Historie pivovarnictví ve Vyšším Brodě

Pivovarník při vaření piva, historizující  kresba Pivo se ve středověku považovalo nejen za nápoj, ale i za relativně levnou a sytou potravu. Na samém začátku se pivo vařilo doma a primitivní domácí pivovar tvořila pánev nebo kotel.

Pivovar v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod se poprvé uvádí již v roce 1380 a pivo vařili samotní mniši. V první polovině 15. století jsou uváděni jako klášterní sládci Mikuláš, Jakub a Friedrich. 24. srpna 1524 vydal vyšebrodský opat Christophor Knoll se souhlasem Jana z Rožmberka privilegium měšťanům a usedlíkům městyse Vyšší Brod, kde se v pátém bodě píše, že do vzdálenosti jedné půlmíle ve vesničkách patřících ke kostelu nesmí nikdo z tamních obyvatel nabízet na prodej pivo ani vyrábět slad, a pivo může vařit jen pro svou potřebu.

Měšťané v Rožmberku nad Vltavou sladovali obilí a vařili pivo již od roku 1379 a v roce 1514 potvrdil Jan z Rožmberka toto privilegium znovu. Nevíme přesně, kdy vznikl panský pivovar na Rožmberku, bylo to však již také v závěru 14. století.

Původní anarchie domácího vaření, kdy každý měšťan vařil ve svém domě piva kolik chtěl, tedy byla nahrazena pevným řádem. Právo várečné bylo jednou z hospodářských výsad měšťanů. Její rentabilita byla zajišťována tzv. mílovým právem, které bránilo vzniku sladoven, pivovarů a šenků v určité oblasti kolem města, jež nepatřily měšťanům nebo vrchnosti. Do roku 1479 právovárečníci museli pouze odvádět pravidelné dávky a poplatky (povarné za vaření piva, šenkovné za čepování, pokrčemné z hospody, posudné za vystavování piva k prodeji), potom podle usnesení zemského sněmu potřebovali i povolení od vrchnosti. Platby z piva byly vítaným příspěvkem do rožmberské nebo cisterciácké pokladny. Proto nebránili měšťanům, aby vystavovali pivo do jejich vesnic, naopak poddaným ukládali, že musí brát pivo od nich a nesměli konzumovat pivo cizí.

Většinou se prodávala pinta piva (asi litr) za dva haléře; haléřů bylo do groše čtrnáct. Za dva haléře se prodával i chléb nebo 14 vajec. Také víno bylo v té době přibližně stejné ceny jako pivo.

Vařila se především piva tmavá z ječmene, v klášterním pivovaře se vařilo pro opata a vzácné hosty i "bílé pivo" z pšenice.

Zlatokorunská škola, učební pomůcka z 18. století, vyobrazení výroby piva

Když převzal vládu nad svým panstvím Vilém z Rožmberka, začal důsledně prosazovat panské pivo. V roce 1561 byl jmenován Michal Břeský z Ploskovic, aby dohlížel na rožmberské pivovary, a v roce 1569 vypracoval Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan pivovarský řád, který měl zabránit panským úředníkům, aby těžili z nedůsledného dozoru vrchnosti. Neustále také zvyšoval povarné, až bylo třeba "za bílé várky každýho roku vydávati 300 kop míšeňských." Po Vilémově smrti změnil jeho bratr a nástupce Petr Vok z Rožmberka platby z vyráběného piva. Z každého sudu, který měl objem 248 litrů, platily pivovary šest míšeňských krejcarů. Petr Vok v roce 1608 rovněž obnovil a rozšířil privilegia městyse Vyšší Brod. V bodě šest se píše o pivě: "Napříště, až na věčné časy, mohou radní a měšťané našeho městečka Vyšší Brod vařiti červené a bílé pivo, rovněž vyrábět slad a prodávat pivo podle jejich libovůle, aniž bychom jim v tom bránili my nebo ti, co přijdou po nás, ani opat nebo převor si nebude stěžovat. Ovšem (s výjimkou kláštera) nebude mít nikdo právo v okruhu jedné půlmíle od našeho kláštera vyrábět pivo nebo slad." Za vlády Petra Voka z Rožmberka došlo také k přestavbě již zchátralého panského pivovaru v Rožmberku.

Roku 1628 zvýšila buquoyská vrchnost poplatek za sud z dřívějších šesti míšeňských grošů na osm a nedbala protestů, které se proti tomu zvedly mezi měšťany.

Těžké boje vedl vyšebrodský opat Johan IV. Clavey s knížetem Janem Kristiánem I. z Eggenberku především kvůli zámeckým pivovarům v Krumlově a v Černé. 23. června 1669 přikázal kníže poddaným brát pouze panské pivo. Protože klášteru toto opatření vadilo, odvolal se do Prahy a k císaři. V klášterním pivovaře ve Sklářích u Hořic na Šumavě bylo od roku 1651 vystaveno 3 625 sudů piva a zrušení tohoto pivovaru by znamenalo zmenšení příjmů kláštera. Kníže na to odpověděl tím, že v noci ze 6. na 7. prosince nechal zničit celé zařízení klášterního pivovaru ve Sklářích. Ještě na počátku 18. století bojoval klášter s Eggenberky o prodejní místa v jihočeských vesnicích.

Počátkem 18. století byl největším pivovarem na Vyšebrodsku právě klášterní pivovar ve Vyšším Brodě, který v jediné várce uvařil 13 sudů a v roce 1712 celkem 489 sudů. Druhý největší co do množství vyrobeného piva byl pivovar Buquoyů v Rožmberku, dále městské pivovary v Rožmberku, ve Frymburku a ve Vyšším Brodě. Celkem bylo na dnešním území okresu Český Krumlov 26 pivovarů, které v roce 1712 uvařily 26 701 hektolitrů piva.

Další informace:
Historie krčem a hospod v regionu Český Krumlov
Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov
Pivo a pivovary ve Vyšším Brodě
Vyšší Brod
Vyšebrodské krčmy
Pivo a pivovary ve Vyšším Brodě

(vh)