Kostel Srdce Ježíšova na Malšíně

Původně se tento kostel jmenoval kostel Svaté Markéty a v roce 1339 byl písemně připomínán jako filiální k rožmberskému farnímu kostelu s farářem "Nikolausem z Malšína". Průřez žeber, patky i svorníky dnešní sakristie svědčí o tom, že to byla původně kaple o dvou čtvercových polích z druhé poloviny 13. století. V roce 1360 je kostel Svaté Markéty na Malšíně uváděn jako farní. Nad jižním vchodem je na závěráku pětilistá růže Rožmberků a nad ní letopočet 1593. Se vší pravděpodobností je to datum stavby dnešního kostela. Prvního září 1677 předal Ferdinand Buquoy farní kostel na Malšíně pod správu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Farní matriky jsou vedeny od roku 1664 a farní pamětnice roku 1835. Prvním kaplanem byl v roce 1880 Ivo Pihale. Elementární farní škola byla na Malšíně od roku 1665. První zvon z roku 1614 měl český nápis: "Léta panie 1614. Tento zwon sliwal Walentin Arnold v Budieowicích Czeskich".

Farní kostel Srdce Ježíšova na Malšíně je původně gotická omítaná stavba na táhlém návrší uprostřed hřbitova. Skládá se z trojosé lodi, kněžiště a pětistranného závěru. Sakristie je na severní straně kněžiště. Třípatrová hranolová věž má střechu z druhé poloviny 19. století. Vnitřní vybavení je zčásti barokní, zčásti v novogotickém slohu. Hlavní oltář je dřevěný, částečně zlacený. Uprostřed má sochu Ježíše mezi sochami sv. Barbory a sv. Kateřiny, na prohýbané římse sochy sv. Jana Nepomuckého mezi dvěma anděly. Postranní oltáře jsou dřevěné, novogotické z roku 1870. V severním je Panna Marie mezi dvěma světicemi, na jižním socha sv. Josefa mezi sv. Norbertem a sv. Rochem. Dřevěná kazatelna stojí na starším kamenném sloupku. Z řady soch svatých na konzolách nejvíce zaujmou polychromované barokní sochy sv. Šebestiána a sv. Floriána ve tříčtvrteční velikosti. Dřevěná křtitelnice je osmistěnná, jednoduše profilovaná a víko končí křížkem.

V roce 1870 patřilo pod farnost Malšín 25 obcí a osad, kde bydlelo v 296 domech 2 086 obyvatel římskokatolického vyznání. Na samotném Malšíně v té době bylo 25 domů a 190 katolíků. V roce 1945 je na malšínské farnosti uváděno 2 438 katolíků. Fara měla svou vlastní kapelu. Po odsunu Němců v roce 1946 však většina obcí a osad nebyla již nikdy dosídlena, a tak postupně zanikla. Pravidelné bohoslužby však nebyly nikdy přerušeny. V roce 1856 byla postavena na nedalekém "Turnbergu" poutní kaple Panny Marie Pomocné na skalnatém ostrohu, kde pravděpodobně stával strážní hrádek u dvou zemských stezek. Od kaple je krásný rozhled až k rakouskému Sternsteinu.

Farní kostel znovu ožívá po roce 1990, kdy za pomoci bývalých rodáků pod vedením pátera F. Irsiglera a vyšebrodského kláštera dochází k postupným opravám farního kostela Srdce Ježíšova na Malšíně i poutní kaple Panny Marie Pomocné na Turnbergu. Na počátku třetího tisíciletí dostává farní kostel nejen novou omítku a krytinu, ale i venkovní osvětlení farního kostela, který je tak možno spatřit již ze Studánek. Při opravě věže kostela byly v báni nalezeny písemnosti z roku 1874. Malšínské zvony byly v roce 1941 zabrány pro válečné účely, ale po šedesáti letech, 4. srpna 2001, byly vysvěceny tři nové zvony o váze 850, 720 a 280 kg, které byly odlity ve zvonařství Perner v Pasově.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Pouti a poutní místa v regionu Český Krumlov
Malšín
Církevní objekty v regionu Český Krumlov