Historický vývoj zahradní úpravy v prostoru dnešní Jelení zahrady

Předchůdcem zahrady byl panský nebo také "zámecký rybník", připomínaný k roku 1453. Jeho hráz sahala od domu Latrán č. p. 78 až do prostoru severně od dnešní Budějovické brány (postavena mezi lety 1598 až 1602). Ač rybník sám již neexistuje, těleso hráze je zachováno pod zástavbou domů mezi bránou a objektem pošty. Kromě své funkce jako součásti tehdejšího hradního opevnění rybník sloužil jako zdroj pitné vody pro obyvatele Latránu, náhonem z něj byla přiváděna voda ke mlýnu Weigermühl před Budějovickou bránou.

Změnu v podobě severního předpolí hradu přinášejí až stavební aktivity Petra Voka z Rožmberka v letech 1593 až 1600. V tomto krátkém úseku vznikla "zahrada na ostrově", obora, bažantnice, brusírna drahokamů a pila na zpracování exotických dřev a nedaleko, na dnešním 5. zámeckém nádvoří (V. nádvoří zámku Český Krumlov), mimořádně rozlehlá palácová stavba. Stavěl ji Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu. Palác (dnes známý jako tzv. Renesanční dům) se obracel ke svahu se zahradami svou severozápadní fasádou se šesti mimořádně velkými nikami, jejichž vnitřní konkávní plocha byla navíc členěna dvěmi mělkými konchami. K roku 1597 je uváděno: "Obora pod zámkem dělána okolo rybníka a luk". Tehdejší zámecký rybník a část pozemků okolních byly tedy ohrazeny zdí, zřejmě s úmyslem chovu zvěře. V letech 1593 - 1598 byla založena na ostrově uprostřed rybníka zahrada s lusthauzem. Základní čtvercová plocha zahrady o rozměrech 75 x 75 metrů vznikla vymodelováním umělého ostrova uprostřed zámeckého rybníka. Letohrádek se nacházel zřejmě ve středu zahrady, jež byla po obvodu obehnána zdí. Ochozy na zdech dávaly možnost procházet se a také pozorovat interiér zahrady letohrádkem z mírného nadhledu. Konfigurace terénu v případě českokrumlovského zámku umožňovala pohledovou vazbu zahrady na severní fasádu zámku, kde se v místech dnešního Zrcadlového sálu nacházel někdejší palác posledních Rožmberků. Z něj se otvíral působivý pohled na zahradu, která se rozkládala pod ním. Zahradu značně poškodila povodeň v roce 1598. "17., (srpna) v pondělí po Nanebevzetí Panny Marie, u Krumlova z velikého pršení voda na rybníce pod zámkem veliká byla, mnoho poškodivši". Zhruba čtvercový obrys této zahrady je doložen i na mladších plánech Jelení zahrady, kdy už původní renesanční úprava zanikla. Objevuje se jako linie parcelace území Jelení zahrady. Dodnes jsou patrné v terénu zlomové linie, pravděpodobně vymezující obvod původní renesanční "zahrady na ostrově " - na severovýchodním a jihovýchodním okraji parkoviště pro osobní automobily. K roku 1600 je uváděna existence obory, nové brusírny drahokamů a pily na zpracování exotických dřev. Tyto objekty a rovněž uváděná bažantnice byly rovněž situovány v severním předpolí zámku - tedy někde v areálu dnešní tzv. Jelení zahrady.

Vokův ambiciózní stavební program byl zřejmě ohlasem na založení Královské obory císařem Rudolfem II. Pro porovnání je účelné zmínit, že Rudolfova obora obsahovala vyhlídkový letohrádek, bažantnici, na břehu rybníka byl postaven zvěřinec na způsob antického cirku a uprostřed rybníka vznikl umělý kruhový ostrov. Území severně od zámecké rezidence se značně změnilo na počátku třicetileté války. Hned na jejím začátku byl totiž zasypán zámecký rybník (v roce 1618).

