Manuálník Jana Staicze ve vyšebrodské klášterní knihovně

Jádro písemností, které se zachovaly v manuálníku Jana Staicze a které tvoří nejstarší český urbář, vzniklo na konci sedmdesátých let 13. století. Většina z nich pochází (podle donačních listin) z roku 1278, zbývající jsou z období mezi lety 1259 až 1278. Významné jsou tři papežské listiny z 31. března 1278, které dávají nahlédnout do vnitřní situace kláštera a jeho hospodářského postavení. V prvé listině potvrdil papež Mikuláš III. vyšebrodskému cisterciáckému klášteru všechna privilegia. S výjimkou fundační listiny vydané pražským biskupem Janem III. se jednalo vesměs o písemnosti Voka z Rožmberka. Ve druhé listině nařídil pražskému biskupovi Janu III. z Dražic, aby ochránil statky kláštera proti škůdcům. Konečně ve třetí listině povolil papež Vyššímu Brodu získat zpět zastavené statky. Jednalo se zřejmě o pokus kláštera vymanit se pomocí papežských listů z nejužší závislosti na Vítkovcích.

Nejstarší český urbář je vnitřní evidenční pomůckou, která registrovala skutečný rozsah klášterního majetku. U jednotlivých lokalit je uvedena jejich lánová výměra a jaké dávky vajec a sýrů mají být odevzdávány z každého lánu. Lán představoval pozemek, jehož velikost se určovala buď podle času potřebného k obdělání, nebo podle objemu výsevku. Základní jednotkou se měl stát, ale nestal, lán královský o výměře 45 až 50 hektarů. Pražský lán měl asi 18 hektarů, selský lán asi 23 hektarů a kněžský nebo také klášterní lán měřil 25,6 hektaru. Zda jsou v tomto nejstarším urbáři uváděny klášterní lány nelze tvrdit, ale je to pravděpodobné.

Město Vyšší Brod (forum) mělo tehdy 16 lánů a vyšebrodskému klášteru odevzdávalo ročně 520 vajec a 16 sýrů. U Ruckendorfu (dnešního Hrudkova, který je součástí Vyššího Brodu) to bylo deset lánů, 200 vajec a 10 sýrů. Dále je uváděn Janův mlýn, Horní a Dolní Přísahov, Lachovice, Horní a dolní Drkolná, Rejty a Kapličky. Jestliže vydělíme počet odevzdaných vajec a sýrů lány, vychází vždy dávka 20 vajec a jeden sýr z lánu. Uvedené údaje o naturálních dávkách je možné interpretovat jako redukovanou formu renty z nově založených vsí, které nevznikly kolonizační aktivitou kláštera. V době sepsání urbáře, byly "na lhotě", tedy osvobozeny od placení peněžních dávek, aby se mohly rozvíjet. Z charakteru lokalit v držbě vyšebrodského cisterciáckého kláštera lze usuzovat, že role nového kláštera nebyla spatřována v zakládání vsí "na zeleném drnu", ale v zúrodňování nově osídlené krajiny pod přímým dohledem fundátorského vítkovského rodu.

V urbáři je poprvé zachycena osada "Capella", tedy Kapličky. Ze skutečnosti, že lokality nejsou jmenovitě uvedeny, neuvádí se ani jejich souhrnná lánová výměra, lze usuzovat, že samotné vysazení bylo kolem roku 1278 teprve v počáteční fázi realizace. Tomu by odpovídal i fakt, že počet vajec a sýrů, pokud se nejedná o písařovu chybu, je 780:60, což nedává poměr 20:1 zjištěný mezi těmito produkty z ostatních lokalit kolem kláštera. Z etymologie názvu "Capella" vyplývá, že zakladatelem kaple jako centra budoucího osídlení mohl být nejspíše Vok z Rožmberka. Vzhledem k bonitě půdy a členité zalesněné krajině se lze jen velmi těžko domnívat, že by klášterní poddaní odevzdávali ještě další naturální dávky. Vztah ke vsím v okolí Českých Budějovic, které kolem roku 1290 patřily po popravě Záviše z Falkenštejna k vyšebrodskému klášteru, řešila kompromisem listina krále Václava II. z 3. července 1292. Naturální dávky z oblasti Č. Budějovic pobíral vyšebrodský klášter ze Záboří, Plava, Boršova a Heřmaně, která se tehdy uváděla jako Lhotka. Dle manuálníku Jana Staicze, zejména z urbáře, lze hovořit spíše o enklávě klášterních statků uvnitř rožmberského dominia.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Dějiny písemnictví regionu Český Krumlov
Nejstarší rukopisy vyšebrodského kláštera
Prvotisky v klášterní knihovně Vyšší Brod
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod
Osídlení Vyššího Brodu a okolí ve druhé polovině 13. století