KKK

Křížová cesta ve Frymburku

Zastavení na  IV. křížové cestě ve Frymburku, foto: Lubor Mrázek Na kopci nad Frymburkem, který se jmenoval Marterberg a jemuž se nyní říká Marta, stávala kaple se sochou Ukřižovaného, která byla soukromým majetkem frymburského měšťana Bartoloměje Mugrauera. Ve Frymburku míval dům č. p. 76, a když 29. září 1890 zemřel, zanechal závěť s odkazem osmi set zlatých na stavbu nové kaple. Tohoto úkolu se ujal druhý frymburský kaplan Benedikt Sobotka, působící zde v letech 1892 až 1901. Se souhlasem premonstrátského kláštera ve Schläglu zorganizoval sbírku. Obec a dva frymburští měšťané darovali pozemek a téměř každý frymburský občan věnoval na stavbu nové kaple finanční obnos nebo svou práci.

Stará kaple Ukřižovaného byla do 30. června 1897 rozebrána a původní sochy po opravě převezeny do vesnické kaple v Kovářově. Stavební plán nové kaple na Marterbergu zhotovil frymburský stavební mistr Ondřej Wagner a "8. července 1897 bylo započato se stavbou kaple nové". Celá stavba nové kaple Hohe Marter, tedy Vysoká muka, stála asi dva tisíce zlatých, z nichž "menší polovina byla hrazena ze sbírky farníků a zbytek zaplatil klášter ve Schläglu". Na podzim 1898 byla kaple dokončena a nad vchodem z vnitřní strany byla zobrazena podoba kaple původní. Sochy pro novou kapli byly pořízeny z tyrolského Grödenu a dle kresby ve farní kronice to byla skupina tří soch s Ukřižovaným uprostřed - Kalvárie. Uvnitř nové kaple Vysoká muka byla i křížová cesta ze šumavských obrázků malovaných na skle. František Frantál napsal, že "obrázky na skle byly z nedaleké dřevěné kapličky" Tento údaj však není ani ve farní pamětnici, ani v německé obecní kronice uveden. Kaple byla slavnostně vysvěcena 13. října 1898.

Kaple na Martě u Frymburka na konci křížové cesty, foto: Lubor Mrázek

První a rozhodující podnět ke stavbě křížové cesty ve frymburské farnosti dal lipenský statkář Adalbert Donauer, který na počátku devadesátých let 19. století věnoval šest set zlatých "na žulovou křížovou cestu". (Jen na dokreslení - v té době se ve Frymburku do dvou zlatých pořídil nocleh a celodenní stravování, kilo másla stálo zlatku.) Křížová cesta vedla od frymburského hřbitova, který byl při stavbě lipenské přehrady zatopen, k vrcholu Marterbergu, kde v té době stávala soukromá kaple "Ukřižovaného" patřící frymburskému měšťanovi Bartloměji Mugrauerovi. Magistr Frantál správně uvedl, že "díky péči kaplana Isfrieda Hilbera byla v roce 1894 zřízena křížová cesta". Jeho další údaje o této křížové cestě jsou však nepřesné, a tak cituji z frymburské farní pamětnice: "Kamenické práce provedl Jordán Wiltschko z Hořic. Za každé zastavení (kamenickou práci) dostal 26 zlatých. Křížovou cestu maloval malíř Hunčl z Lince, který za každý obraz dostal deset zlatých".

Pokud se utratilo celých 600 zlatých z daru Adalberta Donauera, pak 364 zlatých stály kamenické práce a 140 zlatých malování obrazů. Zbývá tedy 96 zlatých, které zřejmě byly zaplaceny za dopravu, úpravu terénu a osazení jednotlivých kapliček a obrazů. Procesí po této křížové cestě se konala každoročně třikrát, až do odsunu Němců v roce 1946. V letech 1947 až 1950 se zde konalo každoročně jedno procesí. Jak uvádí česká kronika: "byla poškozena a později prakticky demolována kaple Bolestné Panny Marie Vysoká muka, které se začalo říkat Marta (počeštěn německý název Hohen Marter) pro hledání domnělých pokladů. Rovněž křížová cesta k ní vedoucí byla poškozena, jakož i značné množství křížů a božích muk v celém okolí". To vše bylo "završeno" zatčením frymburského pátera Josefa Kříže koncem srpna 1957 a vydáním zákazu vykonávat duchovní správu. Sám Josef Kříž později napsal: "Nechovám k nikomu nenávist, pouze vděčnost Bohu. Řeči ve Frymburku po mém zatčení, že prý jsem měl tajnou vysílačku a spojení se zahraničím, byly pustým výmyslem".

Obnovená křížová cesta z roku 2000 ve Frymburku

Za působení pátera Karla Prokopa Švarce: byla vyvinuta snaha o záchranu kaple Vysoká muka. Došlo sice k opravě střechy, ale vnitřek kaple byl neznámými vandaly značně poškozen". Chátrání a postupná demolice pokračovala až do roku 1992, kdy byla kaple nejen zachráněna, ale i restaurována frymburskou stavební firmou FAO. Následovala úplná obnova křížové cesty pod záštitou Obecního úřadu ve Frymburku a za účinné pomoci bývalých farníků pod vedením Herberta Foissnera. Celá náročná práce byla úspěšně završena znovuvysvěcením křížové cesty v sobotu 24. června 2000.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Frymburk
Procházka parkem ve Frymburku
Elementární škola ve Frymburku
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Frymburku
Pouti a poutní místa v regionu Český Krumlov
Křížová cesta Vyšší Brod
Kaple a křížová cesta Studenec