Quirin Mickl

P. Quirin Mickl je pokládán za nejučenějšího opata cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Ještě před vstupem do kláštera se stal doktorem filosofie, později získal i doktorát z teologie a obojího práva a podle tradice ovládal dvacet jazyků. Po kněžském svěcení v roce 1735 zastával místo profesora teologie v arcibiskupské koleji sv. Vojtěcha v Praze a v této hodnosti byl roku 1747 zvolen opatem. Jeho vzdělání mu umožňovalo úspěšně vést řadu právních sporů, které klášter potkaly právě v jeho době.

Podařilo se mu například plně objasnit způsob nabytí všech klášterních statků vyžadovaný císařským nařízením a šťastně ukončit spor s hrabětem Buquoyem o obsazování fary Svatá Anna - Dobrá Voda. Koncem své vlády musel Mickl tvrdě bojovat o obsazování klášterních far vyšebrodskými řeholními knězi, protože v té době nastal přebytek světského kléru. Tuto kausu se podařilo vyřešit ve prospěch kláštera až Micklovu pokračovateli, opatu Herrmannu Kurzovi. Mickl věnoval mnoho péče i vlastnímu klášteru. Zřídil klášterní archív, do něhož umístil cennou sbírku mincí rozmnožovanou pak jeho nástupci, začal budovat obrazovou galerii a založil sbírku přírodnin a uměleckých předmětů. Dále vytvořil impozantní úřadovnu, renovoval opatskou budovu a nechal znovu vystavět prelaturu s kancelářemi. Jeho největším dílem je stavba dnešní knihovny (1753 - 1755), vybavené rokokovými skříněmi na knihy a vyzdobené freskami. Mickl obstaral pro knihovnu všechna významná díla, která do jeho doby vyšla. Sám byl také literárně činný, jeho rukopisná pozůstalost obsahuje mnoho svazků teologických, filosofických, právnických i básnických, z nichž tiskem vyšlo jen nemnoho. Symbolické barevné kresby v některých jeho spisech dokládají Micklovo výtvarné nadání. Nejrozměrnější z jeho knih je německá Encyklopedie všech teologických a profánních věd ve 35 foliantech s početnými bibliografickými odkazy. Opat Quirin Mickl, který se netěšil pevnému zdraví, zemřel předčasně roku 1767 ve svých 56 letech.

(jh)