Historický vývoj zahrad bývalého minoritského kláštera v Českém Krumlově

Historie kláštera:

1348 - Rožmberkové zakládají (v roce velké celoevropské morové epidemie) kláštery minoritů a klarisek
1420 - kláštery byly poškozeny husitských bouří
1583 - byla vysvěcena kaple sv. Anny (na dnešním nádvoří Tramín).
1782 - klášter minoritů byl zrušen
1786 - kaple sv. Anny byla zrušena
1788 - bývalé konventní zahrady pronajímány - v nájemní smlouvě zmíněny v klášterní zahradě záhony, pařeniště a stromy
1792 - opravována kašna v zahradě
1800 - klášter přeměněn na byty a později na kasárna
1858 - zbořena kaple sv. Anny.
1864 - v klášteře zřízena škola sester sv. Karla Boromejského. Posléze až do roku 1950 klášter obývali menší bratři (minorité).

V současnosti klášter patří Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, Praha.

Stavebně historický vývoj:
Zahrady bývalého kláštera minoritů v Českém Krumlově představovaly svým uspořádáním typ klasických středověkých klášterních zahrad. Zahrnovaly standardní typy zahradních prostorů jako je rajská zahrada, štěpnice, kuchyňská zahrada a hřbitov. Podle dobových zvyklostí měly převážně užitkový charakter - zajišťovaly ovoce a zeleninu pro obživu řeholníků , koření a léčivé rostliny, květiny pro výzdobu kostela. V souladu s pravidly řádového života řeholníků je třeba předpokládat provozní i kompoziční uzavřenost dispozice klášterních zahrad. Zahrady včetně hřbitova byly obehnány zdí a uzavřeny bránou - nebyly pouze chráněny, ale také jakoby vyděleny "ze světa". V zahradě se opakoval křesťanský motiv kříže například v rozvrhu cest a záhonů. Křídla klášterních budov, otevřená do rajského dvora arkádami ambitů, svírala čtvercové prostory, upravené jako tzv. rajské zahrady. Ve středu jejich plochy se nacházela kamenná nádrž na vodu, k níž vedly cestičky dělící zahradu na čtyři pravidelná pole. Na záhonech se zde pěstovaly léčivé rostliny a květiny pro výzdobu klášterního kostela. Pěstované květiny nesly zároveň symbolické významy (bílá lilie - neposkvrněnost Panny Marie, bílá růže - Panna Maria jako královna nebes, červená růže - prolitá krev Ježíše Krista...).

Nedílnou součástí klášterních areálů byly hřbitovy řeholníků. V případě bývalého minoritského kláštera se původní hřbitov nacházel mezi kaplí sv. Anny a klášterním kostelem (na dnešním nádvoří Tramín). O případné zahradní úpravě prostranství bývalého hřbitova nemáme přesnějších zpráv. Štěpnice (ovocný sad) se zřejmě odedávna nacházela v části zahrady mezi dnešní Pivovarskou ulicí a vstupní bránou do klášterního areálu. Svědčí o tom jednak její dostatečná rozloha, jednak příhodná poloha vůči světovým stranám. Zřejmě se zde pěstovala také vinná réva, což později vedlo k označení sousedního prostoru nádvoří kláštera názvem Tramín či Na Tramíně). Ve středu plochy štěpnice se nacházela velká kamenná nádrž na vodu čtvercového půdorysu (doložená plánovou skicou výstavy povozů z 8. srpna 1898, uloženou v SOA Třeboň, pobočka Český Krumlov).