Během barokní přestavby zámku, prováděné Jakubem de Maggi po roce 1682, byl úpravou původní rožmberské tzv. Zelené světnice zřízen Jelení sál, vyzdobený trofejemi jelenů a vycpaninami medvědů. Je to ikonograficky zajímavý příklad analogie hlavního motivu výbavy místnosti, vážící se na sousední oboru pro chov vysoké zvěře. (Jelení sál byl v letech 1747 - 1748 přestavěn na dnes existující Maškarní sál). Pomístní název Jelení zahrada je doložen již v 18. století (v němčině Hirschen Garten, Hirschgraben, Hirschgarten) a je dokladem původní funkce zahrady jako obory pro chov vysoké zvěře. Olejomalba G. A. Hörnera (okolo roku 1750) dokládá, že pravidelná plocha bývalé renesanční zahrady byla stále ještě obehnána zdí. Travnatá vnitřní plocha zahrady byla osázena zřejmě ovocnými stromy bez na pohled zřejmého (geometrického) plánu. Rovněž celá plocha Jelení zahrady byla v té době obehnána zdí. Východní část zahrady měla převážně luční ráz, rušený pouze několika skupinami břehových porostů podél Chvalšinského potoka, přes nějž byla položena lávka. V západní části zahrady pod dnešní tzv. Dlouhou zdí se nacházely seník a stodola.

Mimořádně hodnotný zdroj informací pro poznání podoby nejen tehdejší dvorní zahrady (dnešní zámecké zahrady), areálu Kvítkova dvora (tehdy nazýván "Favoritenhof", ale také zástavby v údolní nivě Chvalšinského potoka představuje plán z roku 1792. Geometrický snímek rozsahu dominikální půdy, patřící k českokrumlovskému zámku a ke Kvítkovu dvoru, zhotovil v roce 1792 (za použití zaměření z roku 1785} inženýr Jan Nepomuk Šimoušek a jeho správnost potvrdil inženýr Josef Rosenauer. (SOA Třeboň, pobočka Český Krumlov, Velkostatek Český Krumlov, plán I A D N.1.) Jelení zahrada je ohraničena na jihu souborem zámeckých budov, na západě zástavbou v ulici Latrán (na hrázi bývalého rybníka), na severu podél knížecí silnice zdí vedoucí od předmostí Budějovické brány (na plánu označena jako "Stadt Prager Thor") až k začátku zdi s přístupovou cestou k zámku, jež ohraničovala Jelení zahradu na západě. V místě, kde silnice opouští území Jelení zahrady, je při objektu bývalého mýtního domku zakreslena brána ("Hirschgarten Thor") se dvěma pilíři - severní z pilířů je součástí nároží dnešního objektu č. p. 109. Jelení zahrada je znázorněna jako převážně volná plocha bez vegetace - porosty jsou soustředěny především na zámeckých svazích a podél břehů potoka. Na obdélníkové ploše bývalé renesanční "zahrady na ostrově" (omezené dosud na všech stranách jako ostrov svahy} se nacházel rozsáhlý objekt sanytrovny. Byla to halová dřevěná stavba na půdorysu přibližně 50 x 70 metrů, zastřešená valbovou střechou se šesti souběžnými hřebeny. Od jihovýchodního rohu sanytrovny vedla přes potok lávka představující komunikační spojení s 1. zámeckým nádvořím, na pravém břehu potoka plán ukazuje přístřešek pro daňky , starou luštírnu semen. Prameník, dnes nazývaný "Lvíček", je na plánu označen jako "Hirschgarten Brunnen". V severozápadním rohu zahrady jsou podél zdi situovány hospodářské objekty a deputátní zahrádky , stodoly a seníky. Za novou knížecí silnicí (postavenou v roce 1763) mapa uvádí mlýnský náhon a souvislý pás zahrad, patřících panskému hospodářskému dvoru.

