Farní kostel svatého Bartoloměje ve Vyšším Brodě

Kostel zde stál již před rokem 1259, farnost je zde od 1. června 1259 a od roku 1264 je pod patronátem vyšebrodského cisterciáckého kláštera. Prvním známým vyšebrodským farářem je Stephan "plebanus de Altovado" z roku 1339. Ve 14. století odvádělo děkanství Doudleby 18 grošů papežského desátku. V husitské době byl farní kostel sv. Bartoloměje zpustošen a obnoven až v 16. století. Například v roce 1591 dostal kostel novou křtitelnici a v roce 1581 zvon od zvonaře Pauluse. V roce 1598 je uváděn i první známý varhaník Matthius Zoph. Příslušníci tohoto rodu zde působili jako varhaníci až do roku 1634, od té doby funkci varhaníka vykonával učitel farní elementární školy.

V roce 1643 byl farní kostel znovu přestavěn a završena loď dřevěným stropem. Současně byl 25. října 1643 nově vysvěcen oltář opatem Georgem Wendschuhem. V roce 1715 byla přistavěna nynější sakristie. Roku 1761 byl pořízen nový barokní oltář, který byl vysvěcen opatem Quirinem Micklem 28. června 1761. Na dřevěném oltáři visí mezi sloupky obraz svatého Bartoloměje. Po stranách sloupů jsou sochy sv. Bernarda a sv. Benedikta v biskupských ornátech. Nad kladím se klaní dva andělé Panně Marii. Oltářní obraz sv. Bartoloměje namaloval v roce 1858 malíř Schrams. Na severním bočním oltáři je socha bičovaného Krista z 18. století. Jesličky věnoval v roce 1777 kapitán dělostřeleckého pluku Franz Fünfkirchner. Nová kostelní věž je dílem inženýra Karla z roku 1864. Malba oken kostela je z roku 1904 a elektrické světlo bylo zavedeno do kostela v roce 1905. Kostel stojí uprostřed hřbitova v horní části náměstí. Má zbytek původního čtvercového kněžiště bez opěráků a dvojitý vítězný oblouk, který slouží za podklad věži. Západně od oblouků se rozkládá loď o čtyřech polích a severně sakristie.

Budova fary vedle kostela sv. Bartoloměje má na dveřním trámu letopočet 1489 a byla přestavována v roce 1658. V roce 1850 byly zřízeny nové hospodářské budovy fary a samotný "farský dvůr" byl zbudován v roce 1866 inženýrem Karlem. Elementární škola při zdejší farnosti existuje nejpozději od roku 1530, kdy je zde uváděn učitel Nikolaus. Zánik farní školy nastal v roce 1775, kdy byly uzákoněny státní školy. Již 29. dubna 1659 je na farnosti Vyšší Brod uváděno Bratrstvo Božího Těla, které obdrželo odpustky od papežů Alexandra VII. a Inocence IX. Toto bratrstvo bylo zrušeno císařem Josefem II. a jeho majetek byl zabaven. 1. května 1747 přineslo dvanáct zbožných poutníků, měšťanů vyšebrodských, "sochu z Wiesu v Bavorsku u Steingadenu. Mnoho procesí putovalo kdysi k této soše do Vyššího Brodu. Socha byla odkoupena od "selky na louce". Mariánské pobožnosti byly zavedeny v roce 1854, Růžencové bratrstvo bylo obnoveno nástupcem Bratrstva Božího Těla v roce 1893 a Kongregace panen v roce 1910.

O kaplanech jsou zmínky od roku 1717, ale nastálo jsou ustanoveni až od roku 1777. V době vikariátu Vyšší Brod patřily pod farnost Vyšší Brod vesnice a osady: Petřejov (Bretterschlag), Herbertov (Gerbetschlag), Studánky (Kaltenbrunn), Loučovice (Kienberg), Lachovice (Lachenwitz), Mlýnec (Lahrenbecher), Martínkov (Martetschlag), Mnichovice (Minichschlag), Pošlák (Poschlag), Radvanov (Raifmass), Hrudkov (Rückendorf), Čížkrajíce (Schlag am Rossberg), Horní Drkolná (Öber Schlagel), Dolní Drkolná (Unter Schlägel), Bystrá (Schild), Horní Přísahov (Ober Schönhub), Dolní Přísahov (Unter Schönhub), Kamenná (Stein), Valdov (Waldau), Těchoraz (Zichras) a Boršíkov (Woisetschlag). V roce 1870 bylo ve Vyšším Brodě 140 domů a 1228 farníků a v 21 přifařených osadách a obcích dalších 238 domů a 2408 katolíků. Celkem tedy bylo ve farnosti Vyšší Brod 378 domů a 3636 příslušníků církve katolické.

(fs)

Další informace:
Historie regionu Vyšebrodsko
Vyšší Brod
Klášter Vyšší Brod
Vyšebrodská elementární škola
Církevní objekty v regionu Český Krumlov
Kostel sv. Mikuláše v Rožmberku nad Vltavou
Farní kostel svatého Filipa a Jakuba v Přední Výtoni
Farní kostel svatého Michaela v Horním Dvořišti