Situování zahradního altánu do této části klášterního areálu napovídá, že štěpnice měla vyhraženu část, určenou pro odpočinek a potěšení, tzv. viridárium. Z prostoru štěpnice se otevíraly zajímavé pohledy na siluetu církevního souboru budov v dnešní Horní ulici a rovněž na zámeckou věž. Štěpnice s zahradním altánem byla zřejmě nejvýpravněji ztvárněnou částí minoritských zahrad, v níž se nejvíce projevily formální znaky slohového zahradního umění 18. století. Umělecky nejhodnotnější stavbou byl rokokový zahradní altán. Altán byl postaven v roce 1758, tedy v době , kdy se na stavebních úpravách v klášteře, financovaných Josefem Adamem ze Schwarzenbergu, účastnil knížecí stavitel Josef Fortini. Zpočátku byly snad okenní a dveřní otvory bez výplně (!}, posléze ještě v 18. století byly uzavřeny žaluziovými dveřmi a okny. Západní stěny altánu bez korunní římsy nasvědčuje, že na altán zde navazovala dnes již neexistující stavba - pravděpodobně dřevěné klenuté loubí. Jistá chudost či spíše asketičnost vybavení zahrady (v ještě větší míře přítomná v zahradní dispozici sousedního kláštera klarisek} odpovídá typu františkánského řeholního života. Není proto vhodné porovnávat například krumlovské klášterní zahrady se zahradami bohatého kláštera cisterciáků v Zlaté Koruně. Minorité pro kontemplativní život nepotřebovali zahradní grottu, broderiové partery nebo třeba kuželník (zlatokorunský kuželník byl předlohou pro obdobný, vybudovaný v roce 1746 v českokrumlovské zámecké zahradě !) V případě českokrumlovských klášterů nenalezneme bohatou a formálně vyspělou zahradní úpravu, která by se mohla rovnat zlatokorunské barokní zahradě (dnes bohužel již zaniklá zahrada je nicméně dobře doložena cennými ikonografickými prameny). Minoritské klášterní zahrady zůstaly svým duchem zahradami středověkými, třebaže do jejich dispozice byly vloženy některé vývojově pokročilejší prvky. Samotné vložení barokního altánu do minoritské zahrady zřejmě bez obvyklého zapojení této stavby do systému kompozičních a povozních vztahů, svědčí o tom, že nový styl zahradního umění byl přijímán především vnějškově.

Umělecký vývoj klášterních zahrad českokrumlovského minoritského kláštera byl uzavřen jeho zrušením v roce 1782. Zahrady po zániku své původní funkce získaly převážně užitkový charakter. Štěpnice byla rozparcelována třem nájemcům. Plán areálu kláštera z doby kolem roku 1900 ukazuje pravoúhlou šachovnicovou parcelaci štěpnice na víceméně shodné obdélné plochy. Podobu nádvoří Tramín z období 1. světové války ukazují žánrové snímky, zachycující pacienty vojenského lazaretu. Na zdi kláštera klarisek, sousedící s průčelím kostela Božího Těla, byl připevněn velký dřevěný kříž se sochou Ukřižovaného. Po obou stranách kříž rámovaly sloupovité zeravy. Plocha bývalého hřbitova tehdy byla osázena ovocnými stromy. Snímky ukazují nádvoří s porosty ovocných stromů. Celý prostor nádvoří je hustě osázen jabloněmi, švestkami a dalšími ovocnými stromy. Z téže doby pochází lípa (Tilia cordata) u vstupní brány na nádvoří a dva staré jírovce (Aesculus hippocastanum). Na přelomu 20. a 30. let tohoto století byla většina ovocných dřevin vykácena a nahrazena výsadbou okrasných stromů. Charakteristické je použití tzv. smutečních dřevin (s převislým habitem) - jilmů (Ulmus glabra ´Pendula´) a jasanu (Fraxinus excelsior ´Pendula´), evokujících původní funkci plochy jakožto hřbitova. Někdy na přelomu 30. a 40. let byly do zahradní úpravy dosazeny pyramidální topol, jeřáb ptačí, smuteční vrby (Salix alba ´Tristis´). Jednotlivé ovocné stromy (vlašský ořešák před kostelem, jabloně apod.) se na nádvoří uchovaly až do nedávné doby.

Významné architektonické detaily:

barokní vstupní brána na nádvoří Tramín
rokokový zahradní altán v bývalé štěpnici
kamenná nádrž v bývalé rajské zahradě konventu bekyň
lourdská jeskyňka v bývalé kuchyňské zahradě

Další informace:
Minoritský klášter ve městě Český Krumlov