Rožmberská muzika ve městě Český Krumlov

Soubor vznikl v roce 1552, v době kdy se Vilém z Rožmberka vrátil z cesty do Itálie, ujal se vladařství a marně sháněl v Čechách hudební soubor, který by uspokojil jeho nároky. Nešlo o kapelu, tu mu museli nahradit na kůru kostela sv. Víta choralisté a literátské bratrstvo, ale o malý instrumentální soubor v té době nazývaný "muzika" nebo "pozounéři".

Soubory stejného typu zaměstnávala i mnohá města - kromě Prahy například i Prachatice nebo Soběslav. Do čela souboru Vilém postavil Linharta Gruebara, ten pak sám najímal ostatní muzikanty. Zvláštní oblibě se u vladaře těšil pozounér Řehoř Schamper z Lince. Sloužil od dětských let až do stáří a v šedesátých letech stál pravděpodobně v čele souboru. V roce 1564 měl ansámbl šest členů, kolem roku 1600 deset až dvanáct. Od roku 1599 vedl soubor Jan Štolcar zvaný Švestka. Repertoár souboru se opíral o zahraniční tisky nejen instrumentální hudby (tanců, fantazií), ale i světské a duchovní vokální hudby. Inventář rožmberské knihovny ze začátku 17. století zachycuje na 170 tištěných hudebnin, většinou německého, italského nebo nizozemského původu. Bohatě jsou zastoupeny i pražské tisky členů kapely Rudolfa II. Rovněž nástroji byl soubor dobře zásoben. Inventář, v němž jsou "poznamenána všelijaká instrumenta muzická", uvádí všechny typy dobových strunných (smyčcových i drnkacích), dechových a klávesových nástrojů. Hudebníci museli být všestranní a ovládat všechny druhy nástrojů. Už v dětském věku byli posíláni na několikaleté studium do Prahy a svěřováni do péče předních instrumentalistů rudolfinského dvora. K hlavním povinnostem rožmberských hudebníků patřilo hrát pravidelně k obědu a večeři, vítat fanfárami návštěvy a podle potřeby vypomáhat literátům na kůru. Třikrát v týdnu zkoušeli nový repertoár, protože "Jeho Milost pán ráčí jmíti nad tím stížnost, když jednostejný kusy často troubí". Jinak požíval soubor určité volnosti, hudebníci si mohli přivydělávat i hostováním mimo své působiště. Ještě řadu let poté, co se dvůr Petra Voka přestěhoval do Třeboně, zajížděl "Švestka s mládenci svými vlašskými bubny a jinými instrumenty" zvyšovat lesk bohoslužeb do Českého Krumlova.

(mho)

Další informace:
Choralisté ve městě Český Krumlov
Literátské bratrstvo ve městě Český Krumlov
Historie hudby ve městě Český Krumlov