Po zřízení Schwarzenberského hospodářského ústavu v roce 1800 byla v Jelení zahradě založena pokusná zahrada (botanická zahrada) pro praktické vyučování žáků. Nacházela se v prostoru dnešního parkoviště pro osobní automobily. Jelení zahrada tak postupně získává charakter lokality manufakturní výroby a školního pozemku pro výuku zemědělských prací. Například zájem o zlepšení kvality brambor a rozšiřování počtu pěstovaných druhů této plodiny vedl ve třicátých letech 19. století k pokusnému pěstování nových odrůd brambor ve zdejší botanické zahradě ( Počátky pěstování brambor v regionu Český Krumlov)

V roce 1826 nakreslil Josef Langweil plán města Českého Krumlova, na kterém je také zámecká zahrada a ostatní panské pozemky a stavby (jsou kolorovány) (Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov, Velkostatek Český Krumlov, plán visí v badatelně). Na místě rozsáhlé sanytrovny, známé již z plánu z roku 1792, jsou zakresleny zahrady Schwarzenberského hospodářského ústavu s provozním stavebním objektem. Jižně od něj se nacházela (zhruba na ploše dávno zaniklé "zahrady na ostrově") botanická zahrada. Zahrada založená na půdoryse obdélníka o rozměrech 75 x 60 metrů byla ztvárněna pod vlivem módního přírodně krajinářského slohu. Travnatý palouk ve středu po stranách lemují volně tvarované skupiny stromů, vytvářejících souvislou kulisu oddělující interiér botanické zahrady vůči jejímu okolí. Cesty jsou vedeny v obloucích a křivkách, vytvářejí dva procházkové okruhy. V protilehlém rohu vůči budově ústavu je v porostu vytvořen kruhový prostor na způsob zahradního kabinetu. K "okrasné" botanické zahradě na jihu, západě a severu přiléhaly užitkové zahrady. Nový objekt sanytrovny a skládka sanytru leží blízko knížecí silnice.

Zlomem ve vývoji zahrady se stal 14. červen roku 1848. Průtrž mračen a přívaly vod zpustošily zahradu, zničily ohradní zeď a poškodily most u Budějovické brány. Zahynuli všichni daňci, v té době chovaní v oboře. Dva roky poté by zrušen Schwarzenberský hospodářský ústav. Tyto události vedly k zániku obory a botanické zahrady. Na jejím místě postupně vznikla volná parková úprava ve stylu přírodně krajinářského parku a v jejím severozápadním rohu byla postavena nová luštírna semen (dnešní restaurace Jelenka). Tím byl slohový vývoj zahrady dovršen. Kolem roku 1930 začalo přidělování východní části zahrady podél někdejší hráze rybníka na deputátní zahrady zaměstnancům schwarzenberského lesního úřadu. Dnešní podoba Jelení zahrady vypovídá již pramálo o bohaté minulosti této části Českého Krumlova, respektive českokrumlovského zámku. Zahrada totiž v celé své historii, až do vyvlastnění majetku knížat ze Schwarzenbergu v roce 1947, vždy patřila k zámku, se zámkem byla pevně spjata provozními vztahy a svým účelem. Po přetržení této vazby byly osudy zahrady od začátku 50. let tohoto století smutné. Parková úprava prostoru byla postupně znehodnocována vybudováním betonového koupaliště, resp. protipožární nádrže, posléze zřízením autobusového nádraží, včetně budovy čekárny. V roce 1974 bylo v zahradě vybráno místo pro "Památník osvobození", který byl ale na konci 80. let postaven v Městském parku. Stavební aktivity v areálu zahrady pokračovaly stavbou regulační stanice plynovodu a na začátku 90. let vybudováním rozsáhlého parkoviště pro návštěvníky Českého Krumlova. Nově vybudované parkoviště navzdory kvalitní údržbě okolních ploch zeleně již není možno považovat za další vývojovou fázi zahradní úpravy, ale spíše za vloženou novou funkci, ničící celistvost zahrady a přerušující její vývoj.