlišuje od starších staveb, pro které byly příznačné plastické a robustní články. Prostor kapitulní síně ve svém úhrnu působí rozložitým dojmem. Je to dáno jak jeho centrálností, tak i tím, že klenby nejsou příliš vysoké.

Vyšebrodská kapitulní síň svou neobyčejně výtvarnou rafinovaností a bohatým utvářením má nesporně noblesní architekturu dvorského charakteru. Celý prostor síně je prodchnut ikonografickým programem, který je zřejmě vyjádřením hlubšího ideového záměru. Klenební konzoly s rostlinnými prvky a zoomorfními motivy mohly snad být iluzí ráje naplněného rostlinstvem, zvířaty a ptáky. Součástí tohoto světa jsou i hlavy beránků na středním pilíři, s největší pravděpodobností personifikující křesťany a křesťanskou obec. Střední pilíř, ve své horní části "obalený" v kameni tesaným listovím, zastupuje patrně strom života. Významnou roli zde může mít i kruhová rozeta, která byla v ikonografických programech katedrál zpravidla symbolem solárního kotouče. Tento svět je podřízen boží vůli ikonograficky vyjádřené motivy v klenebních svornících. Žehnající ruka vysunutá z oblaku je tu iluzí Boha Otce, relief beránka v druhém svorníku pak symbolem Boha Syna. Ideovým východiskem ikonografického programu tohoto prostoru byla nejspíše středověká představa kosmu.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Klášter Vyšší Brod
Vyšší Brod
Historie architektury v regionu Český Krumlov
Život ve vyšebrodském klášteře
Klášterní lékárna ve Vyšším Brodě
Nejstarší rukopisy vyšebrodského kláštera